ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: ČTK

Demotivační, reagují učitelé na pokles platů. Věří, že Balaš naplní slib vlády

  • 194
V programovém prohlášení vlády se premiér Petr Fiala zavázal zajistit, aby brali učitelé 130 procent průměrné mzdy, naději ale vystřídalo zklamání. V příštím roce reálná hodnota výplat pedagogů klesne. Kantoři se sice upínají k roku 2024, kdy chce ministr školství slib naplnit, odbory ale upozorňují, že by do školství musel přijít velký balík peněz.

„Vnímáme to jako zradu. Školství je před volbami probírané jako priorita, ale nakonec skutek utek. I když děláte věci, které jsou pro školu prestižní a pro žáky zařizujete aktivity ve svém volném čase, nemá ředitel prostředky na ohodnocení takové práce,“ štve pražskou učitelku Moniku Juřicovou.

Přiznává, že nezvládá z peněz uživit sebe, dvě dcery a splácet hypotéku. Musela si najít brigádu a po večerech chodí do druhé práce. „Jezdím s dětmi ze školy do Anglie, ale dceru jsem nemohla poslat na adaptační školu v přírodě, protože po zaplacení rovnátek pro ní jsem se vydala z úspor a nezbyly mi peníze,“ říká otráveně.

Zdůrazňuje také, že reálně přemýšlí o změně profese, protože i když vlivem inflace ubývá peněz všem, vnímá svoji situaci jako neudržitelnou.

Podobně mluví i její kolegyně ze spolku Pedagogická komora Gabriela Roztočilová. Stejně jako Juřicová i ona hovoří o tom, že pokud nemá učitel či učitelka partnera, který vydělává výrazně více peněz, je těžké se uživit.

„V době covidu jsme dělali zdravotní sestry a bratry a testovali žáky. Nyní ve třídách máme ukrajinské děti, které vůbec nemluví a česky nerozumí, přípravu musíme dělat na každou hodinu daného předmětu dle aktuální situace a chystáme si věci třeba pro čtyři skupiny zároveň. Přestože nám ministerstvo neustále přidává povinností, jdeme s penězi dolů,“ popisuje Roztočilová.

I ona zvažuje odchod ze školství a podotýká, že aby se uživila, musela tak již v minulosti jednou učinit.

Stane se ministr školství Mesiášem?

Téma učitelských platů v médiích nadzvedává předsedkyni Učitelské platformy Petru Mazancovou, která souhlasí, že sice kantorům reálně klesají platy, ale to lidem ve všech profesích.

„Jsem z toho trochu rozpačitá,“ přiznává. „Situace je složitá pro všechny, tohle nám body popularity opravdu nezíská. Nevím, jestli je snížení reálné hodnoty peněz demotivační, asi ano. Vnímám ale pozitivně závazek, že v roce 2024 by to mělo skokově stoupnout,“ doufá.

KONTEXT: Tiktokerka zachraňuje školství, učitel nemá být autoritou, říká

Říká, že i když si umí představit, že část učitelů tráví volný čas přivyděláváním si, aby například v Praze kvůli zvyšujícím se cenám nájmů a energií přežili, zaznívají v její sociální bublině hlasy kolegů, že jsou ochotni se v roce 2023 uskromnit. „Mají pocit, že se nyní uskromňují všichni. Pokud to pak ale bude vykompenzované. Přijde mi zásadní, aby se to pak skutečně stalo,“ podotýká.

Má tím na mysli slib ministra školství Vladimíra Balaše, který se po účasti na konferenci Školství 2023 před novináři vyjádřil, že věří, že v roce 2024 už budou mít kantoři 130 procent průměrné mzdy. Poukazuje ale na to, že i když již byl zákon ve Sněmovně, nedostali se poslanci stále ani k prvnímu čtení.

„Zákon už je měsíc ve Sněmovně a z různých důvodů, včetně obstrukcí, jsme se ještě nedostali k jeho projednání. Už byl dokonce pevně zařazen, ale vždy byla schůze přerušena,“ štve jej.

Vinou inflace a nedostatku peněz ve školství se tak učitelům sníží v příštím roce platy na 110 procent průměrné mzdy. Týká se to všech zaměstnanců ve školství, čímž se vrátí do situace roku 2019 (viz tabulka níže).

Avizované zvýšení peněz kvituje i šéf školských odborů František Dobšík, varuje ale, že zvýšit skokově platy pedagogů meziročně o dvacet procent by nemuselo být vůbec ideální. „Muselo by dojít k výraznému skokovému růstu rozpočtu. Odhadujeme to až na třicet miliard,“ podotýká s tím, že již nyní ve školství chybí hodně peněz.

Covid vysál rozpočty škol. Nejsou peníze na pomůcky, hrozí pokles výplat učitelů

S tím souhlasí i ministr Balaš, který se pro pracovníky ve školství může stát pomyslným Mesiášem. „Rádi bychom v rámci rozpočtu získali ještě 650 milionů korun na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje), na soukromé a církevní školství chybí asi 600 až 700 milionů, výrazně podfinancované jsou i vysoké školy,“ vyjmenovává.

Poodhalil, že existuje dohoda na tom, že se „rozpočet v tomhle ohledu ještě otevře a buď tam prostředky dodají ze státních rozpočtových rezerv, nebo z jiného fondu.“

Se svým kolegou souhlasí i poslankyně za ODS a členka školského výboru Renáta Zajíčková. „Přála bych učitelům, aby na avizovanou mzdu dosáhli. Na druhou stranu ale z pozice poslankyně vidím, jak je to složité a že balík peněz má i nějaká omezení,“ vysvětluje.

Tabulkové platy neodpovídají realitě

Učitelé i odboráři varují, že i když to podle tabulek vypadá, že mají učitelé nyní asi 47 590 korun, není to vždy pravda. Varují, že do tabulek se propisují i platy ředitelů škol, které jsou oproti těm od učitelů výrazně vyšší, avizovanou částku navíc podle Dobšíka berou primárně učitelé před penzí.

„Podle tarifu mi plat vychází po dvaceti letech ve školství na necelých 32 tisíc korun čistého (se započtením slev na děti přibližně 35 tisíc hrubého, pozn. red.), ale vyžít s tím v Praze, hypotékou a dvěma dětmi je nemožné,“ říká Juřicová.

Její kolegyně Roztočilová má dvě vysoké školy, ve školství je přes 27 let a deset let před důchodem se pohybuje přibližně deset tisíc pod avizovanou částkou.

Po schodku 295 miliard přijdou i kroky, které budou bolet, varoval Stanjura

Ředitel Základní školy T.G. Masaryka ve Svitavách a člen organizace Učitel naživo Jiří Sehnal ale upozorňuje, že do hry vstupuje vždy více faktorů. Jedním z nich je například i počet dětí ve třídě, odučené roky kantora a zda má ředitel peníze na ONIV, či je musí dotovat z odměn pro pedagogy. Pro iDNES.cz pak vypočítal, jaký plat má průměrně učitel na jeho základní škole.

„Částka je očištěná o můj plat a všechny ostatní zaměstnance. Jedná se tedy skutečně o průměrnou mzdu v průběhu letošního roku pro učitele. Vychází na 47 300 korun hrubého,“ přiznává.

Dodává ale, že v částce jsou započítané i odměny, které však nedostávají učitelé pravidelně, tudíž na jiných školách je mít kantoři nemusí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video