"Přijatý zákon dává jasný základ k dobrým vztahům mezi církvemi a státem. Vždy jsem zdůrazňoval kooperační model, tedy vzájemnou spolupráci, která už v mnoha směrech existuje - nemocnice, školy, armáda, policie - a teď bude moci být posílena," napsal Duka.
Církve a náboženské společnosti podle zákona dostanou svůj někdejší majetek v hodnotě 75 miliard a finanční odškodnění 59 miliard. Zároveň bude sedmnáct let trvat přechodné období, během kterého se bude snižovat církvím příspěvek od státu. V roce 2030 by měly být církve zcela soběstačné.
Kritici restitucí zpochybňují jak výši vynaložených peněz (argumentují ekonomickou krizí), skutečnost, že k penězům přijdou novodobě registrované církve, které vznikly až po komunistickém záboru majetku, nebo hrozící prolomení hranice roku 1948.
Duka jako nejvýše postavený katolík v zemi pochopitelně jejich pohled nesdílí. "Jsem rád, že byl složitě vyjednaný kompromis nakonec schválen a zároveň chovám naději, že tentokrát už budu mít od otázky takzvaných církevních restitucí po více než 20 let konečně pokoj," oddechl si kardinál a pražský arcibiskup na svém profilu na Facebooku. Za své vyjádření připojil "smajlík".
Citace z dopisu Jany Bobošíkové Václavu Klausovi
|
Restituce hájí i generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. "Je to dobrá zpráva pro všechny. Pro lidi, kteří už dál nebudou muset platit církve ze svých daní. Pro obce, kterým dosud bránil v rozvoji blokační paragraf, a nyní se budou moci dále rozvíjet. Pro ty, kdo využívají církevních sociálních služeb a školských zařízení," uvedl v tiskovém prohlášení.
Lídři vlády se nezaručili funkcí či majetkem, vadí Bobošíkové
Ostře proti restitucím vystoupila předsedkyně neparlamentní Suverenity a kandidátka na prezidentku Jana Bobošíková. Prezidentovi Václavu Klausovi napsala otevřený dopis, v němž ho žádá, aby zákon o restitucích v žádném případě nepodepisoval.
V dopise prezidentovi vysvětluje, že jí k této žádosti vede "nejen dlouhodobý nesouhlas s podobou zákona, ale také nechuť předsedů koaličních stran dát Vám osobní garance, kterými jste svůj případný podpis zmíněného zákona podmínil".
"Mám na mysli konkrétní garance ve smyslu vyvození osobní zodpovědnosti, které by se dotýkaly v případě obávaného prolomení restituční hranice jejich funkčního postavení ve vládě nebo v parlamentu, popřípadě jejich majetkových poměrů," stojí v jejím dopisu, který iDNES.cz získal jako první.
Restituce kritizoval také nově zvolený senátor a prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. "Bojím se, že porci té části restitucí, která bude hrazena veřejně, tato země nezvládne a tudíž bude ve státním rozpočtu ještě méně peněz, než tam je teď," uvedl v chatu se čtenáři iDNES.cz (chat najdete zde).
Veleba také uvedl, že církevní restituce změní nájemní vztahy na asi 70 tisících hektarech půdy. V souvislosti s finanční zátěží varoval před kolapsem, který by svým vlivem přesáhl oblast zemědělství.
Další z kandidátů na hlavu státu senátor Jiří Dienstbier uvedl, že vláda opírající se o "vratkou většinu, kde již pořádně nikdo neví, kdo je koaliční partner a kdo přeběhlík" se schválením restitucí a kompenzace vysmívá lidem v České republice.
"Jako prezident bych takový zákon nikdy nepodepsal, protože porušuje ústavní princip rovnosti všech před zákonem," uvedl Dienstbier.
