Podvodníci útočili několika způsoby, i přes neustálé upozorňování v médiích i na sociálních sítích se někteří stále nechali nachytat na dopis od falešného nigerijského prince nebo milostné psaní s falešnou celebritou.
„Pachatelé sázejí na kvantitu. Vždy se najde někdo, kdo se nechá nachytat na slibovanou cennou zásilku nebo domnělou pomoc. Často zde hraje velkou roli láska,“ říká Ondřej Penc z policejního odboru prevence. Velká část podvodů se v roce 2023 udála na internetových tržištích, u podvodníků jsou stále oblíbené také nabídky výhodných investic či kryptopodvody.
Policie spolu s bankami eviduje také stále časté podvodné navolávání, kdy se pachatel vydává například za bankéře, policistu, pracovníka technické podpory a snaží se z lidí pod vlivem strachu vylákat peníze nebo vzdálený přístup do zařízení oběti, který následně zneužije.
Pokoušel se z vás v online světě někdo podvodem vylákat peníze?
Nejvyšší zachráněná částka na klienta za historii sledování kyberpodvodů je 13 milionů korun. Průměrná výše škody na jednoho klienta dosáhla 19 357 korun, ve druhé polovině roku se tuto metriku podařilo bankám snížit v průměru o více než tři tisíce korun.
Dva kliky a přijde tisícový účet. Před e-shopem varuje i inspekce |
Podvody jsou sofistikované
„Tento pokles je výsledkem efektivních kontrolních procesů bank. Moderní technologie, do kterých banky investují významnou část svých rozpočtů, umožňují rychle identifikovat a zastavit podezřelé transakce dříve, než mohou způsobit výraznější škody,“ uvádí Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace.
Podle policejních statistik byl loňský nárůst kyberpodvodů zatím nejmenší od roku 2017. Loni evidovala Policie ČR 19 592 nahlášených případů, což v porovnání s rokem 2022 představuje 5,5% nárůst. Významně se ale zvýšila důmyslnost a sofistikovanost takových útoků.
„Stále vynalézavější jsou podvodníci na sociálních sítích, kde je velmi snadné najít oběť. Mezi jeden z nejzávažnějších typů podvodů nadále patří podvodné navolávání, tzv. vishing. Je o to nebezpečnější, že e-šmejdi dokážou nejen věrně napodobit i telefonní číslo instituce, za kterou se vydávají, ale s využitím umělé inteligence i hlas a podobu toho, za koho se vydávají,“ říká Penc.
Drzost útočníků nezná mezí
Policie i banky tak volají po potřebě vzdělávání obyvatel, bez kterého budou mít útočníci stále navrch. Penc zmiňuje příklad z nedávné doby, kdy žena chtěla vložit nezvykle vysokou částku v hotovosti do bitcoinmatu, tedy bankomatu na kryptoměny. Při vkladu ji zároveň někdo dával instrukce po telefonu.
„Vypadalo to jako klasický případ podvodu, proto se ženu kolemjdoucí snažili přesvědčit, aby do přístroje peníze nedávala. Přivolali i policejní hlídku, která s útočníkem mluvila po telefonu. Místo aby se podvodník lekl a zavěsil, dlouze s nimi diskutoval a snažil se je přesvědčit, že jsou to oni, kdo připravují ženu o peníze,“ doplňuje Penc.
Česká bankovní asociace v loňském roce pokračovala již druhým ročníkem rozsáhlé vzdělávací kampaně #nePINdej!, která upozorňuje na sílící nebezpečí podvodů na internetu. Formou testu na www.kybertest.cz se zájemci mohou naučit, jak rozpoznat kybernetické útoky a jak jim nenaletět.
„Loňská kampaň byla velmi úspěšná, Kybertest si k dnešnímu dni vyzkoušelo přes 315 tisíc lidí, přičemž průměrné skóre bylo 74 procent. Nejnižší skóre měli mladiství ve věku 12 – 17 let, a to 71 procent , a lidé nad 56 let, kteří dosáhli stejného skóre, tedy 71 procent,“ uzavírá Zahálková.
