Češi se do dvacetiletého manželství s Unií zapsali mnoha čísly, zajímavý je například pohled na export, který je díky evropské „sedmadvacítce“ více otevřený. Zásadní význam pro obchod se zahraničím mají již dlouhodobě vzhledem k tradici osobní automobily a jejich díly. V rámci EU s nimi zaujímáme páté místo. Některé další položky mohou překvapit.
„Mezi tradiční stroje a zařízení spjaté s Českem patří například elektronové mikroskopy, jejichž vývoz z Česka se na vývozu celé EU podílí přibližně 45 procenty. Slušně si stojí i pásové pily, s nimiž jsme v podílu vývozů států EU na třetí pozici, a zdravotnický nábytek, kterého Česko vyveze zhruba desetinu ze všech států EU,“ uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Mezi další komodity, v jejichž vývozu v rámci EU dominujeme, se řadí papoušci, akvarijní rybky či mák. Také naši živí kapři jsou z hlediska vývozu v EU zcela dominantní, Česko se na celkovém vývozu této komodity ze zemí EU podílí téměř třemi čtvrtinami.
S členstvím v Unii je neodmyslitelně spjatý také volný pohyb osob, který je vedle volného pohybu kapitálu, zboží a služeb základní svobodou vnitřního trhu EU. Přesuny kapitálu mezi členskými státy jsou v současnosti prakticky možné bez omezení až na pár výjimek.
Členství se vyplácí
|
Více příležitostí a cizinců
„Jednotný trh, který umožňuje bezproblémové dojíždění za prací i přes státní hranici, je nezbytný k maximálnímu využití potenciálu,“ říká Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. Významným mezníkem evropské integrace byl z tohoto hlediska vznik schengenského prostoru. Česká republika je jeho součástí od 21. prosince 2007.
Od našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004 se počet občanů členských zemí EU registrovaných k pobytu na našem území zvýšil téměř třikrát. Zatímco v roce 2004 zde pobývalo 80 246 cizinců z členských států, koncem roku 2022 to bylo již 226 426 lidí.
S členstvím v EU se pojí také demografické změny související s migrací. Počet legálně pobývajících cizinců v Česku se podle údajů cizinecké policie za posledních dvacet let zčtyřnásobil a na konci roku 2023 přesahoval milion osob.
„Členství v EU zvyšuje atraktivitu Česka zejména pro pracovní migranty ze třetích zemí. Ukrajinci tak tvořili po celou dobu členství Česka v Unii nejpočetnější cizineckou skupinu u nás,“ přibližuje Rojíček. Polovinu občanů EU žijících v Česku tvoří Slováci.
Sbírat zkušenosti za hranice vyjelo 411 tisíc lidí
Snadnější mobilita napomohla nejenom cizinců přijíždět do Česka, ale také studentům vyjet za hranice sbírat studijní a pracovní zkušenosti. Přestože čeští studenti měli možnosti mezinárodního vzdělávání v Evropě už dříve, vstup do Evropské unie tyto aktivity usnadnil a prohloubil.
Současná podoba programu Erasmus+ vznikla v roce 2014. V tom roce Česko obdrželo od EU programový rozpočet 32,6 milionů eur. V současné době je to téměř trojnásobek – 89,8 milionů.
„Současné programové období Erasmus+ trvá od roku 2021 až do roku 2027 a očekáváme, že do jeho konce bude roční rozpočet programu konstantně narůstat,“ uvedla mluvčí Domu zahraniční spolupráce Martina Nevolná.
Celkově se programu zúčastnilo přes 411 000 lidí, kteří díky podpoře EU vyjeli na studijní pobyt nebo stáž. Zatímco v roce 2014 účastníci nejčastěji vyjížděli do Německa (14 %), následovaném Velkou Británií (10 %), Španělskem (8 %), Slovenskem (8 %) a Francií (6 %), tak nyní dominují výjezdy do Španělska (14 %), Německa (8 %), Portugalska (7 %), Itálie (7 %) a Slovenska (7 %).
„S odchodem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie tak došlo k markantnímu poklesu výjezdů do této země,“ vysvětlila Nevolná.
Do Česka v rámci programu přicestovalo přibližně 450 000 zahraničních studentů.
Česko stavělo cyklostezky i rozhledny
Za peníze EU Česko během let 2007 až 2020 realizovalo řadu projektů v oblastech, jako je například vzdělávání, doprava, sociální péče nebo cestovní ruch.
Podle serveru dotaceeu.cz v Česku vzniklo 157 034 projektů podpořených dotacemi z EU, přičemž nejvíce jich bylo v oblasti Životního prostředí a klimatické změny – 35 913 projektů.
Mezi ně patří vysazování úhořů říčních na Plzeňsku, které EU podpořilo částkou 445 080 Kč, nebo revitalizace Slepého ramene Slaník v jižních Čechách. Na to Česko obdrželo 16 809 594 Kč. Česko také vysázelo 3 071 660 stromů.
S pomocí fondů EU došlo také od roku 2014 k obnově řady historických památek. Celkem jich bylo 573 a patřila mezi ně revitalizace zahrad u hradu Perštejn nebo obnova hradu Kost, na kterou Česko získalo 74 987 090 Kč.
Od roku 2004 také v Česku přibylo 1 543 kilometrů cyklostezek. Některé vznikaly pouze na území ČR, jako ta v Němčičkách na jižní Moravě, jiné vedou i do zahraničí. Tou je i cyklostezka z Jihlavy, která vede přes Třebíč a končí v rakouském Raabsu. Česko na ní získalo přes 57 milionů korun.
