„Čeští občané, kteří bojovali na straně ukrajinské armády nebo jejích jednotek teritoriální obrany, jednali v zájmu České republiky a její bezpečnosti, v souladu s jejím veřejným pořádkem a dobře činili,“ uvedl Láska. Podle něj je to politická deklarace, kterou mohou orgány činné v trestní řízení vzít v úvahu.
„Aby některé jednání bylo trestným činem, tak musím splňovat i znak škodlivosti pro společnost. Jednání, které formálně splňuje znaky trestného činu, ale není pro společnost škodlivé, není trestným činem,“ dodal Láska. Podle něj je přístup jednotlivých státních zástupců rozdílný.
Vystoupil jsem a hned mě zatkli, říká Čech, který se vrátil z války na Ukrajině |
V některých případech bylo prověřování odloženo, v některých se schyluje k podání obžaloby, kterou mohou zastavit prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS). Fiala se počátkem března se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí.
Zeman a Fiala už letos na jaře přislíbili beztrestnost lidem, kteří by se rozhodli připojit k ukrajinským ozbrojeným silám v boji proti ruským agresorům. Senát na základě tohoto slibu odmítl uzákonit novelu branného zákona, podle níž se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů o Ukrajině na základě vládní výjimky.
Čechům za boj za Ukrajinu nehrozí trest, vláda pošle i zbraně za 17 milionů |
Láska a Lukáš Wagenknecht z klubu SEN 21 a Pirátů chtěli novelou umožnit českým občanům vstoupit do ozbrojeného sboru jiného státu, pokud to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení. Nepotřebovali by k tomu výjimku od prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. Kritici vytýkali novele absenci přesnějšího vymezení podmínek, za nichž by se Češi mohli začlenit do ukrajinských ozbrojených sil.