„Domácí násilí je v současné době upraveno patnácti různými předpisy. Nemá ale jednotnou definici. I díky komunikaci s různými obětmi - i když my jim říkáme hrdinové - které se s tím vyrovnaly, víme, že kvůli neexistující definici, o které ani nikdo nemluví nahlas, nechápou, že se jim domácí násilí děje,“ uvedla spoluautorka návrhu poslankyně Barbora Urbanová (STAN).
Poslankyně a poslanci z Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí chtějí v návrhu, který má redakce iDNES.cz k dispozici, zajistit úpravu tak, aby sjednotila definici domácího násilí a postupně prohlubovala ochranu obětí.
Setkali jsme se s případem, kdy syn psychicky týral svou matku. Byť u nich policie několikrát byla, řekla jí, že k vykázání dojít v tomto případě nemůže.
Barbora Urbanováposlankyně STAN a členka Podvýboru pro domácí a sexualizované násilí
„Doufám, že dojdeme ke shodě v tom, že je potřeba zavést definici domácího násilí, která u nás dost významně chybí. Předpokládám, že nebude stoprocentní dohoda na přesném znění, ale že se shodnou na tom, že je změna nutná,“ uvedla k tomu předsedkyně podvýboru Taťána Malá z hnutí ANO.
Cíle
|
Český právní řád obětem domácího násilí v současnosti poskytuje pouze kusou, nejednotnou, někdy téměř nahodilou pomoc. Podle právničky neziskové organizace proFem a Koalice specializovaných center
pro ženy zažívající násilí (NeNa) Veroniky Ježkové je tato podpora neefektivní, což se odráží v nedůvěře obětí v právní systém.
„Odchod od násilného partnera je tak za daného stavu pro oběť krokem do neznáma, kde nemá zaručeno vůbec nic, pokud jde o hmotnou, sociální i právní pomoc,“ potvrzuje.
Absence jednotné definice zároveň vede k tříštění chápání a výkladu domácího násilí jednotlivými orgány. Ježková dodává, že důsledkem je pak nejednotný zmatečný přístup k obětem násilí v blízkých vztazích. A také neschopnost poskytnout včasnou a adekvátní pomoc a naplnit tak ochrannou funkci státu ve vztahu k obětem.
Každý pátý člověk obětí
Zdroj: Průzkum agentury Ipsos pro iniciativu Pod svícnem |
U rozvodu se na domácí násilí nehledí
„Oběť nemá jistotu, zda na její situaci budou identicky nazírat pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), policie i úřadu práce. Oběti tak nadále nedobrovolně setrvávají v toxickém prostředí, což vede jen k prohlubování újmy oběti, ale například i jejich nezletilých dětí,“ varuje Ježková.
Jak podotýká podvýbor, s okolím ohroženého člověka se vůbec nepočítá. Často se jedná právě o zmíněné nezletilé děti, které se mohou stát předmětem výhrůžek násilného partnera. „Také by bylo vhodné, aby zde zákon bral v potaz nejen fyzické, ale i psychické násilí,“ dodávají poslanci a poslankyně.
Systém selhává například také v případě, kdy se dvojice kvůli domácímu násilí rozvádí. „Například při sporu o péči o dítě se k tomu vůbec nepřihlíží. Pak vznikají paradoxy typu ‚já jsem tě mlátil, ale ty mi musíš předávat naše dítě‘,“ popisuje Urbanová.
Stali jste se někdy obětí domácího násilí?
Stát tuto problematiku vůbec neřeší a nepřihlíží k ní ani při určení podílu při vyrovnávání společného jmění manželů. K tomu navíc může dojít také mimosoudní dohodou, což ale často může být z donucení a v neprospěch partnera, na kterém je pácháno násilí.
„Zároveň je třeba, aby neměl na výživné nárok ten, kde páchal domácí násilí na partnerovi či blízkém člověku,“ dodává návrh.
Vykázání
Zdroj: Policie ČR |
Větší ochrana dětí při vykázání
V současné době pro pomoc obětem existuje institut vykázání. Jedná se o deset dnů, kdy si oběť má připravit právní podklady pro podání žádosti o předběžné opatření, které může vykázání prodloužit. To je však v pozici obětí většinou nereálné.
Jak poslanecký podvýbor podotýká, zároveň se vůbec nepočítá s okolím ohroženého člověka. Často se jedná o nezletilé děti, které se mohou stát předmětem výhrůžek násilného partnera.
Také právnička Ježková uvádí, že vykázání je třeba ještě „dotáhnout“, aby bylo skutečně efektivní. „Za vhodné považuji, aby bylo aplikováno i v případech stalkingu, respektive i pokračujícího domácího násilí poté, co se oběť odstěhuje ze společné domácnosti,“ nastínila.
Dále je podle ní potřeba dát důraz na preventivní charakter vykázání, které je v praxi policisty chápané spíše jako sankční prostředek. „Toto ale není právě podstatou právní úpravy,“ dodává.
Psychické násilí
Druhá věc je podle Urbanové také to, jak se přistupuje k psychickému násilí. „Zákon přímo neříká, že v tomto případě může také k vykázání dojít. A já to chápu, protože je to velice citlivé téma. Ale zároveň jsme se setkali s případem, kdy syn psychicky týral svou matku a byť u nich policie několikrát byla, řekla jí, že k vykázání dojít v tomto případě nemůže,“ nastínila.
V návrhu také stojí apel na rozšíření bezplatné právní pomoci obětem a zajištění finanční kompenzace jejich advokátů. Oběti by zároveň měly mít možnost získat všechnu potřebnou hmotnou i právní pomoc na jednom místě, například v krizových centrech.
Polovina lidí viní ženu
Zdroj: Koalice Ne Násilí (NeNa) |
„Většina veřejnosti si domácí násilí představuje, že jeden z partnerů krvácí na zemi a druhý do něj kope. Jenže zahrnuje spoustu věcí, které se mohou dít ještě předtím, než k této tragédii dojde,“ dodává Urbanová.
Podle Malé může být největší překážkou zkostnatělost systému a neochota věci měnit. „Věřím ale, že v tomto případě jsou si všechny strany vědomy toho, že to potřeba je,“ dodala Malá s tím, že jednání o tom, že je úprava definic potřeba, probíhají roky, ale poslední rok mnohem intenzivněji. „Myslím, že jsem jako podvýbor udělali spoustu práce,“ uzavírá.
Dokázaly se zvednout ze dna. Příběhy žen, které odešly od tyrana |
Oblastí, které by se měly změnit, je podle Ježkové obrovské množství. Od předpisů správního trestání, až po předpisy sociálního zabezpečení a pomoci v hmotné nouzi. „Všechny oblasti považuji za klíčové, protože ochrana obětí se odvíjí od mnoha právních předpisů, které musí být vzájemně důkladně provázané a spolu kooperující,“ dodává. Efektivní ochrany obětí podle ní nelze dosáhnout pouhou změnou zákona o policii či trestněprávních předpisů.
