Syková se rozhodla na post šéfky Ústavu experimentální medicíny rezignovat bez ohledu na výsledek čtvrtečního jednání rady instituce. Pro iDNES.cz informaci potvrdil ředitel odboru mediální komunikace Akademie věd Jan Martinek. „V současné situaci považuji krok paní Sykové za racionální,“ okomentoval rozhodnutí vědkyně Drahoš.
Důvodem rezignace je kauza léčby kmenovými buňkami, za niž vědecký tým lékařky a senátorky Evy Sykové, působící v motolské nemocnici, nechal od pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) platit částky přesahující sto tisíc korun. Podle zákona je ovšem účast lidí na klinické studii bezplatná (více o kauze v léčbě kmenovými buňkami čtěte zde).
„Rada odvolání projednala a vzala na vědomí rezignaci. Profesorka Syková nám rezignaci oznámila a dodala, že jedná v zájmu potřebného klidu na pracovišti. Nadále ji považujeme za vědkyni světového jména, která se plně osvědčila při vedení vědeckého pracoviště. Řízením instituce bude zřejmě pověřen dosavadní zástupce ředitelky Alexandr Chvátal. V průběhu dvou až tří měsíců bude zřejmě vypsáno na nového šéfa výběrové řízení,“ řekl iDNES.cz Radim J. Šrám, místopředseda Rady Ústavu experimentální medicíny.
„Profesorka Syková Radě vysvětlila okolnosti a ekonomické problémy spojené s klinickou studií ve středu. Uznala svá pochybení. Jsme přesvědčeni, že její jednání bylo motivované lékařskou etikou s cílem pomoci pacientům,“ dodal Šrám v narážce na slova Sykové, že se snažila jen pomoci pacientům s těžkou nemocí. „Vedl mě soucit a touha uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe a tím pomoci všem pacientům s ALS,“ řekla už ve středu MF DNES lékařka (více o rozhovoru MF DNES s vědkyní Sykovou zde).
Jednání rady bylo podle mluvčího ústavu Tomáše Staňka bouřlivé. Problém vidí v tom, že kauza se v médiích odehrála v rozporu s fakty, kterými ústav disponuje. „Jedna z velkých částí diskuse byla, zda-li by neměl profesor Drahoš zvážit akceptaci těchto faktů a dokumentů,“ poznamenal mluvčí.
Podle Drahoše poškodila vědkyně a senátorka za ČSSD dobré jméno celé akademie i ústavu. Syková již ve středu Radiožurnálu řekla, že sama rezignaci zvažuje. Přestože má podporu svých kolegů, nechce jakýmkoliv způsobem poškodit ústav, domnívá se ale, že nic nezákonného neudělala. Jednání rady, jejíž je předsedkyní, se neúčastnila.
Syková bude dál pokračovat ve vědecké práci v Ústavu experimentální medicíny. Tým, který zkoumá kmenové buňky, má podle ní dobré výsledky. „Tým pracuje na kmenových buňkách i na těch, za které byla udělena Nobelova cena, tak to asi není šarlatánství. Bude publikovat vědecké práce, jako jedno z nejproduktivnějších oddělení ústavu a bude se snažit převést ty výsledky do praxe,“ řekla Syková pro ČTK.
Vedení Fakultní nemocnice v Motole případy pacientů prověřuje, a pokud se najdou důkazy, že si tým nechával za terapii platit, podá žalobu na poškození dobrého jména.
Už ve středu Syková rezignovala na členství a funkci první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vyzvali ji k tomu někteří vědci a později i premiér Bohuslav Sobotka. Naopak prezident Miloš Zeman vyzval k velkorysosti vůči vědkyni, podle něj by se mělo přihlédnout k jejím vědeckým úspěchům.
Syková se kvůli kauze nevzdá funkce senátorky. Nevidí podle svých slov důvod. Do Senátu byla zvolena jako nestraník za ČSSD. Vzdání se senátorského mandátu žádala po Sykové Strana zelených. „Já svoji funkci v Senátu plním dobře, aspoň se to domnívám. Podpořilo mě již dříve písemně kolem dvaceti senátorů a také si to projednám se senátním klubem, ale myslím, že tam těžko může někdo odvolávat,“ uvedla jednasedmdesátiletá vědkyně.
Nahlédněte do zákulisí léčby kmenovými buňkami:
