Ministr zdravotnictví Roman Prymula v pondělí uvedl, že v personálně oslabených nemocnicích by mělo pomáhat až 2 400 mediků čtvrtých a pátých ročníků a studenti absolventských ročníků dalších profesí, například budoucí farmaceuti či zubaři. Jen na seznamu studentů s pracovní povinností, které Praze předala Univerzita Karlova, je ale studentů zdravotnických oborů 3 900. Stále totiž není jasné, na které ročníky se vlastně bude povinnost vztahovat.
Na tyto studenty každopádně může být uplatněná pracovní povinnost v místě trvalého bydliště. K tomu ještě většinou nedošlo, spoléhá se tak na dobrovolnost. Již nyní však poptávka převyšuje nabídku.
„My jsme viděli různé příspěvky od ředitelů nemocnic, že se teď medici k pomoci tolik nemají jako na jaře. To ale není pravda. Problém je v tom, že mají stále praktickou výuku, nemohou se tak sebrat a jet pomáhat na druhou stranu republiky, odkud pochází, když později mají školu,“ popsala Kateřina Koudelková, která pomoc mediků koordinuje.
Studentům sice škola kvůli pracovní povinnosti výuku omluví, stejně ji však bude muset daný medik později nahradit. To znamená prodloužení standardní doby studia. A ani praxe, kterou student vykoná, mu nemusí být uznána, medik totiž může pomáhat na jiném oddělení, než kde by měli v daném ročníku praxi vykonat.
Musejí se taky učit
Už dříve ostatně děkani lékařských fakult uváděli, že medici se nyní musí kromě pomoci i učit. „Po předchozím rozbouřeném období, kdy jsme museli v řadě oblastí přistoupit k distanční výuce, je nyní nejvyšší čas vrátit se opět k prezenční formě studia, kde je s ohledem na náročnost studia účast mediků povinná,“ popsal iDNES.cz děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Vokurka na začátku září. Prezenční výuka byla od té doby zrušena, pro lékařské obory ale platí výjimka na praktickou výuku. Ta tak i nadále pokračuje.
Nemocnice nad propastí. Za týden je nakažených zdravotníků dvojnásobek |
Nejde ale o jediný háček. Medici totiž nemohou plně nahradit běžný zdravotnický personál, a to ačkoliv by na to schopnosti mnohdy měli. „Medici můžou dělat jen sanitáře nebo ošetřovatele, to znamená tu základní péči o pacienty. Nějakou hygienu či polohování,“ vysvětlila Koudelková.
Medici tak nemohou bez asistence akreditovaného lékaře třeba podávat léky či odebírat krev, a to i když je již třeba v šestém, tedy posledním ročníku. „Student, když vystuduje třetí ročník, má kompetence na to dělat ošetřovatele. Dál už žádné nedostane. Je tam mezera v legislativě. Když by je ale někdo zaškolil, vykonávat by to mohli, není to technicky těžké,“ míní Koudelková.
Medici nejsou jediní, kterým nyní může být nařízena pracovní povinnost. Do boje s epidemií by se měli zapojit i studenti oborů zaměřených na sociální práci.
Sestry v záloze i zdravotníci v zahraničí
Studenti zdravotnických oborů ale nejsou jediní, kteří mohou pomoci. V současnosti funguje třeba projekt Sestry v záloze, který propojuje bývalé zdravotní sestřičky či absolventky příslušných oborů s nemocnicemi, kterým chybí personál.
Začíná navyšování covidových lůžek, prvních 500 v Letňanech zařídí armáda |
Prezident České lékařské komory Milan Kubek zase ve středu apeloval na zdravotníky, kteří žijí v zahraničí, aby se vrátili a pomohli. „Jako prezident České lékařské komory se tímto obracím na všechny lékaře a lékařky, kteří v uplynulých letech odešli pracovat do zahraničí a mají potřebnou kvalifikaci i zkušenosti, aby se, pokud to jejich pracovní a rodinná situace dovolí, alespoň na čas vrátili domů a pomohli svým bývalým kolegům v našich nemocnicích,“ uvedl v otevřeném dopise.
„Nejnaléhavější je potřeba anesteziologů a lékařů kvalifikovaných pro poskytování intenzivní péče. Nemám přehled, kolika lékařům pracujícím v zahraničí se tento e-mail dostane do ruky. Proto si dovoluji požádat každého z vás, abyste o této výzvě a prosbě informovali své kamarády, kteří pracují v zahraničí a mohli by nám pomoci,“ dodal.
Jenže taková výzva bude nejspíš narážet na komplikace. Lékaři v zahraničí nejspíš budou dál potřeba v nemocnicích, kde pracují, a těžko jen tak opustí své zaměstnavatele.
K pondělí bylo nakažených 4 432 zdravotníků. Šlo o téměř dvojnásobně vyšší počet než o týden dříve. Podle dat Českého statistického úřadu je v Česku 50 tisíc lékařů a přes 117 tisíc zdravotníků bez lékařského vzdělání. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Romana Prymuly se v zaměstnání nakazila desetina z nově pozitivních lékařů a 17 procent sester.
