Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš z České pirátské strany uvedl, že kanál je od nynějška mrtvý projekt. „Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím,“ uvedl. Zdůraznil, že uvolněné pozemky bude možné využít pro smysluplný rozvoj obcí.
„Schválili jsme vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj-Odra-Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka z ODS. Dodal, že současná vláda nedala na přípravu kanálu ani korunu, celý projekt označil za nesmyslný.
„Tento megalomanský projekt ČR rozvíjet nebude. Naopak chceme se nadále zaměřovat na smysluplné projekty jak pro vodní turistiku, tak pro co nejlepší podmínky splavných úseků českých řek tak, aby dobře sloužily a zároveň sloužily způsobem šetrným k životnímu prostředí,“ podotkl Kupka.
Souhlasíte se zrušením projektu?
Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Nynější rozhodnutí kabinetu znamená, že se území odblokuje pro jiné stavby. Územní náhrada pro není, další příprava koridoru je tak nemožná. Už dříve se pro tento krok vyslovily obce v trase kanálu, které územní rezervy označovaly za brzdu svého rozvoje.
Rozhodnutí vlády přivítal primátor Ostravy Tomáš Macura: „Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena,“ napsal na Twitteru.
Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Předchozí vláda Andreje Babiše se chtěla zaměřit na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Představitelé současné vlády ovšem projekt dlouhodobě kritizovali jako nehospodárný.
Projekt, který dlouhodobě podporuje Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
O vodní cestě uvažoval už Karel IV.
Myšlenkou na propojení Dunaje s povodím Severního moře se datují už do středověku, už český král a římský císař Karel IV. uvažoval v 70. letech 14. století o spojení Dunaje a Vltavy kvůli dopravě zboží z Benátek přes Čechy do Brugg. V polovině 17. století pak existovaly plány na využití řeky Moravy a její propojení s Odrou, záměr dokonce schválil Moravský zemský sněm, vše ale zůstalo jen ve stádiu úvah.
O vybudování vodní cesty, která by mimo jiné usnadnila dopravu výrobků severomoravského průmyslu, se začalo vážněji uvažovat na konci 19. století. Myšlenkou na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe se zabýval i slavný budovatel vodních staveb Vojtěch Lanna mladší (1836-1909). S propojením Dunaje a Odry počítal i rakouský vodocestný zákon přijatý na přelomu 19. a 20. století, který plánoval též splavnění Labe až k Jaroměři, nic z toho ale nevzniklo, i kvůli budování železnic, které převzaly značnou část zboží, jež se mělo přepravovat po vodě.
Kanál Dunaj-Odra-Labe prosazovali poslanci už před 100 lety |
Velkým příznivcem vybudování vodní cesty byl zakladatel zlínského obuvnického impéria Tomáš Baťa (1876-1932), který usiloval zejména o splavnění Moravy. Dva roky po jeho předčasné smrti při letecké nehodě se pak začal budovat Baťův kanál, 52 kilometrů dlouhé spojení Otrokovic a Rohatce bylo dokončeno po čtyřletém budování v roce 1938, zhruba polovinu nákladů na jeho stavbu platil koncern Baťa. Zpočátku sloužil hlavně nákladní dopravě, po roce 1989 byl obnoven pro turisty.
O vybudování kanálu se uvažovalo i za minulého režimu, ovšem pouze v dlouhodobém horizontu, v roce 1971 například česká vláda vydala nařízení o územní ochraně „říční varianty“ průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Na návrzích a studiích se pracovalo i v 90. letech, několikrát o něm jednala také vláda. Plány na kanál začali intenzivně kritizovat ekologičtí aktivisté, o jeho ekonomickém smyslu pochybovala také část dopravních expertů.
