Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že bude následovat kampaň směřovaná na svědky a oběti války.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu se zabývají podezřením na spáchání zločinu použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. Za tento trestný čin hrozí až dvacetileté vězení, případně výjimečný trest.
„Cílem řízení je zajistit důkazy o válečných zločinech prostřednictvím svědků, obětí, kteří hledají ochranu před válkou na území České republiky,“ uvedla vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
„Předmětem prověřování jsou jednání, která podle prvotních informací vykazují znaky válečných zločinů, které vymezuje rovněž mezinárodní právo o prostředcích a způsobech vedení války, nebo jiných ozbrojených konfliktů, tedy především vykazuje znaky vedení války v rozporu s Haagskými a Ženevskými úmluvami,“ doplnila Bradáčová.
Největší překážka v Haagu? Že se Rusové nedostaví, říká bývalá prokurátorka |
Trestní řízení podle ní není zatím ve fázi, ve které by byli konkrétní lidé za válečné zločiny stíháni. Policisté podle státní zástupkyně nyní shromažďují a analyzují veškeré dostupné informace, ať již z veřejných zdrojů či od dalších orgánů veřejné moci. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej ČTK řekl, že byl kvůli tomuto prověřování v útvaru vytvořen tým policistů. Spolupracuje podle něj s partnery v ČR i v zahraničí.
„Předpokladem zajištění dostatečného množství důkazů je potom především ochota uprchlíků spolupracovat s orgány České republiky,“ uvedla Bradáčová. Podle ní proto bude následovat informační kampaň.
„Dnešní svět elektronických komunikací umožňuje na rozdíl od předchozích konfliktů zajistit rovněž množství informací, potencionálních důkazů v podobě fotografií, videozáznamů, audiohovorů, které mohou přispět k možnému budoucímu potrestání pachatelů těchto zločinů,“ dodala vrchní státní zástupkyně.
Policisté podle VSZ prověřují možné válečné zločiny podle zásady univerzality, na základě které mohou posoudit trestnost těchto činů, i když je spáchají cizinci.
Vrchní státní zastupitelství jedná ve spolupráci s Agenturou Evropské Unie pro justiční spolupráci v trestních věcech – Eurojustem. Ten koordinuje předávání informací o trestních řízeních v jednotlivých zemích (Litvě, Estonsku, Polsku, Slovensku a SRN).
K zaznamenávání svědectví uprchlíků z Ukrajiny ohledně válečných zločinů vyzvala při návštěvě České republiky na začátku dubna eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Ministr vnitra Vít Rakušan k tomu uvedl, že pracovníci v asistenčních centrech se už na tuto problematiku při vstupních pohovorech zaměřují a upozorňují uprchlíky na to, že se mohou se svými prožitky obracet na českou policii.
Expertka na lidská práva Monika Mareková v březnu na workshopu k tématu rusko-ukrajinského konfliktu uvedla, že válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na území Ukrajiny by mohla stíhat i Česká republika, stejně jako kterýkoliv další stát, jehož trestní zákoník tyto trestné činy obsahuje.
14. dubna 2022 |
