„Vláda ruší povinnost prokazovat se certifikáty,“ uvedl premiér Petr Fiala po jednání kabinetu předminulý týden. Skončila povinnost jejich předkládání při vstupech do úřadů, zdravotních a sociálních zařízení, sportovních center, ale i do restaurací, hotelů…
Rozhodnutí vlády vyvolalo diskuse mezi odborníky i nevoli u řady očkovaných. „Připadám si podvedený. Běhám po očkováních, testuju se, dodržuju, co řeknou, a pak je najednou ze dne na den všechno fuk a soused, který na to kašlal, se mi směje, že jsem blb,“ krčí rameny pražský podnikatel Petr Svátek.
„K vakcinaci jsem ze svého motivoval i zaměstnance. Parafrázuju klasika: celé jsem to vyslechl a vyvodil z toho závěr, že bude-li ještě příležitost a budu vládou o něco požádán, tak se na to vy…,“ říká s nadhledem a tím, že se rozhodně nebrání návratu k normálu.
Není sám, kdo situaci vnímá podobně. Bez řečí dělal vše, co bylo třeba pro cestu z pandemie, a nyní je hozen do jednoho pytle s těmi, kdo opatření v podobě vakcinace odmítali…
Emoce časem opadnou
„Rušení prokazování ´Tečkou´ mělo být spojeno s hlasitým a mediálně opakovaným jasným komentářem vlády, že ta situace nastala do velké míry dík očkovaným a jde o návrat k normálu, který chtějí všichni,“ míní sociolog Petr Freiman, s tím, že to se nestalo.
Tečka bude dál fungovat, nakládání s daty na ministerstvu prověřuje úřad |
„Zjevně šlo o náhlé rozhodnutí podpořené výrokem Nejvyššího správního soudu, tak nebyl čas na takové informování. Proto si v prvních chvílích mohou vakcinovaní připadat odsunuti s tím, že antivaxeři je zválcovali,“ naznačuje sociolog.
Varuje, že rušením „Tečky“ bez nové kampaně na podporu očkování padne i zájem o vakcinaci. „Možná už není plnou vládní prioritou, možná jde o podcenění komunikace. O tom vláda nevyslala společnosti jasný vzkaz,“ uvádí Freiman.
Stav, kdy antivaxeři dávají najevo výhru a očkovaní se mohou cítit ukřivděni, popisují odborníci různě. „Mohlo se stát, že očkovaní, kteří respektovali epidemiologická doporučení a nechali se dobrovolně vakcinovat, aby předcházeli onemocnění, se dostali do rozpoložení, kdy se vidí podvedeni. Pak je na místě si s chladnou hlavou říci: ten krok jsem udělal pro sebe, své okolí a zdraví. To je primární,“ vysvětluje Pavel Harsa, vedoucí klinický psycholog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jaký byl váš hlavní důvod k očkování?
„Kdo tak učinil, vzal reálně do rukou odpovědnost za své zdraví i za to, aby vůči druhým nebyl rizikový. V tom je sofistikovanost jeho chování a té se má držet,“ naznačuje Harsa.
Mnozí z očkovaných neumí přesně definovat, zda vidí ve vládním rozhodnutí ztrátu výhod či morální „podtrh“. „Možnou cestou je udržovat si nadhled podpořený vědomím, že jsem dostal lék a delší čas se dík tomu pohyboval bez omezení a komplikací. A těm se vyhnu, i pokud budu chtít cestovat do zahraničí,“ naznačuje pozitivní přístup psycholog.
Pomohou ekonomické souvislosti
„Návrat k normálu chceme všichni,“ uvádí opakovaně premiér Petr Fiala. Ta věta bezesporu platí, ale ne všem jako satisfakce stačí. „Vžila se tu mantra, že máte mít z očkování výhody. Jaké máte výhody z toho, že máte v autě pásy? Vaší výhodou je, že pokud nabouráte, budu následky méně fatální než bez nich,“ komentoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek naznačené rozporuplné emoce těch, kdo se vakcinace nezřekli.
„Já koalici volil jako lepší! A teď mě šoupnou na stejnou úroveň jako ty, co házeli šutry po očkovacích týmech. Nemaj koule, bojej se neočkovanejch voličů křiklounů, že by je příště nepodporovali. Tohle by třeba Rakušáci neudělali,“ rozčiluje se Karel, senior z Berouna. „Kdyby to nechali, tak se dali postupně bodnout i další, ale asi už není třeba,“ mávne rukou.
Tečka má další problém. Chyba je v Africe, ministerstvo žádá nápravu |
Rozvolnění opatření proti šíření koronaviru - v českém podání se zrušenou „Tečkou“ – může podle psychologů zmírnit napětí a rozdělení skupin očkovaných a neočkovaných. „Ač to teď nevypadá, časem pocity křivd opadnou a pak převáží ekonomický pohled. Peníze jsou argument. Více klientů v cestovním ruchu, v gastronomické sféře, ve službách… To není marginálie, ale eso,“ podotýká sociolog Freiman.
„Návrat života do divadel, kin, na kulturní památky, do sportovišť je žádoucí a je plusem pro všechny, na to je také dobré se, vzdor jistému vnitřnímu rozhořčení, soustředit,“ dodává psycholog Harsa.
A doplňuje, že daný stav vychází i z toho, že očkování nebylo povinné, proto k němu mohla být řada lidí z právního hlediska regulérně „hluchá“. „To je život v demokracii. Není-li věc vymahatelná zákonem, co s ní? Lze sázet na morálku, soudržnost, ale jen v počátcích. Krizová situace, která lidi zprvu semkne, netrvá věčně. Já to beru pragmaticky, smrt jsem si odsunul za peníze státu,“ radí s hořkou nadsázkou Freiman.
