Projednávání začalo slovní přestřelkou mezi koalicí a opozicí. Například předseda KSČM Vojtěch Filip vládě vyčetl, že si zákonem kupuje odpustky za své korupční chování.
"Měl byste raději sedět a mlčet," reagoval Viktor Paggio z LIDEM. Filip stejně jako předtím poslankyně VV Kateřina Klasnová neuspěl s žádostí odložit schvalování zákona.
Bouřlivá rozprava nakonec trvala tři hodiny. Řada poslanců hlavně z ČSSD a KSČM si připravila rozsáhlé projevy. Komunista Miroslav Opálka se v tom svém snažil dokázat, že církve v minulosti o majetek nepřišly.
Komunistka Kateřina Konečná poté rovnou označila premiéra Petra Nečase a ministry Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga za vlastizrádce. "Češi by si jejich jména měli pamatovat stejně jako jména Emanuela Moravce nebo Vasila Biľaka," dodala.
Jednání nakonec vyvrcholilo v půl jedné, kdy Lubomír Zaorálek z ČSSD označil debatu za protizákonnou a řekl svým stranickým kolegům, aby odešli a nehlasovali. To samé udělali i komunisté. Koalice pak snadno zákon prosadila.
Církve budou platit daně, dohodl Doktor
Hlasoval pro něj i bývalý poslanec ODS Michal Doktor, který byl původně proti. Nelíbilo se mu, že církve by podle návrhu nemusely z nově nabytého majetku platit daně. Nakonec se ale domluvil s premiérem Petrem Nečasem na změně. "V den, kdy zákon o církevních restitucích začne platit, podám pozměňovací návrh, který zavede pro církve povinnost platit daně. S panem premiérem jsem domluvený, že můj návrh koalice podpoří," uvedl Doktor.
Církevní restituce vrátil poslancům Senát už v půli srpna (více zde). Vládní koalice proto potřebovala k přehlasování horní komory minimálně 101 poslanců. Už během dne bylo pravděpodobné, že koalice bude mít dost hlasů. Předsedkyně LIDEM Karolína Peake řekla, že pro zákon bude hlasovat i osm poslanců její strany.
Premiér nejmenší vládní formaci na oplátku slíbil do konce roku revidovat a podepsat koaliční smlouvu a také podpořil vznik poslaneckého klubu této strany. LIDEM původně chtěli o zákonu jednat až poté, co bude definitivně schválený daňový balíček.
Rozhodne Klaus
Zákon nyní poputuje na Hrad, je tak už jen na Václavu Klausovi, zda ho podepíše. Jak se prezident zachová, není úplně jasné. V průběhu léta poslal Klaus lídrům koalice dopis, ve kterém napsal, že se obává v případě restitucí prolomení hranice února 1948.
"Obracím se na Vás se žádostí o Vaši osobní garanci toho, že přijetí zákona nebude v žádném případě znamenat nebezpečný precedens prolomení této restituční hranice. Vaše ujištění považuji pro sebe za zásadní pro eventuální podpis zmíněného zákona," uvedl Klaus (více zde).
Premiér Nečas mu poté slíbil, že se o prolomení restituční hranice nemusí bát. I tak ale není zřejmé, jak se Klaus nyní zachová.
Církve a náboženské společnosti podle zákona dostanou svůj někdejší majetek v hodnotě 75 miliard a finanční odškodnění 59 miliard. Zároveň bude 17 let probíhat přechodné období, během kterého se bude snižovat církvím příspěvek od státu. V roce 2030 by měly být církve zcela soběstačné.
