Prezident Miloš Zeman se v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem a...

Prezident Miloš Zeman se v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem k jednání o odvolání ministra kultury Antonína Staňka a k osudu vlády. | foto: Twitter mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka

KOMENTÁŘ: Schůzka v Lánech? Alespoň už vědí, na čem jsou

  • 84
V Lánech se sešel premiér Andrej Babiš (ANO) společně s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem a prezidentem Milošem Zemanem. Předmětem schůzky bylo přitom řešení odstoupení ministra kultury Antonína Staňka a jeho nahrazení místopředsedou ČSSD Michalem Šmardou. Všichni tři politici si spolu vyjasnili pozice, což je užitečné a pro další vývoj nesmírně důležité, píše v komentáři reportér MF DNES Petr Kolář.

„Schůzka z mého pohledu žádný výsledek nepřinesla,“ komentoval hodinu a půl trvající schůzku s premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Milošem Zemanem v Lánech šéf sociální demokracie Jan Hamáček. Na první pohled to tak skutečně vypadá. Jenže je tomu spíš naopak. Politici si spolu vyjasnili pozice, což je pro další vývoj důležité. Někteří z hlavních aktérů totiž nejspíš ve svých scénářích kalkulovali s tím, že se jejich momentální sokové zachovají jinak. Z čehož se pak nejspíš odvíjely i jejich úvahy a kroky.

Středobodem všeho je bezesporu prezident Miloš Zeman, který odmítá přijmout demisi socialisty nechtěného ministra kultury Antonína Staňka a na jeho pozici jmenovat místopředsedu ČSSD Michala Šmardu. Prezident, který byl Andrejem Babišem několikrát ujištěn, že mu od premiéra nehrozí požadovaná kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu, zcela evidentně vycházel ze dvou předpokladů.

Prvním bylo, že si sociální demokraté uvědomují, že mimo vládu nemají šanci, aby jejich strana přežila. A že tedy pro setrvání v kabinetu udělají a „skousnou“ úplně všechno. Což by prezidentovi pochopitelně dávalo velký prostor.

Druhým předpokladem Miloše Zemana bylo, že šéf hnutí ANO Andrej Babiš v případě odchodu sociálních demokratů nepoloží celou vládu, jak mu ukládá koaliční smlouva. Prezident totiž vymyslel, jak toto ustanovení obejít. S ministrem Staňkem se prezident Zeman zcela evidentně dohodl, že by zůstal na svém místě a tím by neplatila věta, že pro takovou variantu musí podat demisi všech pět ministrů za ČSSD.

Další částí této úvahy prezidenta pak logicky bylo, že Andrej Babiš nahradí čtyři socialistické ministry jinými a ve Sněmovně se opře o Tomia Okamuru. Ostatně v tomto duchu prezident mluvil v sobotním rozhovoru pro MF DNES.

Jenže věci se mu začaly zadrhávat. Poté, co Miloš Zeman ve zmíněném rozhovoru připustil, že pokud by se premiér nechtěl opírat o okamurovce, nebránil by předčasným volbám, Babiš si to vzal za své. Jeho věty o tom, že podpora SPD pro něj není alternativou, a že by raději sehnal 120 hlasů pro rozpuštění Sněmovny, řekl tolikrát, že by se mu z toho zpětně velice těžko couvalo. Nejen před veřejností, ale i u lidí z vlastního hnutí včetně poslanců, jejichž část se stavěla na zadní, už když to zkusil v minulosti.

Hamáček svolá předsednictvo ČSSD, na stole je odchod strany z vlády

Přišlo však ještě něco, co prezidentovy plány podkopalo ještě víc. Jan Hamáček na tiskové konferenci vedle viditelně zdrchaného premiéra Babiše působil poměrně rozhodně. S prezidentem se spolu s ministrem Staňkem setkají ještě 12. července, Hamáček však dopředu avizoval, že od toho moc neočekává. O tři dny později se pak setká předsednictvo ČSSD a bude jednat o odchodu z vlády.

Vzhledem k tomu, že v předsednictvu socialistů převažují zastánci odchodu, je velice pravděpodobné, že to odkývají. Zvlášť, když jim to – na rozdíl od dosavadních debat v tomto orgánu – nebude rozmlouvat sám Hamáček. Ten má podle zdrojů ze svého okolí už dost toho, jak si z něj lidi dělají srandu kvůli jeho měkkosti. Jeho autorita ve straně je už tak otřesená, že vlastně ani nemůže postupovat jinak.

A toto vše si snad v Lánech všichni tři aktéři řekli z očí do očí, takže už se při plánování dalšího postupu nemohou spoléhat na své předpoklady.

Podle všeho tedy pokud prezident Zeman neustoupí a neodvolá Antonína Staňka z ministerstva kultury, bude „posekáno“. Zajímavé přitom je, že by se Staňkovým nástupcem zjevně nemusel stát Michal Šmarda, jak o tom socialisté dosud mluvili. Sám Šmarda od začátku říká, že se mu do funkce příliš nechce a raději by byl ve svém Novém městě na Moravě. A možná dělal volebního manažera do krajských voleb, jak mu doporučuje Miloš Zeman. 

Skončí ministr Staněk, nebo odejde ČSSD z vlády? Ve hře je sedm scénářů

V posledních dnech Šmarda to vše ještě zdůraznil s tím, že na funkci netrvá, pokud to bude přání Jana Hamáčka. A bylo zajímavé poslouchat, jak šéf ČSSD včera Šmardovo jméno neříkal. O novém ministrovi mluvil coby o člověku, „kterého nominuje sociální demokracie“.

Stále tedy existuje úniková varianta. Ministr Antonín Staněk do 12. června prezidentu Zemanovi sdělí, že chce skutečně odejít. Co mu nabídnou jako protihodnotu, je spíš otázkou na Andreje Babiše s Janem Hamáčkem. Nebo si prezident po dohodě se Staňkem vyhodnotí, že je lepší jej „obětovat“ než vést zemi k předčasným volbám. Středeční Babišova slova, že by se pokusil ve Sněmovně sondovat, zda by jeho menšinovou vládu nepodpořily jiné opoziční strany, než okamurovci, jsou totiž spíš jen plácnutím. Těžko spoléhat, že by s ním (a komunisty) teď na vládě začala spolupracovat třeba ODS nebo Piráti.

Zatím se však Staňkův ústupek jeví jako nepravděpodobný, soudě alespoň podle slov lidí z jeho okolí, podle kterých „mu od veřejnosti chodí moře e-mailů, dopisů, SMS a čte to i v debatách pod články, že mu lidi začali věřit, že se pustil do boje proti elitám a proto za ním stojí“. Ministr údajně tudíž „nemůže jen tak skončit, protože by ty lidi podrazil a potvrdil, že podlehl tlaku“. Pokud věc nepřehodnotí, bylo by spoléhání na změnu postoje Miloše Zemana nejspíš fantasmagorií. Za osm dní se však stále může stát ledacos.

Kdyby se pak socialisté rozhodli neudělat ze sebe kašpary non plus ultra a skutečně odešli z vlády, obešel by premiér Babiš ve Sněmovně nezbytné kolečko, dozvěděl se, že s ním nikdo jiný kromě SPD vládnout nechce. A buď by musel totálně postavit na hlavu, co dosud říkal, anebo by nezbylo nic jiného než začít jednat o předčasných volbách. Ty by se sice nikomu nelíbily, ale všichni už tolikrát řekli, že by je podpořili, že by se z toho couvalo jen těžko. V takovém případě by se volby konaly do dvou měsíců od rozpuštění Sněmovny.

Pokud si tato stanoviska trio Zeman – Babiš – Hamáček vyjasnilo v Lánech, jak tiskovka premiéra s vicepremiérem naznačovala, aspoň už vědí, na čem jsou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video