Ocenění z rukou ministra Vlastimila Picka se dočkal například 87letý Vlastimír Medek, který v polovině roku 1944 nastoupil jako zámečník do brněnského ústavu zkoušejícího nové motory pro německé ponorky. Zde se spolu s dalšími odbojáři podílel na sabotážích motorových zkoušek.
V září 1944 se mu jako řidiči pracujícímu na německém vojenském letišti v Brně otevřela možnost získávat zbraně a munici pro skupinu, která v březnu 1945 zahájila partyzánskou činnost na Vyškovsku.
Záslužného kříže se také dočkala 85letá Marie Navarová. Její rodina pomáhala uprchlíkům ze zajateckých táborů, patnáctiletá Marie působila jako spojka mezi domácností a uprchlíky schovanými v lese. Od října 1944 zajišťovala materiální pomoc partyzánskému oddílu Jermak (více o činnosti skupiny zde).
Jejího otce nacisté za pomoc partyzánům v roce 1944 popravili, matka a bratr byli až do konce války vězněni.
V polích flanderskýchProč se červený vlčí mák stal symbolem válečných veteránů? Báseň V polích flanderských napsal roku 1915 kanadský chirurg John McCrae, který sloužil na západní frontě nedaleko belgického města Ypres. V den, kdy skládal báseň pro zmírnění bolesti raněných, vál podle očitého svědectví východní vítr a vlčí máky se vlnily mezi hroby. Autor však papír s básní zahodil (více včetně překladu zde). Podle Andreje Halady z VHÚ papír našel jeden poddůstojník, poslal jej do Anglie a 8. prosince 1915 báseň publikoval časopis Punch. První použití vlčího máku coby symbolu pro padlé vojáky se připisuje profesorce a humanistce Moině Michaelové z USA. V roce 1921 se k symbolu přihlásil britský polní maršál sir Douglas Haig, předsedající Nadaci veteránů. Podplukovník John McCrae se toho nedožil. Zemřel v lednu 1918 na zápal plic. |
Stejně stará jako Marie Navarová je i Jiřina Hloušková, která také pomáhala partyzánům, či Rostislav Stehlík. Ten se jako šestnáctiletý účastnil Karpatsko-dukelské operace, za svou činnost během války obdržel několik sovětských vyznamenání včetně Řádu velké vlastenecké války a medaile Za vítězství nad Německem.
Ministr Picek s vlčím mákem
Třináct veteránů Picek uvedl do vyšší hodnosti. Během slavnosti měl nejen on ve klopě vetknutý červený vlčí mák - mezinárodní symbol vzpomínky na válečné veterány (o tom, jak symbol vznikl, si můžete přečíst vpravo v rámečku).
Kromě zmíněné čtveřice také udělil záslužné kříže dalším pěti lidem - obdrželi je Jan Pondy (in memoriam), Otakar Vinklář, Jarmila Hrbková, Ctibor Stančík a Rudolf Wittenberg.
Vzpomínkové akce se u příležitosti Dne válečných veteránů konají po celé zemi. Na ministerstvu obrany v Praze uctili památku 102 důstojníků popravených nacisty v letech 1939-1945. Památku veteránů si připomene například protiletadlová brigáda ve Strakonicích, příslušníci pardubického letiště, ženisté z Bechyně i řada dalších útvarů.
Stát dá na veterány 30 milionů ročně
Den veteránů iniciovala Francie už v roce 1919. Vzpomínka se pak rozšířila v USA i v dalších demokratických zemích. Česká republika poprvé uctila Den válečných veteránů v roce 2001.
Ministerstvo obrany nyní eviduje 1 195 veteránů druhé světové války a 11 945 veteránů novodobých konfliktů. Stát na péči o veterány ročně vydá zhruba třicet milionů korun (9,4 milionu na domovy péče o veterány, 13,6 milionu na lázeňskou péči a rekreaci, 7 milionů na dotační program Péče o válečné veterány).
