Češi mají v tématu udržitelnosti nadále jasno. I v době války na Ukrajině je pro ně ochrana životního prostředí prioritou. 69 procent dotázaných si myslí, že „ČR by měla klást větší důraz na udržitelnost a ochranu životního prostředí, i kdyby to bylo za cenu zpomalení hospodářského růstu“.
Přes 80 procent lidí je přesvědčeno, že „změnu klimatu Země v posledním století způsobuje hlavně člověk a působení lidské civilizace“.
Ruská agrese podle průzkumu příliš neovlivnila víru Čechů v nezbytnost zavádět opatření proti změnám klimatu. Hrozící odpojení od ruských dodávek plynu a ropy posílilo snahu Evropské unie (EU) zabezpečit se v oblasti energií a donutilo Evropany přemýšlet o tom, jak bude jejich energetický mix vypadat v budoucnu.
„Pokles podpory pro udržitelnost obecně je zanedbatelný, když zohledníme statistickou chybu. A ukazuje, že ochota většiny společnosti chránit planetu je pevně zakotvena,“ míní analytik výzkumného ústavu STEM Nikola Hořejš. Minulý rok v dubnu podporovalo ochranu životního prostředí za cenu zpomalení ekonomiky 73 procent dotázaných, letos je to o 4 procenta méně.
Jako klíčovou vnímají Češi také soběstačnost. Ve výrobě elektřiny je necelá polovina (45 procent) ochotná akceptovat i výrazně vyšší ceny elektřiny, pokud by to znamenalo soběstačnost na národní úrovni.
EU se shodla na embargu většiny dovozu ruské ropy, Kyjevu pošle miliardy |
Význam soběstačnosti se promítá i na evropskou úroveň. U elektřiny by Čechy soběstačnost EU uspokojila podobně jako Česka. Pokud jde o výrobu léků, čipů pro elektroniku a auta, zbraní nebo oblečení dokonce preferují nezávislost EU před tou národní.
„Pro Čechy je důraz na soběstačnost a nezávislost velmi důležitý. Poslední dobou si uvědomují, že tato nezávislost se dá řešit na evropské úrovni,“ říká sociolog Hořejš.
„Dobrá zpráva je, že pokud jde o potraviny, EU už soběstačná je. Může za to silně dotovaná společná zemědělská politika i velký evropský trh. Z větší části si poradí i samo Česko,“ říká Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
„U energetiky to není ideální. A to i proto, že přes velké investice není evropský trh příliš propojen a koordinován. Každá země si toto řeší samostatně a dost jinak,“ dodává.
Hlavní je šetřit vodou i energiemi
Z konkrétních opatření, kterými mohou k udržitelnosti přispět sami občané, jsou u Čechů nejpopulárnější ta, která kromě životního prostředí šetří také jejich peněženky.
Téměř 40 procent respondentů považuje za nejdůležitější šetření vodou a energiemi v domácnosti. Významná je pro Čechy také úspornost spotřebičů, jež si domů pořizují, dodržování zákonů, které chrání klima, a odebírání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Plány EU do budoucnaEvropská komise (EK) v květnu představila svůj plán REPowerEU, který je dalším krokem v zelené strategii Unie a zároveň reakcí na ruskou agresi. EK uvádí, že 85 procent Evropanů se ztotožňuje s cílem ukončit energetickou závislost na Rusku a EU hodlá tento záměr naplnit do roku 2030. Do stejné doby plánuje také snížit své emise o 55 procent oproti roku 1990. Za tímto účelem EU již v roce 2020 schválila ambiciózní plán s názvem Green Deal. |
„Tržní cena této elektřiny poslední roky prudce klesla, a slunce a vítr poráží nejen uhlí a plyn, ale i jádro. Zdražování ruských fosilních paliv, které začalo již před válkou na Ukrajině a nyní dál pokračuje, tento rozdíl ještě zvýrazňuje,“ tvrdí Helena Truchlá.
Co se týče aktivit ze strany státu, občané chtějí, aby podporoval udržitelné zemědělství a potravinářství. Obojí je důležité jak v péči o agroprůmyslem zatíženou krajinu, tak při zajištění dostupných a zdravých potravin pro spotřebitele.
„Z uvedených dat mimo jiné plyne, že Evropská komise by u českých spotřebitelů neměla příliš narazit se svým plánem na odklon od ‚fosilního‘ Ruska v příštích letech,“ uvádí Hořejš.
„Panují ale obavy, jestli Evropská unie na rychlejší ozelenění evropských ekonomik, které si od RepowerEU slibuje, vyčlenila dost finančních prostředků,“ doplňuje analytička Truchlá.
Reprezentativní průzkum české populace prováděla agentura STEM od 24. března do 6. dubna 2022 a zúčastnilo se ho 1171 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy již odráží reakci české veřejnosti na ruskou agresi proti Ukrajině.
