Babiš ráno uctil položením věnce památku obětí v Liberci, který byl druhým nejcitelněji postiženým městem. Zemřelo tam devět lidí a zraněných bylo 45. „Dnes je to 52 let, co nás obsadil Sovětský svaz. Tehdy jsme jim říkali Rusáci. Kvůli tomu jsme ztratili 21 let svobody a demokracie. Teď máme svobodné volby, lidé mohou říkat, co chtějí, každý může žít, kde a jak chce. Nemůžu při tom s velkou nadějí nemyslet na Bělorusko,“ napsal premiér na Twitteru.
Při pátečním pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze i ústavní činitelé varovali před tím, aby se situace Československa nezopakovala v současnosti v Bělorusku, kde demonstranti protestují po nedávné prezidentské volbě.
Vystrčil v proslovu ocenil lidi, kteří se ani po událostech srpna 1968 nenechali zlomit a kladli odpor. „Byli tu hrdinové, kteří se nevzdali svobody, nenechali zlomit svůj charakter kvůli svým ambicím, dětem, tomu, že měli strach. Ale bojovali, nevzdali se, neutekli, za to jim chci poděkovat,“ uvedl.
Srpnové události podle něj přináší poučení, že závislost na jakékoliv silné nedemokratické zemi je smrtící. „Přináší lámání charakterů, mrtvé, těžce zraněné, nesvobodu, ztrátu nezávislosti, svébytnosti, suverenity,“ uvedl. Tyto hodnoty jsou důležitější než hmotné výhody, dodal. Zopakoval tak podobné argumenty, kterými odůvodnil svou cestu na Tchaj-wan, kam se chystá vyrazit příští týden přes odpor Číny či kritiku dalších českých ústavních činitelů.
Bylo mi 6 let. A vůbec jsem nerozuměl tomu, že nåm s tanky a střelbou měli 'pomoci' přátelé, kteří nás ve válce osvobodili. Na pochopení jsem si musel počkat. Asi nejcennějším poznáním byla hodnota svobody a nutnost ji chránit. A také podpora těm, kdo o ni dnes svůj boj svádí.
Vystrčil zmínil i situaci v Bělorusku, kde desetitisíce demonstrantů denně vyzývají k odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož znovuzvolení ve volbách 9. srpna podle nich bylo zfalšované a neplatné. „Když někomu kolem nás hrozí to samé, co nás potkalo v roce 1968, nemůžeme proti tomu být lhostejní,“ apeloval. Ocenil současně české ústavní činitele, že se děním v Bělorusku zabývají.
Místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS) uvedl, že srpen 1968 nelze zužovat na geopolitiku, a tím ho zlehčovat. „V tomto případě geopolitika na sebe vzala tvář sprostého zločinu a zvůle,“ řekl. Okupace byla přepadením a nezákonnou vojenskou agresí, dodal. „Nikdy nesmíme zapomenout na roli komunistů v těchto událostech a v tom, co následovalo,“ řekl.
Srpen 1968 podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) ukázal, že v dobrých dobách může být v čele státu prakticky kdokoliv, ale vážná krize prověří, kdo na to má a kdo ne. „Tu cenu za nekompetentní vedení pak platí všichni. Chaos a nepřipravenost protagonistů pražského jara vystřídala panika a snaha zachránit si vlastní existenci,“ uvedl. Tanků se podle něj aktuálně Česko bát nemusí, selhání elit ano.
Fotky z půdy: čtenář objevil zapomenuté snímky ze srpna 1969 |
Dolní komoru na ceremoniálu u rozhlasu zastoupil místopředseda Fiala, vládu kromě Hamáčka i Alena Schillerová (za ANO). Věnce kladli mimo jiné pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) či slovenský velvyslanec v ČR Petr Weiss. Na místo dorazila zhruba třicítka pamětníků událostí srpna 1968. Členové čestné stráže měli při ceremoniálu nasazené roušky s ohledem na epidemii covidu-19.
K budově Českého rozhlasu přinesli dříve dopoledne květiny například ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministryně práce Jana Maláčová (oba ČSSD).
Milion chvilek pořádá přes 80 akcí
Přes 80 akcí pořádá v pátek spolek Milion chvilek. Půjde o proslovy a vzpomínky pamětníků, koncerty, filmy, rekonstrukce vstupu vojsk do Československa nebo pietní shromáždění.
Po skončení akce u Českého rozhlasu bude otevřena Galerie Vinohradská 12, kde si lidé budou moci prohlédnout výstavu obrazů Emmy a Barbory Srncových. V Praze 1 se bude také konat pochod, který začne v ulici Politických vězňů, na Václavském náměstí se uskuteční koncert s názvem Aby sny nezešedly.
V Plzni na náměstí Republiky bude podle organizátorů ze spolku Milion chvilek komornější akce s minutou ticha a zapálením svíček, město také nechá na náměstí osadit bronzovou desku připomínající 21. srpen 1968. V Ústí nad Labem bude slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná Petru Fridrichovi, jediné ústecké oběti srpnové okupace. Na Masarykově náměstí v Ostravě se uskuteční demonstrace.
Výchovné. :) https://t.co/eT2DPrgHgF
Brněnské oběti srpnové okupace roku 1968 i při ročním výročí z roku 1969 uctili dnes v Brně jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (za ANO) a župan partnerského Trnavského kraje Jozef Viskupič. Květiny položili na Moravském náměstí u pamětní desky Danuše Muzikářové, která zemřela po střelbě na náměstí při ročním výročí událostí. Památku uctila i primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) a další politici.
V roce 1968 při okupaci zemřeli v Brně tři muži, o rok později byla při výročí zastřelená osmnáctiletá studentka Muzikářová i o deset let starší Stanislav Valehrach. „Pamatuju si, že v roce 1968 jely kolem našeho domu v Židenicích ruské tanky. O rok později vím, že byla situace složitá a rodiče z toho byli nervózní,“ připomněl si Šimek srpnové události z let 1968 a 1969. Podle něj je potřeba, aby si především mladá generace připomínala tehdejší dobu.
Před 52 lety do tehdejší ČSSR vpadla vojska armád Varšavské smlouvy. O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty, které také některé z akcí připomenou. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných. Tehdejší masové protesty začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna.
