Abeceda komunistických zločinů: Rozdělili jí rodinu, děti vídala jen z okna vězení

Kriminál pro Jiřinu Slámovou vlastně nebyl tak hrozný. "Věděla jsem, že to musím vydržet," vzpomíná. Jenže problém byl jinde: děti. Její pětiletý syn a dvouletá dcera zůstali venku. Sice na svobodě, ale svou matku navštěvovat nesměli. Přesto vymyslela, jak je vídat.

Abeceda komunismu

Každý týden přináší MF DNES a iDNES.cz ve spolupráci s občanským sdružením PANT jeden díl seriálu Abeceda komunistických zločinů. Dobu minulou přibližují příběhy konkrétních lidí, kterým komunisté výrazně zasáhli do života. - více o seriálu a partnerech

Byla vězněna v Brně na Cejlu, ve vězení, které je prakticky v centru města. A okna kanceláří vedla na rušnou ulici.

Do kanceláří chodily některé vězeňkyně uklízet. Slámová přemýšlí: Když se dostane mezi ně, dostane se i k oknům. A pak se domluví se svou příbuznou, která se tehdy o děti starala, aby je přivedla rovnou na Cejl. Vyšlo to.

"Já jsem malá, a tak jsem se vmáčkla mezi ty baby, které byly větší než já. Kdyby mne uviděl politruk, tak by mne vrátil," popisuje.
Děti už korzovaly po druhé straně ulice. Dívala se na ně.

Naproti stávalo kino Radost, děti s tetou chodily kolem něj.

"Ale mně nestačilo je jen vidět. Já nachystala každému sadu panenek, byly to takové papírové panenky s papírovými šatečkami." Navíc spoluvězeňkyně, která pletla svetry, jí nabídla, že jí udělá ještě šaška s bambulemi. "To bys byla hodná, já to neumím," řekla jí vděčná Slámová.

KDO JE JIŘINA SLÁMOVÁ

Manželka Cyrila Slámy, který pracoval pro odbojovou skupinu kolem agenta Olivy na Brněnsku. Podařilo se mu dostat na Západ, ale StB zatkla všechny jeho blízké příbuzné včetně manželky Jiřiny. Jejich dvě děti skončily nejdříve v dětském domově, později u příbuzných. Jiřina Slámová se v roce 1960 vrátila z vězení, manžela však už nikdy neviděla. Zemřel krátce před pádem komunismu v Africe.

Deset dní korekce

Dala dárky do kýblu a ten přikryla hadrou. Pak se už zkušeně vmáčkla mezi vězeňkyně. Podívala se ven. Děti tam už byly. Zamávala na ně a hodila jim dárky z okna. Zase to vyšlo.

Děti si vzaly dárky a odešly na druhou stranu ulice. Ke kinu, aby nebudily pozornost. A s dárečky v ruce se dívaly znovu na svou matku v okně věznice. Pak spokojeně odešly. Už nevěděly, že jejich maminka za to půjde na deset dní do korekce.

Udala ji spoluvězeňkyně - ta, která jí vyrobila šaška.

"Deset dnů korekce! Za to, že jsem si dovolila vidět svoje děti!" zlobí se ještě dnes Slámová. Ale tehdy byla vlastně spokojená. "Hlavní bylo, že jsem je viděla. Ten pocit si nedovedete představit," říká.

Osmnáct let vězení

Jiřina Slámová, matka dvou dětí, byla zatčena v listopadu 1950. Dostala později osmnáct let vězení. Napomáhala svému muži Cyrilovi, který převáděl přes hranice a pracoval pro západní zpravodajskou službu. "Pomáhala jsem, jak se dalo. Vozila jsem agenta k vysílačce na motorce, když se u známé ukrývali kluci, kteří se chystali do Rakouska, koupila jsem jim jídlo," popisuje Slámová.

Jenže jejich rozsáhlá skupina napojená na britskou zpravodajskou síť byla prozrazena. Manžel dostal zprávu psanou neviditelným inkoustem a stihl utéct. Ona čekala, až se dostane do Rakouska. Když jí poslal z ciziny lístek, že je v bezpečí, šla nahlásit, že se jí ztratil manžel. A že netuší, kde je. Tak byli domluveni.

ODBOJOVÁ SKUPINA AGENTA OLIVY

Rozsáhlá protikomunistická odbojová skupina působila především na Brněnsku, ale měla kontakty po celé zemi, i na Slovensku. Její členové zajišťovali tajné přechody hranic a zpravodajskou činnost prostřednictvím celé řady vysílaček.

Skupina však byla neopatrností svých členů i samého Olivy prozrazena. StB odhalila, že agent Oliva je ve skutečnosti Jan Brejcha původem z Berouna. 4. listopadu 1950 se jej příslušníci Bezpečnosti pokusili zatknout, když zjistili jeho současnou brněnskou adresu. Akce však byla špatně koordinována a Brejcha po přestřelce utekl a později se mu podařilo dostat na Západ. Na členství ve skupině tragicky doplatil příslušník Sboru národní bezpečnosti a člen KSČ Leopold Doležal. Po zatčení zapíral, aby pomohl přátelům utéct. Dostal jako jediný trest smrti. Popraven byl 30. srpna 1952 v Brně.

Za pár týdnů si přišli i pro Slámovou. Dalo se to čekat. Už předtím zatkli jejího švagra a ona na kole objížděla všechny odbojáře, aby zakopali a ukryli vysílačky. Když se vracela, potkala cestou auta plná tajných policistů. "Ta auta stála před domem babičky," vzpomíná Slámová. Hledali tam pistoli, na kterou je kdosi upozornil. Přeházeli kvůli tomu celou hromadu uhlí ve sklepě, ale pistoli nenašli. Chytrá babička ji totiž ukryla do zavinovačky jednoho z dětí, které zrovna hlídala.

Vypadalo to nadějně, ale jen na chvíli. Večer, v jedenáct hodin, si odvedli i Jiřinu Slámovou. Babička zůstala zatím na svobodě. O její děti se postará.

Jenže i babička přijde na řadu. Stejně jako další příbuzní. Je to pomsta za Cyrila Slámu, který při jedné své výzvědné cestě do Československa padl nešťastnou náhodou tajné policii do rukou, naoko slíbil StB spolupráci a při nejbližší příležitosti znovu utekl na Západ.

Jenže: zase ty děti

Když si odvezli babičku, děti zůstaly v prázdném domě samy. Pak je odvezli. Slámová se to dozvěděla od příbuzných ve vězení. Nevěděla samozřejmě kdo, nevěděla kam. Netušila ani, jak dlouho musely být samy, než si jich někdo všiml.

Když ji přivedli k výslechu, řekla: "Kam jste mi dali děti? Dokud mi to neřeknete, nedozvíte se ode mne ani slovo!"

MÝTY A REALITA

Říká se, že: Komunisté sice nešetřili své protivníky, kteří se jako odbojáři proti nim postavili, ale jejich rodiny, či dokonce děti, tak tvrdě postiženy nebyly.
Skutečnost: Když nemohla StB potrestat ty, kteří zmizeli za železnou oponou, trestala ty, které mohla. A to včetně žen a rodinných příslušníků. Děti Cyrila a Jiřiny Slámových málem skončily navždy v dětském domově, dostali se z něj jen šťastnou shodou okolností.

Ale tajní policisté (kteří zpravidla vědí všechno) tentokrát nevěděli. "Telefonovali na všechny strany," vzpomíná Slámová. "Potom jsme to zjistili tak, že sousedka tu informaci řekla sestřenici," dodává.

Děti byly v dětském domově. Ukázalo se, že jedna místní paní je zahlédla v okně jinak opuštěného domu. Bylo jí jich líto, tak je nechala odvézt do domova.

Ale i potom měla štěstí. O děti si zažádali její příbuzní a také je z domova dostali do své péče. V domově byly jen asi tři měsíce.

Návrat domů

V roce 1960 se Jiřina Slámová konečně dostala na svobodu. Zatím jen na podmínku a s nesmírnými těžkostmi. V kapse měla padesát korun a nemohla sehnat zaměstnání, musela pracovat u zedníků.

Jenže ta doba, kdy byla odloučená od dětí, byla hodně dlouhá. "Syn si pamatoval všechno. Ale dcera už ne. Měla dva roky, když mne zavřeli," popisuje Slámová. Nakonec se syn přestěhoval k ní, dcera zůstala u příbuzných, kde až dosud vyrůstala.

Horší to však bylo s jejich otcem Cyrilem Slámou. Zmizel ve světě za železnou oponou a své děti ani manželku už nikdy neviděl. Což samozřejmě platí i naopak. Cyril Sláma zemřel v Africe rok před pádem komunismu. "Rozbít rodinu, to je jeden z nejhorších zločinů vůbec," říká Slámová.

Výzva čtenářům

Redakce iDNES.cz ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů mapuje dosud nezveřejněné příběhy. Zažil někdo z Vás nebo Vašich blízkých podobný příběh jako ten uvedený výše? Máte k dispozici fotografie nebo jiné související materiály? Pošlete nám je na redakční e-mail, jako předmět uveďte Abeceda komunistických zločinů. ÚSTR čtenáře, kteří poskytnou hodnotné informace umožňující odkrýt bílá místa v minulosti, odmění literaturou související s upevňováním moci komunistické diktatury, například:

Demagog ve službách strany. Portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého (J. Pávová)
Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. (P. Formánková, P. Koura)
Sborník Jan Palach '69 (P. Blažek, P. Eichler, J. Jareš)
Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955 (P. Vaněk)
Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce "krátkým" 20. stoletím (L. Kudrna)