Zájem české vlády o funkci eurokomisaře směřuje do oblastí životní prostředí, doprava, věda a výzkum, energetika, humanitární pomoc a rozvojová spolupráce. Prioritou přitom je oblast životního prostředí nebo regionálního rozvoje. Jmenování Miloše Kužvarta do funkce komisaře v těchto zájmových oblastech by bylo pozitivní a prospěšné.
Ano, i u tohoto člověka můžeme hledat nějaké slabiny, ovšem celkově jej lze charakterizovat jako člověka zkušeného na politické i mezinárodní úrovni, člověka schopného a pracovitého.
Věcmi veřejnými a ochranou životního prostředí se zabýval již před rokem 1990 a následně se vypracoval až na post ministra životního prostředí ve vládě Miloše Zemana. V ní patřil mezi oblíbené a proevropské politiky. Po čtyři roky tak vedl resort se zhruba tři a půl tisící zaměstnanci, během nichž se mu v parlamentu podařilo prosadit řadu nových zákonů, které implementují evropské směrnice, a při vyjednávání s Evropskou unií dovedl k úspěšnému konci právě kapitolu “životní prostředí”.
V parlamentních volbách v r. 2002 jej podpora voličů vynesla do funkce poslance v parlamentu, kde se aktivně věnuje také životnímu prostředí. Mimo jiné působí delší dobu jako člen Institutu pro vzdělání a vědu OSN – Unitar. Schopnost komunikovat potřebnými cizími jazyky nemusí být tedy ani vyzdvihována.
Domnívám se tedy, že Miloš Kužvart má dobré předpoklady pro to, aby se ujal významné funkce evropského komisaře. V případě jeho úspěchu to bude pozitivní o to více, že jde o člověka, který se hlásí k myšlenkám trvale udržitelného rozvoje společnosti, který je pro budoucnost lidstva nevyhnutelný a aktuální a který se právě Evropská unie snaží uplatňovat do praxe.
