Policie v souvislosti s válkou na Ukrajině řeší kromě schvalování invaze i jiné problémy - například majetkovou trestnou činnost, a to ve zhruba 211 případech. Pode policejního mluvčí Ondřeje Moravčíka jde o sprejerství či poškozování ambasád.
I takové případy se objevovaly zejména na začátku invaze na Ukrajinu. Například budovu ruského velvyslanectví v Praze někdo potřísnil rudou barvou. Ta měla symbolizovat krev prolitou při invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
„V rámci těchto případů máme 65, kdy se bavíme o trestných činech schvalování ruské agrese. A máme 30 případů, kde už padlo obvinění. To je vyloženě schvalování nebo teoreticky popírání, obecně je to vyjádření nějaké nenávisti související s ruskou válkou,“ vysvětlil Moravčík.
Podle jeho slov velké množství podmětů a oznámení jsou v zásadě oznámení typu „podívejte se, co on napsal, co říká“. „Taková oznámení ale nenaplnila skutkovou podstatu nějakého z trestných činů,“ uvedl Moravčík a současně zdůraznil, že stále v Česku platí svoboda slova a možnost se vyjadřovat.
I svoboda slova má své mezeNa možnost trestního stíhání v souvislosti se schvalováním ruské invaze na Ukrajinu poukázal už na začátku války v únoru nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Upozornil, že i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity. „Pokud by někdo veřejně – včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí – vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti,“ uvedl v tiskové zprávě s apelem, aby se lidé neuchylovaly k veřejném projevům, které by překračovaly ústavní a zákonná omezení. |
„Spoustu případů odkládáme“
„Spoustu případů odkládáme, protože společenská škodlivost tam není,“ doplnil Moravčík. Byť policie dostává stále podněty, tak se již nejedná o takové množství jako na začátku války, kdy jich byly desítky denně.
Podle odborníka na extrémismus z Masarykovy univerzity Miroslava Mareše by stát měl vymáhat zákony a normy, které jeho legislativní moc přijala. „Pokud stanovuje určité jednání jako trestné a nejvyšší státní zástupce zveřejnil názor na interpretaci norem, které se týkají schvalování agrese a podobných zločinů, je na orgánech činných v trestním řízení, aby rozhodly, zda došlo nebo nedošlo k porušení zákona,“ vysvětlil pro iDNES.cz Mareš.
Z jeho pohledu by preferoval odstupňování omezení svobody projevu v dané oblasti podle míry ohrožení země, tedy v zásadě v závislosti na vyhlášeném krizovém stavu.
Moravčík však současně podotkl, že policie u případů vyhodnocuje, zda jsou relevantní či jestli mají trestně-právní přesah. „Pokud ano, tak zahajujeme úkony trestního řízení. Pokud to přijde centrálně, ať už přes e-podatelnu, nebo přes nás jako tiskový odbor, tak to posíláme na úřad služby kriminální policie a vyšetřování. Oni to vyhodnotí a buď to sami odloží, nebo to pošlou nějakému dalšímu příslušnému útvaru,“ dodal Moravčík.
Exposlanec Volný na internetu obdivoval Putina, policie případ odložila |
Příkladem, jak některé výroky končí, je případ molekulární genetičky Soni Pekové. Ta na začátku dubna v rozhovoru pro Svobodné rádio vyzvala k tomu, aby se lidé modlili za ruského prezidenta Vladimira Putina či několikrát zopakovala, že na Ukrajině se pracovalo s nebezpečnými patogeny.
„Chci říct a poprosit, aby se každý pomodlil za zdraví pana Putina. Protože to, že tam roztřískal a rozbombardoval ty laboratoře...,“ prohlásila Peková. Policie tehdy Pekovou prověřovala kvůli možnému popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Nakonec však případ skončil uložením.
Současný Twitter Lubomíra Volného. Písmeno „Z“ se přitom stalo symbolem podpory ruské invaze na Ukrajinu.
„Kriminalisté v rámci tohoto šetření nezjistili žádné skutečnosti, které by důvodně nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin a věc byla uložena bez návrhu na další opatření,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.
Stejně skončil i případ exposlance Lubomíra Volného, který schvalovat invazi na Ukrajinu. Ani u něj policie neshledala žádný trestný čin.
„Chlapec začal vyjadřovat sympatie s ruskou armádou“
Podle Pavla Hlaváčka, který se specializuje na extremismus, je ohledně trestů třeba posuzovat případy zvlášť, aby při odkrývání byly objasněny širší okolnosti. „Z tohoto úhlu pohledu bych nedělal apriorní soud o trestech pro obviněné,“ podotkl.
Na dotaz, zda by tresty měly na lidi preventivní účinek, zmínil, že u některých ano. „Setkal jsem se s případem mladého studenta. Jeho otec byl Rus, matka Češka. V rodině zjevně panuje nesoulad, což se projevuje na chování jejich dítěte. Ten chlapec začal vyjadřovat sympatie s ruskou armádou - sdílet posty na svém twiterovém účtu. Explicitně jim podporu nevyjádřil, ale obrázky, které sdílel, mluvily za vše. Podstata toho problému byla, že on tím na sebe jen strhával pozornost, které se mu patrně nedostávalo od rodičů,“ poukázal na zkušenost.
V takových případech podle jeho slov je možné očekávat, že by prevence - tedy znalost případů, kde padly tvrdé tresty - mohla zabrat. „Nicméně mohla by také vést k přesně opačnému - utvrzení se v tom, že dotčený říká ‚pravdu‘ a bude se za ni bít,“ varoval Hlaváček.
Na druhé straně však poznamenal, že jsou lidé s pro-ruskými postoji, kteří už jsou v konfliktu se svým okolím z jiných důvodů a kteří rezignovali na základní normy běžné lidské komunikace: „U takových lidí prevence poněkud ztrácí na významu.“
Hvězda ruské propagandy označila invazi za katastrofu, Putin ji propustil |
Hlaváček také podotkl, že absence trestů může být v obecné rovině nebezpečná. „Každé zlo, prohřešek, nepravost, která není potrestána, se může opakovat. Lidé dělají to, co se jim vyplácí,“ uvedl. Také však zmínil, že je nutné se dívat na to, kdo je autor proruských výroků.
„Společensky je velmi nebezpečné, když takové názory obhajuje člověk z pozice své přirozené autority - tou může být politik, kněz, učitel, rodiče vůči dětem, odborář či respektovaná osoba v komunitě. Naopak pokud vidíme, že milovníkem Putina je společenský renegát, třeba kriminálník, pak jeho vystupování bude mít omezený dopad,“ vysvětlil. V lidech bude spíše podle Hlaváčka potvrzovat, že „vrána k vráně sedá“.
Nemusíte věřit, že „Putin je nejlepší“
Podle ředitele Ústavu empirických výzkumů STEM Martina Buchtíka jsou v Česku čtyři procenta silně proruských občanů. Dalších pět až deset procent pak „jen“ přejímá prokremelský narativ. Nedávný průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) také ukázal, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi důvěřuje 10 procent Čechů.
„Jedná se tedy zhruba o deset až patnáct procent Čechů, kteří mají k Putinovu Rusku a tamnímu režimu pozitivní vztah,“ popsal pro iDNES.cz odborník na dezinformace Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost.
Dezinformace a UkrajinaNejčastěji se v Česku objevují dezinformace, které podněcují nenávist vůči Ukrajincům, a to nejen z hlediska, že jde o uprchlíky, ale i vůči samotné národnosti. „Prokremelští dezinformátoři také používají rétoriku, že jsme ze strany Ukrajinců okupováni, že dochází k ukrajinizaci a budeme nuceni vzdát se své národnosti, před čímž nás samozřejmě zachrání jedině Putin a jeho čeští spojenci z řad takzvaných vlastenců,“ popsal Máca. |
Vliv na to mají i ruská propaganda a dezinformace. Těm nejčastěji věří lidé, které nezajímají fakta. „Jako pravdu berou to, s čím jednoduše souhlasí a s čím se vnitřně ztotožňují. Jedná se o lidi s různými problémy a agresivní totalitní režim jim osobně imponuje. A fakta o tom, co Rusové provádí na Ukrajině nebo o bídě běžných Rusů, na tom nic nezmění,“ doplnil.
Hranice, kdy daný člověk sdílí pouze dezinformaci a kdy skutečně podporuje ruskou invazi, je podle něj daná vždy na základě míry rizika.
„Když bude nějaký pomatený jedinec s nulovým dosahem vypisovat nějaké prokremelské fantasmagorie na sociálních sítích, míra rizika u něj není taková, jako u profesionálních dezinformátorů, kteří, ačkoliv hlásají, že jsou aktivisté nebo nezávislí novináři, potají pracují pro Kreml. Rizikovější také je, pokud dezinformace doprovází různé volání po akci jako výzvy k ozbrojování se, násilí, popravám a násilným převratům, kdy má českým pseudovlastencům samozřejmě na pomoc přijít Putinova armáda,“ doplnil odborník.
Hlaváček zopakoval, že k výrokům lidí ohledně schvalování ruské invaze napomáhají i politici. Zrovna u nich však expert předpokládá, že jsou dostatečně inteligentní na to, co mohou říct veřejně.
„Aby je jejich následovníci pochopili, ale současně aby nebyli vystaveni trestně právnímu stíhání. Ruská propaganda se dnes nesnaží nutně získat občany jiných států na svou stranu. Nemusíte věřit, že ‚Putin je nejlepší‘. Cílem je vyvolat dojem, že věci u nás nefungují, že je všechno jinak, že veřejná média něco zamlčují, že vše ovládají peníze a že na hlasu ‚běžného‘ občana nezáleží,“ vysvětlil odborník na extrémismus s tím, že velkou roli také sehrávají sociální sítě.
„Když jste dříve zašla do hospody, chtěla jste si ‚pokecat‘ a svým způsobem jste hledala názorovou opozici, protože jste si chtěla udělat ve svém názoru jasno. Dnes se lidé uzavírají do svých sociálních skupin, kde si jen potvrzují názory, které mezi sebou sdílí. Ti už nehledají pravdu, chtějí se ujistit, že ve svém názoru nejsou sami,“ řekl Hlaváček a současně dodal: „Vždycky takoví jedinci existovaly. Ale teprve nyní je sociální sítě daly dohromady a vytvořily z nich vlivné skupiny, často těžko přehlédnutelné.“
