Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Havel v alianci nevěřil, ale brzy změnil názor

P r a h a - Zjednodušeně by se o Václavu Havlovi dalo říci, že se z člověka k NATO skeptického postupně stal jeho skalním příznivcem. Pozornější pohled na minulých deset let však ukazuje, že to byl docela logický vývoj, pro který platí rčení: Jen hlupák nemění své názory.
NEŽ SE STAL PREZIDENTEM
Jedenáctého března 1985 vydala Charta 77 takzvanou Pražskou výzvu určenou mírovému kongresu v Amsterodamu. V dokumentu, podepsaném také Václavem Havlem, je i věta: "Navrhněme tedy, aby Severoatlantický pakt i Varšavská smlouva zahájily co nejdříve jednání o rozpuštění svých vojenských organizací, o stažení a odstranění všech jaderných zbraní v Evropě instalovaných či na Evropu namířených a o odchodu vojenských jednotek USA a SSSR z území jejich evropských spojenců." Chartě šlo, jak píše, o to, překonat velmocenskou blokovou strukturu spojením svobodných a nezávislých národů v celoevropském svazku. Vstup do NATO by byla hodně odvážná vidina.
"Samozřejmě tehdy nikomu nemohlo přijít na mysl, že by mohla být zrušena jenom Varšavská smlouva," říká dnes Jiří Dienstbier, v té době mluvčí Charty 77.
"Důležité pro nás bylo vymanit se z imperiálního područí Sovětského svazu. Jako skupina soukromníků jsme v roce 1985 mohli těžko postavit plán vstupu do NATO," uvedl tehdejší disident, dnes velvyslanec v USA Alexandr Vondra.
Ještě v létě 1989 navrhli Václav Havel, Jiří Dienstbier a další, aby NATO - s ohledem na potřebu zrušit Varšavskou smlouvu alespoň vyhlásilo své zrušení jako cíl do budoucna, až bude Evropa demokratická.
Počátkem prosince 1989 řekl Václav Havel listu Komsomolskaja pravda: "Domnívám se, že součástí politiky přátelské spolupráce bude odmítnutí obou vojenských paktů, NATO i Varšavské smlouvy." "Myslím, že v budoucnu budeme žít ve svobodné mírové Evropě bez politických bloků," uvedl v rozhovoru pro stanici Channel Four z 16. prosince 1989.
IDEÁLY, KTERÉ SE NESPLNILY
Od roku 1990 mluví Václav Havel o NATO jako prezident.
V prvních měsících si však ponechává své názory z předprezidentské doby. Hovoří o novém evropském bezpečnostním systému, ve kterém se Varšavská smlouva i NATO přežijí.
Cítí, že získává nálepku odpůrce NATO, a při cestě do USA v únoru 1990 se ohrazuje: "Není pravda, že český spisovatel Václav Havel chce zítra zrušit Varšavský pakt a pozítří dokonce NATO, jak o něm píší někteří snaživí novináři," řekl.
V květnu 1990 Havel v Radě Evropy navrhl, aby se obě evropská vojenská seskupení postupně proměnila v nový bezpečnostní systém, jehož zárodkem by mohla být Severoatlantická aliance.
Prezident také doporučoval, aby NATO změnilo svůj název; "neboť ten je spjat s érou studené války" (květen 1990) a "aby geograficky odpovídal jeho novému postavení" (listopad 1990).
Proč vlastně tou dobou neříkal, že Československo chce do NATO? Proto, že v euforických měsících po zhroucení železné opony se zdálo, že NATO, někdejší "štít proti komunismu", bude přežitkem.
Proto, že Československo bylo členem Varšavské smlouvy a mělo na svém území čtyři sta tisíc sovětských vojáků. (Jiří Dienstbier: "Nešlo hned lít olej do ohně. Tehdy jsem říkal: Nic proti hrdinství, ale my potřebujeme nejdřív odsud dostat Rusy.") Proto, že NATO nechtělo Československo. (Jiří Dienstbier: "Oni měli pořád strach, abychom nepodrazili Gorbačova.") Havel sice neříkal, že chceme do NATO, ale už ani nemluvil o jeho zániku. V listopadu 1990 sdělil v Praze Georgi Bushovi, že "považujeme NATO za pilíř evropské bezpečnosti, ze kterého by mohl budoucí systém evropské bezpečnosti vyrůstat".
NEJDŘÍV ZLEHKA, PAK NAPLNO
V březnu 1991 (mezitím se mimo jiné sjednotilo Německo, rozpustila vojenská část Varšavské smlouvy, zvýšilo napětí v Sovětském svazu a vyostřily národnostní spory ve východní Evropě) byl Václav Havel prvním prezidentem členské země Varšavské smlouvy, který navštívil sídlo NATO v Bruselu.
Začal slovy: "Od mládí jsem ve své zemi slyšel ze všech oficiálních míst i ze všech sdělovacích prostředků o Severoatlantické alianci jedinou věc: že to je bašta imperialismu a vtělení samotného ďábla, který ohrožuje mír a který nás chce zničit." Agentura Reuters napsala, že Havel za uplynulý rok svůj názor na NATO změnil: "Prosazoval, aby zaniklo spolu s Varšavskou smlouvou a byl vytvořen nový, celoevropský bezpečnostní systém. Nyní však zdůrazňuje, že NATO musí být základem pro jakýkoli takový systém." "Uběhl rok plný dramatických událostí a my dnes vidíme, že dějiny postupují přece jen klikatějšími a komplikovanějšími stezkami, než jakými se nám zdály postupovat ve chvílích prvního okouzlení z velkých změn, jichž jsme byli svědky a účastníky," připustil tehdy prezident.
V prezidentově tehdejším projevu je znát změna, přímočařejší "tah na branku jménem NATO": "Víme, že řádnými členy NATO se zatím z mnoha různých důvodů stát nemůžeme. Zároveň se domníváme, že aliance zemí, které spojuje ideál svobody a demokracie, by se neměla natrvalo uzavírat sousedním zemím, které směřují k témuž cíli." "Ten posun oproti projevům třeba z května 1990 je tu jasně patrný," řekl Alexandr Vondra, prezidentův poradce.
Zdrženlivost Západu vůči rozšíření NATO změnil moskevský puč proti Michailu Gorbačovovi v srpnu 1991. "To byl vlastně první průlom, který posunul jejich myšlení. Argument, že by rozšíření nahrávalo konzervativním silám proti Gorbačovovi, pučem padl," uvedl Jiří Dienstbier.
V roce 1992 se Václav Havel Severoatlantické alianci tolik "nevěnoval" - nejdřív ho zaměstnávala snaha udržet pohromadě federaci, od července až do února 1993 pak nebyl prezidentem.
V říjnu 1993, kdy NATO zdaleka nebylo tématem prvních stránek novin, věnoval alianci obšírný projev v parlamentu.
Obrátil diskusi o NATO na domácí půdu - předtím mluvil o alianci ve Štrasburku, Paříži, Bruselu...
Teď už bylo "chceme do NATO" zřejmé. A naopak zmizely úvahy o přeměně aliance na nějaký nový celoevropský systém bezpečnosti: "Má-li ovšem NATO zůstat funkční, pak se nemůže otevřít naráz úplně všem: Evropa nepotřebuje NATO bezbřehé, všeobjímající, neoperativní, příliš vnitřně nesourodé, a tudíž neoperativní," řekl Havel v parlamentu.
Vybídl také Západ, aby nepodlehl naléhání Ruska NATO nerozšířit ("znamenalo by to návrat do dob studené války").
V příštích letech to při svém "lobbování" za přijetí republiky zopakuje ještě mnohokrát.
Havel doporučuje rozšíření NATO - ale ne "na způsob klubu, který přijímá nové členy".
"NATO rozšířené fyzicky, ale nerozšířené mentálně a koncepčně, by nemohlo, obávám se, příliš dobře fungovat." (duben 1995) "Mentálním a koncepčním rozšířením" myslel hlavně ohled na situaci, kdy pominula hrozba komunistické expanze a globální války a nastala doba regionálních konfliktů.
CHARISMA FILOZOFA DEMOKRACIE
Václav Havel si vytkl vstup republiky do NATO jako jeden z klíčových prezidentských cílů.
("Jsem připraven udělat pro to vše, co bude v mých silách.") Využíval přitom svého jména a toho, že má v zahraničí dveře otevřené.
"Nebýt Václava Havla, je otázkou, jestli by se republika do první vlny rozšíření NATO dostala. V tomhle si prezident, možná zejména dnes, kdy je často předmětem různých kontroverzí, zaslouží plný kredit," soudí Alexandr Vondra.
"Ti, co na americké scéně prosazovali rozšíření NATO, se dovolávali významu, velikosti a vlivu Polska a významu, velikosti a osobnosti Václava Havla," dodal.
Havlova pověst morální autority zapracovala i při jeho cestě do Washingtonu v květnu 1997, dva měsíce před madridským summitem, který rozhodl o rozšíření aliance.
Agentura AP označila cestu za velmi úspěšnou a citovala republikánského kongresmana Lee Hamiltona, který o Havlovi řekl: "Je jedním z největších filozofů demokracie a my všichni velmi pečlivě čteme to, co píše, a posloucháme to, co říká." Demokrat Paul Wellstone, který byl o tři čtvrtě roku později v zahraničním výboru proti rozšíření, řekl, že to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí, která v Senátu učinil. "Václav Havel je pro mne hrdinou," vysvětlil proč.
V září 1998, v rozhlasovém rozhovoru s Václavem Bělohradským, se Havel zmínil o své staré představě rozpouštění NATO a potvrdil, že jako prezident pochopil, že to nejde. "Pokud chtějí Evropané využít šanci na vytvoření spravedlivějšího míru, než kdy v historii měli, musí vyjít z reality a usi l ovat o rozšíření aliance jako jediné fungující obranné a bezpečnostní struktury," prohlásil.
Pavel Tigrid o prezidentovi před dvěma lety řekl: "Politik, který má ambice státníka, neváhá změnit názor a vysvětlit proč."
Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Petr Pavel přijel na návštěvu Pardubického kraje

  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Srovnání průzkumů: Lidovcům umřeli voliči, Konečná v eurovolbách sráží ANO

19. května 2024  19:34

Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...

Česko čekají teplé dny, budou pokračovat přeháňky i bouřky

27. května 2024  6:01

Přímý přenos Česko čekají v tomto týdnu teplé dny, ale také bouřky a přeháňky. Na některých místech země...

V Česku mizí vesnické obchody. Změní trend chytré prodejny bez prodavaček?

27. května 2024

Premium Za poslední čtyři roky zmizelo téměř čtyři sta vesnických obchodů. Jejich aktuální počet je 11 701,...

Radši Okamura než Fiala, říká Konečná a hájí, proč schovala KSČM do koalice

27. května 2024

„Když se mě zeptáte, jestli Fiala, nebo Babiš, tak prostě Babiš,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz...

Nejen Batman zklamal, Bulhaři znovu volí. Hledají mesiáše, tvrdí analytici

27. května 2024

Premium Bulhaři chodí k volbám každou chvíli a pořád žádný výsledek. Na začátku června se v Bulharsku budou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

BMW prohrálo soud s budějovickým prodejcem ojetin o právo na užití loga

Exkluzivně Může nezávislý prodejce ojetých aut používat na provozovně logo automobilky, i když s ní nemá žádnou smlouvu? Vrchní...