Byla v historii ČR kompetenční žaloba někdy podána?
Byl podán návrh, když šlo o jmenování guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Shodou okolností to byla vláda Miloše Zemana, která se dožadovala toho, aby prezident, v té době Václav Havel, měl předložit návrh vládě, aby ho kontrasignovala. Jejich návrh byl Ústavním soudem ČR zamítnut.
Jak rychle se dá očekávat odpověď soudu na kompetenční žalobu? Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský mluvil pro Deník N o dvou až pěti měsících.
Nějakou dobu to jistě vyžadovat bude, to je zřejmé, protože ne všichni soudci jsou evidentně na tento typ žaloby zcela odborně připraveni, takže si budou muset vše nastudovat.
Je otázka, kdy dostane žalobu soudce-zpravodaj, od toho se to bude odvíjet. On bude posílat žalobu k vyjádření prezidentské kanceláři. A jelikož zákon nestanovuje lhůtu, do které se druhý účastník musí vyjádřit, tak je na soudci, aby tuto lhůtu stanovil. Je otázka, jak by měla být dlouhá.
Jak by podle vás tedy měla být dlouhá?
V tomto případě, kdy jde o řešení ústavní, nechci říci krize, záležitosti, ve které se jedná o naplnění výsledků voleb, tak si budou uvědomovat, že musí být vyřešena rychle. Lhůta by tedy neměla být přehnaně dlouhá.
Podle mě by mohlo jít například o 14 dnů. Dokonce se osobně domnívám, že i tato 14denní lhůta je dlouhá až až, mohla by být i 10denní. Pokud prezident postupuje tak, jak postupuje, předpokládám, že to má v hlavě dobře srovnané a nemělo by být problémem tyto argumenty převést na papír a nebudou vymýšlet žádné konstrukce.
Co následuje dále?
Je nutné, aby se s tímto soudce-zpravodaj popasoval a rozeslal zprávu svým kolegům. Otázka je, zda by s ní ostatní souhlasili, či nikoliv. Pokud by nesouhlasili s tím, co navrhne, tak se obvykle – pokud by zpravodaj zůstal v menšině – z většiny v plénu vybere soudce, který by návrh, respektive nález, odůvodňoval.
Jsou možnosti, jak projednání žaloby u Ústavního soudu urychlit?
Samozřejmě. To závisí již na samotném navrhovateli, tedy patrně budoucím premiéru Fialovi, který by již v návrhu, který přijde k Ústavnímu soudu, měl žádat o přednostní projednání. Myslím si, že v tomto případě by soud jistě vyhověl. Soudce-zpravodaj by se měl této záležitosti věnovat okamžitě. Jeho rozdělané věci by mohli převzít asistenti, ale tato věc by měla mít prioritu, neboť se dotýká provozu celého státu.
Beru na vědomí dnešní stanovisko prezidenta republiky. Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády. V pondělí po schůzce v Lánech oznámím, jaké budou naše konkrétní kroky. Jsme připraveni.
„Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády,“ reagoval dnes budoucí premiér Fiala na stanovisko prezidenta Zemana. Proč je potřeba, aby Ústavní soud jednou provždy rozhodl?
Je to důležité z hlediska nás všech. Když vidíte, co se zde děje, tak bych řekla, že to není normální. Máme fungovat jako normální demokratický právní stát, který tedy má parlamentní formu vlády, tak když některý z aktérů nerozumí, nebo nechce rozumět, tomu, co je jeho úkolem, tak mu to musí říct Ústavní soud, aby nebyl běh věcí přerušen.
Když soud rozhodne ve prospěch premiéra, musí poté prezident Zeman jmenovat ministra, nebo má nějaký „opravný” prostředek?
Nemá žádné opravné prostředky. Rozhodnutí je konečné a závazné. Předpokládám, že v tomto případě by Ústavní soud sdělil, že dnem vyhlášení se stává rozhodnutí vykonatelným. Prezident by měl jednat okamžitě.
Právníci: Zeman si vykládá Ústavu podle sebe. Nemá si z kandidátů vybírat |
Představme si situaci: Prezident Miloš Zeman jmenuje vládu s tím, že jednoho z jejich členů zastoupí zatím jiný. Ovšem premiér Petr Fiala by si trval na svých nominacích, Zeman by zároveň jmenování stále odmítal. Dospěli bychom pak k podání kompetenční žaloby. Co by se dělo dál?
Já si myslím, že toto je vnucování premiérovi něčeho, co on nechce. Takto prezident nemůže postupovat a nutit ho. Troufám si říct i vydírat. Já vás jmenuju, ale jen když dočasně převezmete portfolio někoho jiného. To nejde.
Navíc si myslím, že premiérova pozice by před Ústavním soudem byla mnohem silnější, kdyby podal žalobu hned, než kdyby hrál tuto hru s prezidentem. To by si již oslaboval svou pozici.
Není takový rozfázovaný postup sám o sobě na hraně zákona, když Ústava jasně vymezuje, že nejprve prezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády?
Já si myslím, že to je minimálně obcházení Ústavy ČR. A v takovém případě by se premiér podílel na tomto obcházení, kdyby na hru přistoupil.
