„V posledních dvou dnech jsme velmi intenzivně jednali o velmi ambiciózním projektu, kterým je protestování v podstatě všech obyvatel České republiky,“ řekl minulý týden Prymula. Představil svou vizi, podle které by mohli praktici otestovat až sto lidí během dvou hodin na ranních odběrech.
V úterním projevu již celou věc podával trochu jinak. „O zapojení do systému testování požádáme praktické lékaře, nemocnice, aktuální odběrová místa, a dále speciální odběrná místa posílená o až 7 tisíc studentů lékařských fakult a dalších 10 tisíc studentů vysokých škol,“ popsal.
Jak konkrétně by mělo testování vypadat, praktici stále neví. V těchto dnech probíhá jednání zástupců Sdružení praktických lékařů (SPL) na ministerstvu zdravotnictví. Celou myšlenku nechtějí předem zatracovat, poukazují však na to, že jejich kapacity jsou jen omezené.
Prymula připravuje testování všech obyvatel, praktici o tom nevědí |
„Kdybychom měli být schopni zpracovat sto lidí za den, tak to znamená, že bychom museli rezignovat na jakoukoliv jinou činnost praktických lékařů. V podstatě celý den bychom jen testovali a odbavovali přidruženou agendu. To není úplně reálné,“ popsal praktický lékař a místopředseda SPL Michal Bábíček.
Testování by totiž bylo velmi časově náročné. Podle praktického lékaře Romana Housky z Mostu by jeden pacient zabral spolu s papírováním a dalšími formalitami alespoň deset minut. „Já mám přibližně 2 400 pacientů. Kdybych je měl všechny otestovat, zabralo by to 420 hodin. To prostě není možné,“ míní.
A to není jediný problém. Praktici pro to nemají ani vhodné prostory, rizikové by bylo třeba nakupení pacientů v čekárnách.
Už teď odsouváme prohlídky
Bábíček dodal, že již v tuto chvíli pracují třeba u něj v ordinaci deset až dvanáct hodin denně, aby stihli odvést veškerou práci. „Vystavujeme eNeschopenky, posíláme na testy, dotazujeme příznaky pacientů, snažíme se dělat běžnou necovidovou agendu, tedy staráme se o své diabetiky či hypertoniky, snažíme se očkovat proti chřipce,“ vyjmenoval s tím, že ani to již není možné stíhat.
„Některé pacienty musíme přeobjednat, některé kontroly již odsouvám na příští rok. Více než polovinu času nám zabírá distanční komunikace s pacienty, kteří mají příznaky respiračního onemocnění,“ popsal Babíček.
A bude hůř. „Teď jsme na hranici možností. Kdyby teď mělo dojít k dalšímu nárůstu, začne to u mě osobně být na úkor chronických pacientů,“ uvedl praktický lékař ze středočeských Dobřichovic Martin Dudek. Upozornil přitom na to, že ke všem ostatním povinnostem stále dohání úkony, které se odsunuly na jaře.
Tohle vymýšlí lidi, kteří vůbec neví, jak to vypadá v praxi. A to je ten zásadní problém.
Martin DudekPraktický lékař z Dobřichovic
Celý plán Babíček přímo neodmítá, podmínkou podle něj je, aby byla účast praktiků na celém projektu dobrovolná. „Pokud se máme zapojit do plošného testování v nějakém větším množství, museli bychom na velkou část běžné práce rezignovat a dělat jen ty testy,“ míní Babíček.
„Pokud bychom měli otestovat takové množství pacientů, museli bychom zavřít ordinace a nedělat nic jiného. A i tak si to nedokážu moc dobře představit,“ souhlasí další praktická lékařka, Ludmila Mazylkinová. „Kdo by se o ty lidi postaral? Kdo by jim vypsal neschopenky, ke komu by chodili na kontrolu?“ ptá se zase Houska.
Má to smysl?
Řada praktiků však nepochybuje jen o praktickém provedení celého plánu. Otázkou je i to, jestli má vůbec plošné testování smysl a jaké by mělo důsledky. „Myšlenka plošného testování z hlediska evidence počtu nakažených jedinců je jistě dobrá, nicméně otázkou je, jak s výsledky tohoto testování naložit z ryze medicínského hlediska,“ míní Mazylkinová.
Místo stání ve frontě vykloktat a poslat. Testy ze slin budou již brzy |
Upozorňuje totiž na fakt, že takové testování by vyústilo ve skokový nárůst počtu evidovaných nakažených. Ti všichni by zůstali v karanténě, vzhledem k aktuálnímu vytížení praktiků i hygieniků by přitom nebyly kapacity na vytrasování kontaktů či třeba vypsání neschopenek.
„Už při současných číslech to vůbec nefunguje. Tak si představte, že by najednou přibylo 200 až 300 tisíc pozitivních lidí. Nikomu by se nedovolali, nikdo by to s nimi neřešil,“ myslí si Dudek.
Podle Mazylkinové by tak bylo vhodnější zaměřit se při plošném testování jen na některé části populace, třeba na seniory, chronicky nemocné či na riziková povolání.
„Tohle vymýšlí lidi, kteří vůbec neví, jak to vypadá v praxi. A to je ten zásadní problém,“ uzavřel Dudek.
