V Česku loni vznikly nové mezinárodní skupiny zaměřené na nelegální migraci. Sociálně slabí Češi v nich působili jako řidiči nebo sháněli vozidla. Dalšími členy gangů byli cizinci z Ukrajiny, Sýrie a Vietnamu s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na českém území. Česko pro uprchlíky i nadále zůstávalo zejména tranzitní zemí, uvedla ve výroční zprávě Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
„Mezi nejčastěji zajištěné nelegální migranty v ČR patří státní příslušníci Afghánistánu, Sýrie, Maroka. Stoupl zájem o převozy osob z Vietnamu,“ uvedla centrála. K tomu, že ČR pro většinu migrantů ani loni nepředstavovala cíl jejich cesty, přispívalo podle NCOZ dodržování přísných podmínek azylového řízení a méně lukrativní systém sociálních dávek.
76 nových stíhání loni zahájila NCOZ. O 13 méně zahájila předloni. 209 lidí centrála obvinila a 34 firem. U 265 lidí a 34 firem navrhla obžalobu. Zajistila majetek v hodnotě zhruba dvou miliard korun, předloni to bylo 3,6 miliardy Kč. |
Hlavní migrační trasa začíná v Turecku, odkud se dělí na dva směry. První cesta míří do Česka a dále do Německa přes území Řecka, Albánie či Makedonie, Srbska, Maďarska a Slovenska či Rakouska. Druhá do Česka vede přes Bulharsko a Rumunsko. Převáděči stále používají pro přepravu migrantů hlavně kamiony, případně osobní auta. „V roce 2021 došlo k výraznému zvýšení využívání mezinárodní letecké přepravy,“ uvedla NCOZ. Migranti podle ní také častěji cestovali vlakem.
Případy dovozu pracovní síly do Česka byly loni podobné jako v předchozích letech. „Stále bylo významným činitelem tzv. agenturní zaměstnávání a aktivity právnických osob, které mají povolení ministerstva práce a sociálních věcí ke zprostředkování práce,“ napsala centrála. Zájemci o práci v ČR pocházeli z Rumunska, Bulharska, Filipín, Mongolska a Nepálu.
Na obstarávání padělaných nebo pozměněných dokladů cizincům se v Česku i loni podílely mezinárodní cizojazyčné organizované skupiny. „Tato činnost je doménou zejména ukrajinské komunity. Nejvíce zneužívanými doklady byly rumunské a litevské doklady totožnosti, které byly převážně zneužívány občany Ukrajiny, zejména pro účely nelegálního zaměstnávání, neboť ukrajinští státní příslušníci mohou na území ČR přicestovat legálně díky bezvízovému styku na biometrický doklad totožnosti,“ uvedla NCOZ.
Přibylo vyhrožování politikům
Podle centrály při loňské epidemii koronaviru výrazně přibylo vyhrožování a zastrašování politiků. Šlo o hrozby teroristickými útoky. Kriminalisté NCOZ například navrhli podat obžalobu na dvaašedesátiletého muže, který měl koncem října 2020 umístit na sociální síť Facebook výhružku všem policistům a členovi vlády ČR, že pokud nebudou otevřeny všechny restaurace a bary, vjede kamionem do lidí.
NCOZ toho má moc. Terorismem a kyberhrozbami se bude zabývat nový úřad |
Pandemie koronaviru a omezený sociální život v roce 2021 ovlivňovaly i trestnou činnost. Daňovou kriminalitu však covid neutlumil. „Lze ji provozovat distančně i v podmínkách omezených sociálních kontaktů,“ uvádí centrála ve zprávě. Rostl i počet investičních podvodů. Obavy totiž podle NCOZ nahrávají podvodníkům s nereálnými sliby zhodnocování investic.
V loňském roce se objevily i případy obchodování s lidmi. „Stejně jako v předchozích letech měly podobu zotročování českých občanů ze sociálně slabého prostředí v zahraničí,“ tvrdí NCOZ. Centrála dopadla také zahraniční organizovanou zločineckou skupinu zaměřenou na vybírání výpalného. Upozorňuje i na vliv ruskojazyčných kriminálních organizací, které do Česka směrují zisky z trestné činnosti.
Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) zveřejňuje Výroční zprávu za rok 2021. Ve zprávě naleznete souhrnné informace o činnosti NCOZ od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021. https://t.co/DSOwUQC0zL
#policiepp
V roce 2021 evidovala NCOZ 9518 trestných činů v kyberprostoru. Je to o 1445 více než předloni. O třetinu stouply případy hackingu. Více než polovina zaznamenaných trestných činů ve virtuálním prostředí se týkala podvodů.
„Novým trendem v tomto směru jsou další techniky nátlaku na oběť, po které je požadováno uhrazení výkupného. (...) Další eskalací může být výhrůžka pachatele, který poškozené společnosti sdělí, že hodlá citlivá data nabídnout konkurenčním společnostem či je zveřejnit volně na internetu, pokud ve stanovené lhůtě nebudou finanční prostředky ve formě výkupného uhrazeny,“ uvedla centrála.
