Ve středu bude mít Jourová první formální schůzku s novou předsedkyní Evropské komise Von der Leyenovou.
Nominace je pro Jourovou „obrovská čest, obrovský závazek a obrovská zodpovědnost“.
Evropská unie podle ní bude muset řešit například novou situaci v obchodní politice, rostoucí vliv Číny, brexit, technologické změny či klimatickou změnu.
Jourová byla v uplynulých pěti letech eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost příležitostí mužů a žen.
„Myslím si, že svoje stávající portfolio odevzdávám v dobré kondici,“ uvedla. „Během těch pěti let jsem pochopila, že žijeme v éře, kdy velcí jsou ještě větší a malí ještě menší. Považovala jsem za nutné se hodně prát za běžné občany, za půlmiliardu občanů, kteří jsou terči nevybíravých zneužití soukromých údajů, obchodních praktik, nevybíravého jednání, které vede třeba k tomu, že se stanou obětí kriminality,“ dodala Jourová.
Von der Leyenové chce ve středu zopakovat to, co už od ní budoucí předsedkyně EK slyšela na neformální schůzce, tedy že by Česko chtělo získat pozici místopředsedkyně komise a že by Jourová chtěla získat silné, ideálně ekonomické portfolio.
„Ať už je to digitální ekonomika, zahraniční obchod, vnitřní trh,“ poznamenala. Po pěti letech má vybudovanou „jakousi vlivovou síť, přes kterou se dá také vyjednávat, pokud jsou ty kanály otevřené,“ doplnila. O tom, že by se Česko mělo ucházet o ekonomicky silnější portfolio než dosud, mluvil opakovaně i Babiš.
Silnější portfolio by Jourová jakožto pokračující eurokomisařka mohla získat i podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) nebo vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Podle Hamáčka či ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) Jourová prokázala v komisi své schopnosti. Plnou podporu měla Jourová také od ministra zemědělství Miroslava Tomana či ministryně práce Jany Maláčové (oba ČSSD).
Kandidáty musí schválit Evropský parlament
Nová komise, kterou poprvé povede žena, se ujme svých povinností 1. listopadu. Předtím každý z kandidátů absolvuje slyšení ve výborech Evropského parlamentu, které o nich hlasují, parlament poté schvaluje komisi jako celek.
V roce 2004 ve výboru pro občanské svobody neuspěl Ital Rocco Buttiglione a tehdejší šéf komise José Barroso ho poté vyměnil, aby zabránil odmítnutí celého svého týmu. Před pěti lety neuspěla ve výborech pro životní prostředí a pro průmysl a energetiku Slovinka Alenka Bratušeková, která následně na členství v komisi rezignovala.
Jourová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti působila jako náměstkyně ministra pro místní rozvoj a posléze i jako ministryně pro místní rozvoj. Byla členkou ČSSD, od roku 2012 je v hnutí ANO, byla i jeho první místopředsedkyní.
