„Největší tlak na práci soudců a státních zástupců nejsou politici, to je mýtus. Je to internet a média,“ prohlásil ministr. „Je na integritě každého státního zástupce, policisty, soudce, jak těmto tlakům podlehne. Mnohem více než u ministra, který v zásadě nemá žádné kompetence v těchto věcech,“ uvedl Blažek.
Společnost je podle něj rozdělená na občanské, politické i mediální tábory, které prosazují své zájmy. „Například když za něco není stíhán pan (Andrej) Babiš, je to hrozně špatně. Ministr zaplaťpánbůh zasáhnout nemůže,“ poznamenal.
Obvinit politika dnes podle Blažka není projevem žádné odvahy. „Protože vám zatleskají úplně všichni,“ řekl. „Odvaha se dnes u soudců projevuje zejména tím, že nepodléhají mediálním tlakům a soudí, tak jak mají, tedy podle zákonů. Proto vláda řekla, že bude dbát na vyšší odpovědnost státních zástupců a soudců,“ dodal.
Blažkovi se nezdají rozsah a bulvárnost obvinění v kauze DPP |
Blažek také zkritizoval vynášení informací z trestních řízení. „Všechno má být veřejné až u soudu. Jen tak je zabezpečené právo stran na spravedlivý proces,“ zdůraznil.
Schůzky členů vlády s prezidentem jsou podle Blažka v pořádku
Ministr spravedlnosti považuje za naprosto normální, že se vláda stýká s prezidentem. Ke své roli spojky mezi prezidentem Milošem Zemanem a kabinetem Petra Fialy z ODS řekl, že „někdo to dělat musí“. Svým kritikům vzkázal, že prošel testem voličů v mnoha volbách.
Blažek zmínil, že když Fialova vláda vznikala, Zeman ho doporučil jako spojku mezi Pražským hradem a Strakovou akademií. Zdůraznil, že demokracie je diskuse a diskutovat se musí. „Od začátku počítám s tím, že budu znevažován různými nepřáteli Miloše Zemana,“ podotkl s tím, že někdy ve svých pamětech napíše, čemu všemu se díky komunikaci se Zemanem podařilo zabránit a co naopak dojednat. „Někdo to dělat musí, dělám to já,“ prohlásil.
Nepřijatelné a nebezpečné. Soudcovská unie kritizuje rozhodnutí ministra Blažka |
Poukázal také na to, že po několika letech je v čele ministerstva spravedlnosti ministr, který patří do nějaké politické strany. „Vše, co dělám, je naprosto očekávané z volebního programu SPOLU a ODS a z vládního programového prohlášení,“ řekl.
Doplnil, že všechny zákony se snaží dopředu předjednat se všemi poslaneckými kluby. „To je věc ryze praktická a pragmatická,“ poznamenal a uvedl, že takto momentálně diskutuje například o návrhu zákona o státních zástupcích.
Blažek v poslední době čelil kritice od protikorupční organizace Transparency International kvůli údajnému střetu zájmů či od Soudcovské unie, které vadilo to, že z pozice ministra hodnotil rozhodování soudce.
Některá řízení by mohla být podle Blažka kratší
Stav české justice je podle Blažka v porovnání se všemi státy Evropské unie velmi dobrý. „Můžeme se samozřejmě bavit o tom, že některá řízení by mohla být kratší,“ uvedl. Za největší problémy označil správní soudnictví a plat justičních úředníků.
„Ve správním soudnictví nám chybějí nejenom kapacity soudců, ale i některé ostatní záležitosti. Druhou slabinou jsou platy administrativního personálu v justici, které jsou podhodnocené pod platy všech ostatních pracovníků ve státní zprávě,“ řekl.
Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni klesla z 281 na 271 dní. Déle tam ale trvala trestní řízení - průměrně 205 dní namísto 201. Vyplývá to z výroční zprávy českého soudnictví, kterou v úterý představil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj soudy loni zvládaly jednotlivé agendy v plném rozsahu i navzdory pokračování covidové pandemie.
Ze 27 zemí EU Česko zaujímá třetí příčku v délce soudního řízení ve sporných civilních a obchodních věcech na všech stupních soudní soustavy, uvedl ministr v úvodním slovu ke statistické ročence. ČR má podle něj v unii desáté nejnižší finanční náklady na soudnictví v přepočtu na jednoho obyvatele.
Ministr dále upozornil na to, že soudy loni vyřídily více věcí, než jim jich přibylo. Zmínil i to, že se zrychlilo i prvostupňové rozhodování správních soudů: podle statistik klesla průměrná délka těchto řízení z 525 dní na 511 dní.
Podle Blažka je nutné pokračovat v modernizaci justice, především v posílení její předvídatelnosti a také v elektronizaci.
