Nejmenování ministra považuje ústavní právník Jan Kysela za protiústavní postup. Zeman si podle něj vykládá Ústavu po svém. „Jeho argumentace je jednoduchá: předseda vlády navrhuje a já řeknu, jestli ano, nebo ne,“ vysvětlil pro iDNES.cz.
Podle jeho soudu je prezident návrhem předsedy vlády vázán. „Leda že by existovala nějaká právní překážka, která v tomto případě neexistuje. Ty výhrady jsou čistě osobní,“ dodal.
Pokud bychom podle Kysely připustili prezidentovu argumentaci, neměli bychom vládu premiéra, ale prezidenta. „Protože vlastně v tu chvíli záleží na něm, koho jmenuje nebo nejmenuje.“
Pokud by se mu nelíbila celá koalice, mohl by podle Kysely odmítnout ministry celé jedné strany a koalici vzkázat, ať si najdou jinou stranu. „Tím ale úplně předěláváte povahu formy vlády,“ poznamenal. Najednou by podle něj nebyla zásadní většina ve Sněmovně, ale souhlas prezidenta.
Má prezident Miloš Zeman jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničí?
Ústavní právník Jan Wintr pro iDNES.cz řekl, že prezident je při jmenování vlády povinen podle čl. 68 odst. 2 Ústavy jmenovat členy vlády tak, jak je navrhl předseda vlády, pokud jmenování člena vlády nebrání právní překážka.
„To vyplývá z ústavního principu, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně a ne prezidentu republiky. Na tom se shodují komentáře Ústavy i dosavadní jasně převažující praxe. Kompetenční žaloba má podle mě dobré šance na úspěch. Prezident tedy nemá právo vetovat ministry a v tomto případě je vázán návrhem předsedy vlády,“ komentoval pro iDNES.cz právník Wintr.
Ústavní právník Marek Antoš pro ČTK řekl, že prezident nesmí při výkonu pravomocí zohledňovat sympatie ke konkrétním lidem.
Podobně se pro Českou televizi vyjádřil i ústavní právník Ondřej Preuss. „Je to předseda vlády, kdo má disponovat tím, kdo bude členem kabinetu. Shodou okolností to nejlépe vysvětlil sám Miloš Zeman v roce 1998, když byl na tuto otázku tázán ke vztahu k prezidentu Havlovi. Tehdy právě Zeman krásně podal vysvětlení, že z logiky věci to vlastně nemůže být prezident, kdo bude takzvaně kádrovat,“ řekl pro ČT právník Preuss.
Jsme uprostřed krize a zažíváme bezvládí
Podle něj je třeba zdůraznit, že ministr je primárně politik, nikoliv odborník na danou problematiku věci. „Takže je potřeba vytknout i výtky o kvalifikaci, které tady zaznívají. Shodou okolností Jana Lipavského znám jako absolventa Institutu mezinárodních studií, kde jsem také studoval a myslím si, že je to nesmyslná kritika,“ zdůraznil ústavní právník.
Ten současně podotkl, že Lipavský má bakalářské studium, což prezidentovi přijde nedostatečné, právník však poukázal na to, že studium bylo zaměřené na mezinárodní vztahy. „Myslím si, že jeho činnost ukázala, že se v tom orientuje. Ale to je vedlejší. Protože to jsou politické otázky a prezident republiky nemá podle Ústavy posuzovat politické otázky či kvalifikaci kandidátů na ministra,“ doplnil Preuss.
Zeman zdůvodnil odmítnutí Lipavského. Ústava je podle něj na jeho straně |
Preuss zároveň připouští, že existují různé interpretace Ústavy. „Je pravda, že existují komentáře k Ústavě, které interpretují takto vztah mezi prezidentem a předsedou vlády, ale převládá skutečně výklad, který vychází z logiky té věci. Tento výklad dřív zastával i Miloš Zeman,“ zopakoval Preuss. Pokud by prezident mohl takto volně rozbít koaliční dohodu, tak podle právníka sněmovní volby nemají smysl.
Premiér Petr Fiala dnes také na Twitteru uvedl, že bere na vědomí stanovisko prezidenta republiky.
Beru na vědomí dnešní stanovisko prezidenta republiky. Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády. V pondělí po schůzce v Lánech oznámím, jaké budou naše konkrétní kroky. Jsme připraveni.
Podle Preusse mnoho ústavních právníků volá po vyjasnění, aby jednou Ústavní soud řekl, jaké je postavení prezidenta republiky v této věci. „Osobně budu také zvědavý na to rozhodnutí. Nicméně ideální by byl postup bez zásahu soudu. Ještě bych doporučil jednat a dostat pod tlak strany tak, aby si prezident skutečně uvědomil, že se tady vlastně zpronevěřuje své roli. Protože jsme uprostřed krize a zažíváme bezvládí, kdy odcházející vláda ztratila legitimitu a nadcházející se nemůže ještě ujmout vedení,“ zdůraznil.
Přitom dle jeho slov je role prezidenta podle Ústavy přispívat k hladkému a rychlejšímu předání moci. Pokud se rozhodne Fiala podat kompetenční žalobu, tak může jmenování nové vlády trvat i dalších několik týdnů nebo déle. „Opravdu se to může zdržet i o několik měsíců. Těžko se to odhaduje,“ dodal.
Prezident již v minulosti řekl, že mu v nové vládě vadí několik jmen. Během úterního setkání měl Zeman Lipavskému doporučit, aby z kandidatury odstoupil. Piráti i designovaný premiér Petr Fiala však za ním stojí.
V pátek Hrad oznámil, že prezident Lipavského do funkce ministra zahraničí nejmenuje. Zdůvodnil to mimo jiné jeho nízkou kvalifikací či distancovaným postojem k visegrádské spolupráci a Izraeli. „Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou,“ kritizoval Zeman přes svého mluvčího.
Zeman připomněl i veřejný návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. Zároveň zdůraznil, že Ústava mu neukládá povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen.
