Mrazy působí potíže seniorům a dětem, hubí ale klíšťata a slimáky

Týden velkých mrazů působí problémy. Kvůli nízkým teplotám by na sebe měli dávat pozor především starší lidé, kardiaci a malé děti. Výhodou mrazů je, že mohou snížit výskyt nemocí přenášených klíšťaty. Ta se loni i předloni po teplé zimě přemnožila. Letos by se nemělo opakovat ani přemnožení myší a slimáků.

Pokud je minus pět stupňů, rodiče by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak se děti oblékají. | foto: Profimedia.cz

Češi odvykli zimě. Tolik dní se sněhem a mrazem většina z nich nezažila od "ladovské zimy" před třemi lety. Ani třicetistupňové noční mrazy přitom nebývají v Česku neobvyklé.

Zatím nejnižší letošní teplotu naměřili včera meteorologové v severočeské osadě Jizerka: minus 34 stupňů. Není to rekord. V roce 1985 tam bylo ještě o sedm stupňů chladněji.

Týden velkých mrazů přesto působí problémy. Během pondělka a úterka vyjeli pražští záchranáři k 72 lidem, kteří se zranili při uklouznutí na sněhu či ledu. "Stoupl také počet výjezdů k lidem, kteří umrzli. Jsou to většinou lidé bez přístřeší. Mnohdy je najdeme už tak zmrzlé, že se jim nedají ohnout končetiny ani v kloubech. Je to stejné, jako když něco vyndáte z mrazáku," říká šéf pražských záchranářů Zdeněk Schwarz.

Staří lidé a kojenci mají horší termoregulaci

Lékaři v těchto dnech důrazně varují tři skupiny lidí: starší lidi, kardiaky a rodiče malých dětí. "Pokud je minus pět stupňů, rodiče by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak se děti oblékají. Při minus deseti už je třeba zvážit, zda aktivity venku neomezit úplně," říká dětská lékařka Hana Cabrnochová.

Nejcitlivější jsou kojenci, kteří usnou v kočárku, nemohou se zahřát pohybem a mají také horší termoregulaci.

Pro děti má obrovský význam čepice – podle některých studií uniká z hlavy až třetina tělesného tepla. Je to více než u dospělého, protože dítě má větší hlavu v poměru ke zbytku těla. "Týká se to i dospívajících, kteří čepici často odmítají kvůli estetice," varuje Cabrnochová.

Senioři a kardiaci by v minus deseti neměli vycházet ven vůbec – mráz stahuje cévy a dokáže "nastartovat" chronické nemoci, které se do té doby dařilo držet pod kontrolou. "Staří lidé mají obecně horší termoregulaci a jsou více ohroženi zápalem plic. Ten je v tomhle věku často smrtící," varuje záchranář Zdeněk Schwarz.

Bod, kdy mrzne nafta

Velké mrazy zaměstnávají i centra popálenin. Právě tady se totiž léčí i omrzliny, kterým jsou popáleniny podobné. "K lékaři je třeba jít, pokud je místo bílé a nevrací se do něj krev. V další fázi na to tělo reaguje zase tak, že se místo překrví a je výrazně zarudlé," říká Schwarz.

U méně vážného promrznutí platí pravidlo: oteplovat končetiny nejprve studenou vodou a teplou přidávat postupně. "I studená voda z kohoutku je teplejší než zmrzlé místo. Pokud se na ruku, která má dvacet stupňů, nalije sedmdesátistupňová voda, je rozdíl padesáti stupňů. Cévy se stáhnou a na místo proudí méně krve, která ho ohřívá," vysvětluje Schwarz.

Další problém v současných mrazech řeší řidiči – jak nastartovat své auto. Mnoho lidí totiž nízké teploty podcenilo. "Zájem řidičů o naše služby je asi o třetinu větší než obvykle. Volají nás hodně kvůli nefunkční baterii nebo zamrznutým zámkům," řekl Lubomír Nešpor z pražského Autoservisu Garant.

Potíže ale mohou být ještě vážnější. Při tak velkých mrazech, které poslední dny Česko sužují, může v dieselových vozech zamrznout nafta. V takovém případě pomůže jen odtahová služba, která dopraví vůz do vyhřívané garáže, kde se musí auto na několik hodin odstavit.

Dopravní odborníci také lidem doporučují, aby v případě venkovního parkování nezatahovali ruční brzdu, ale aby jen nechali zařazenou rychlost. Ruční brzda by totiž mohla zamrznout.

Lehká noha na plynu

Řidiči často chybují i v tom, jak vůbec mají na namrzlých silnicích jezdit. Už jen rozjíždění může některým způsobit potíže, protože zbytečně přidávají plyn. Místo rozjezdu jim ale jen prokluzují kola.

Podobné pravidlo platí i při jízdě do kopce. Odborníci zdůrazňují, že důležité je především vůbec nezpomalit. Zároveň však řidič nesmí prudce přidávat plyn. To jej spíš v kopci zastaví. V případě smyku zase znalci doporučují jen ubrat plyn, v žádném případě nebrzdit a ani nezrychlovat.

Populace myší a krtků prořídne

V přetahované mezi lidmi a hlodavci získávají ti první po dvou letech navrch. A chalupáři, kteří mají dnes problém se kvůli sněhu ke svým usedlostem dostat, budou na jaře letošní zimu velebit – populace myší, krtků a dalších hlodavců zřejmě výrazně prořídne. "Když mrzne delší dobu, je to pro hlodavce nepříznivé a v jejich počtu se to projeví," říká mluvčí veterinární správy Josef Duben.

Příroda s tím počítá – část hlodavců by neměla přežít žádnou zimu. Jinak se na jaře probudí rovnou dvě generace a začnou se množit geometrickou řadou. Právě dvě předchozí zimy, kdy bylo nezvykle teplo, byly hlavní příčinou přemnožení myší, krtků a potkanů. Letošní mráz by to měl zastavit. "Hlodavcům však tolik nevadí, pokud je dostatečná pokrývka sněhu. Horší pro ně bylo počasí těsně po Vánocích, kdy mrzlo, ale nesněžilo," upřesnil Duben.

Kvůli teplým zimám se loni a předloni přemnožili i další škůdci: slimáci a klíšťata. Těmto parazitům pomohlo právě to, že teplé zimy svědčily jejich hostitelům – hlodavcům a ptákům.
Podle předpovědí mrazy zatím nekončí. Nejstudenější bude noc na pátek, kdy má být i v nížinách až minus 21 stupňů. Už teď se dá proto předpovídat, že klíšťata se letos nepřemnoží tolik jako v předchozích letech. Vyhazovat loňský repelent by však bylo ukvapené. Útoky klíšťat mohou být intenzivnější klidně i na konci léta či na začátku podzimu, kdy do lesů začnou chodit houbaři.

Mrazy bohužel škodí i jiným hostitelům klíšťat – psům a kočkám. I když psovi nevadí, když má běhat po zahradě v desetistupňových mrazech, nebezpečná je pro něj sůl z ulic a chodníků. "Tlapky je třeba omýt vlažnou vodou a ošetřit čistou vazelínou nebo dětským olejíčkem," radí mluvčí veterinární inspekce Josef Duben.
Pes by se měl po návratu domů osušit, aby jeho srst začala znovu izolovat a z těla mu neunikalo teplo. (such)