Jakou podobu bude mít současný nouzový stav, se teprve uvidí, a to na základě konkrétnějších krizových opatření. Jedno už vláda ve středu schválila. Podle něj dostala kompetenci vydávat víza vedle odboru azylové a migrační politiky i cizinecká policie.
To je podle ústavního právníka Jana Kysely zvláštní. „Obecně bych řekl, že pro případ, kdy vláda potřebuje něco nařizovat svému vlastnímu aparátu, ať už je to policie, armáda, ať jsou to úřady, tak mi připadá trochu divné, aby kvůli tomu vyhlašovala nouzový stav,“ poznamenal s tím, že podle něj by stát měl být nastavený tak efektivně a pružně, aniž by vláda na nouzový stav musela sáhnout.
S nouzovým stavem totiž přichází řada omezení. Má také vliv na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené v době jeho platnosti soudy trestají přísněji. Kysela v tomto ohledu nicméně upozornil, že je otázkou, o jaké trestné činy půjde. V loňském roce totiž Nejvyšší soud rozhodl, že vyšší sazby nemají být aplikovány automaticky, ale pouze ve vztahu k těm případům, které se pojí s nouzovým stavem.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Máme nouzový stav, který je vyhlášen kvůli tomu, abychom se vypořádali s přílivem Ukrajinců, tak na jaké trestné činy, na jaká jednání to může dopadnout? Podle toho by pak měla být vyšší trestní sazba používána,“ popsal.
Čechům za boj za Ukrajinu nehrozí trest, vláda pošle i zbraně za 17 milionů |
To potvrdil na čtvrteční noční tiskové konferenci po jednání vlády i ministr vnitra Vít Rakušan. „V nouzovém stavu jsou více postihovány případy, které by souvisely s mařením uskutečňování krizových opatření,“ vysvětlil Rakušan.
Jaká další krizová opatření vláda přijme, není nyní jisté. Usnesení vlády mluví hned o několika aplikovaných ustanoveních krizového zákona. A ta můžou vzdory současným uklidňujícím slovům ze stran politiků dopadnou i na Čechy.
„Počítá se například s možným omezováním svobody pohybu a pobytu i s eventuálním omezováním podnikatelské činnosti, může se zasahovat do vlastnického práva. Zůstává jen otázkou, na koho tohle může, nebo nemůže dopadnout,“ popsal ústavní právník Jan Kudrna. K takovým opatřením vláda nicméně zatím nesáhla.
V samotném odůvodnění se píše také o tom, že vláda předpokládá možnost uložení některých povinností. „Zejména pak možnost uložení pracovní povinnosti (např. v rámci organizační výpomoci), posílení ubytovacích kapacit, opatření k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, omezení vlastnického a užívacího práva, práva k výkonu podnikatelské činnosti. Konkrétní opatření bude vláda vydávat dle aktuální potřeby v návaznosti na pokračující rozsah migrační vlny,“ uvádí dokument.
Nouzový stav (usnesení vlády)Vláda I. nařizuje pro řešení vzniklé krizové situace krizová opatření ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. b), c) a d), odst. 2 písm. b), d), e), f), a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, jejichž konkrétní provedení stanoví vláda samostatným usnesením vlády; II. ukládá předsedovi vlády řídit a koordinovat úkoly podle bodu I tohoto usnesení; III. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyhlášení nouzového stavu; IV. stanoví, že toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 4. března 2022 v 00:00 hodin a jeho platnost končí uplynutím 30 dnů od nabytí jeho účinnosti. |
Nouzový stav z technických důvodů
Podle vlády se však současný nouzový stav občanů České republiky nedotkne. Fiala ve středu prohlásil, že nouzový stav bude platit z čistě technických důvodů. „Vyhlašujeme ho, abychom byli schopní zvládnout příliv uprchlíků. Českých občanů se nijak nedotkne, bude mít jiné důsledky, než měl v covidových časech,“ uvedl.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana nouzový stav umožní krajům efektivně zapojit všechny lidské i materiální zdroje. Právě nouzový stav vyžadují nejvyšší dva ze čtyř stupňů systému ministerstva vnitra pro přijímání uprchlíků.
Nouzový stavKabinet může vyhlásit nouzový stav mimo jiné v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které značně ohrožuje životy, zdraví či majetek. Vyhlašuje se pro určité území a na dobu určitou, maximálně 30 dní. S případným prodloužením musí souhlasit poslanci. Kabinet už současně s vyhlášením nouzového stavu musí uvést, která práva zakotvená v předpisech či Listině základních práv a svobod se omezují a jaké se ukládají povinnosti. |
Těch se ve středu cizinecké policii ohlásilo přes 10 tisíc. Od začátku ruské invaze se zatím celkem zaregistrovalo přes 24 tisíc lidí. Vnitro očekává, že jejich počet bude dál růst. Podle komisaře OSN pro uprchlíky Fillipa Grandi v uplynulém týdnu z Ukrajiny uprchl už milion lidí.
Nouzový stav podle ministerstva vnitra znamená zcela zásadní pomoc pro registraci Ukrajinců a další úkony jako bezpečnostní screening či vydávání víz.
Díky nouzovému stavu mohou vydávat víza nejen zaměstnanci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, ale i policie. Zrychlit se má také zásobování dětských, zdravotních nebo sociálních zařízení.
„Nouzový stav, který bude vyhlášen od pátku 4. března, se týká uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny a lidí, kteří se o ně starají. Je vyhlášen z toho důvodu, abychom zvládli uprchlickou vlnu. Občané nebudou nijak omezeni, nic se nebude zavírat,“ uklidňoval ve čtvrtek ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
‼️ Nouzový stav, který bude vyhlášen od pátku 4. března se týká uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny a lidí, kteří se o ně starají. Je vyhlášen z toho důvodu, abychom zvládli uprchlickou vlnu.
Občané nebudou nijak omezeni, nic se nebude zavírat.
Nouzový stav v posledních dvou letech totiž opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. V souvislosti s koronavirem byl poprvé vyhlášen 12. března 2020, jednalo se o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy jako povodně či větrné smrště. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil 26. prosince.
Argumentem pro jeho zavedení byla například situace v nemocnicích, na základě krizového zákona vláda omezovala běžný život lidí - od uzavření obchodů až po omezení cestování. Například až na výjimky také vláda zakázala cestování mezi okresy.
Válka na Ukrajině se nedotýká jen České republiky, ale zejména Polska a Slovenska, které mají se zemí společné hranice. Do těchto zemí tak uprchlíci míří primárně. Nouzový stav nevyhlásilo ani Polsko, v zemi platí nicméně bojová pohotovost.
