Nejpomaleji dohánějí Západ co do životní úrovně Karlovarský a Jihočeský kraj, naopak nejvíce se životní úroveň zvyšuje v Jihomoravském kraji a v Praze. Praha zároveň podle analýzy zvyšuje průměr celé země a svou úrovní se od ostatních regionů vzdaluje. Jižní Morava podle analýzy za svůj úspěch vděčí zvyšování podílů sektoru služeb a obchodu na tamní ekonomice.
Česko zažívalo podle analýzy „zlatý věk“, co se týká rychlosti dohánění vyspělých zemí, v prvních čtyřech letech po přistoupení k EU. Za to země vděčila nejen EU, ale celkovému růstu globalizace. „V roce 2004 docházelo k velké globalizaci, to mělo výrazný pozitivní dopad na ekonomickou úroveň zemí,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Díky vstupu do jednotného trhu jsme bohatší. Naše ekonomická úroveň je vyšší, nezískali jsme ale větší odolnost. Ekonomika po přístupu rostla rychleji než zbytek Evropy, to už se ale vyčerpalo. Musíme najít nový způsob, abychom dál rostli,“ dodává Horská.
Von der Leyenová chválila i Čechy. Za 20 let jste posílili vy i EU, uvedla |
Česko mělo při vstupu do EU lepší pozici než zbytek V4, protože tehdy bylo nejbohatší zemí V4. Polsko ale po přistoupení dokázalo růst rychleji. „Během 20 let využilo potenciál na maximum i zásluhou maximálního využití evropských fondů. Životní úroveň zvýšilo o třicet procentních bodů, Česko o deset,“ komentuje analýzu Horská.
Česká republika rozvinuté ekonomiky doháněla až do roku 2020. Poté ji zasáhla energetická krize a rychlá inflace.
Mzdy dlouho stagnovaly
„Česko má jednu z nejnižších nezaměstnaností. Už to ale není výhodou, začíná být naopak brzdou potřebné restrukturalizace. Evropa nevyužívá dost volného trhu, aby snížila rozdíly v nezaměstnanosti, lidé se nestěhují za prací. Hlavní překážka je jazyk,“ vysvětluje Helena Horská.
Mzdy podle analýzy začaly dohánět vyspělé ekonomiky až v roce 2016. Mohlo za to více faktorů, například zvyšování minimální mzdy nebo intervencích České národní banky. „Mzdy v letech 2016 až 2021 doháněly Západ rychleji než ceny,“ dodává ekonomka.
Cenová hladina v Česku stoupla za 20 let členství v Evropské unii, tedy mezi lety 2004 až 2024, o 29 procentních bodů na 84 procent průměru zemí unie. V posledních dvou letech vzrostla o tři body.
Platí, že v Česku rychle zdražují potraviny. Cena potravin dosáhla 97 procent úrovně evropské 27. Nejdražší potraviny má v rámci zemí V4 Slovensko, Česko je druhé. „Ve službách ale výrazně zaostáváme za úrovní EU, stále jsme levnější. Máme levné také veřejné služby. „Je otázka, jak dlouho to vydrží, pokud jsou levné, musí se dotovat z veřejných rozpočtů,“ vysvětluje Horská.
Na to, jak se Česko za dvacet let členství v EU proměnilo, se podíval také Český statistický úřad. „Vstup České republiky do EU pomohl rozvoji ekonomiky. Otevření evropského trhu podpořilo český vývoz, zvýšil se i objem investic do Česka,“ tvrdí statistici.
