Před soud se Šafránek dostal kvůli případu z léta 1992. Policisté tehdy vyšetřovali znásilnění sedmnáctileté dívky a zatkli právě Šafránka, kterému tehdy bylo devatenáct let. Ten se při výslechu sice přiznal, ale nakonec to odvolal s tím, že na něj policisté tlačili.
Případ přesto nakonec doputoval k soudu a vynesení rozsudku nezabránilo ani to, že ve spise byl důkaz, že nyní čtyřicetiletý Šafránek pachatelem být nemohl. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou nakonec odsoudil k ročnímu vězení za to, že na Chrudimsku údajně donutil ženu k orálnímu a análnímu styku a vyhrožoval jí, že pokud to někomu oznámí, nakazí ji virem HIV, nebo ji zastřelí. Rozsudek později potvrdil Krajský soud v Brně.
Policisté vypátrali skutečného pachatele znásilnění až v roce 2006 a Šafránek byl v obnoveném řízení osvobozen. To ale zabralo další čtyři roky a muž se od té doby domáhá odškodnění. Po státu chtěl 35 milionů korun.
"Pan Jan Šafránek se 8. 11. 2010 obrátil na ministerstvo spravedlnosti s podnětem, jímž se domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši celkem 35 138 104,60 koruny. Z toho 35 milionů korun za nemajetkovou újmu," řekl loni v prosinci iDNES.cz Jiří Hovorka z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Stát muži již dříve vyplatil 409 000 korun a později dalších 366 000. Soud částky vypočítal jako odškodnění za 291 dní ve vazbě a 75 dní ve výkonu trestu.
Částku 31,8 milionu korun, kterou se nyní zabývá soud, požaduje muž jako odškodnění za nemajetkovou újmu. Podle jeho advokáta Petra Kočího musel Šafránek žít s pověstí sexuálního delikventa, což se podepsalo na jeho osobním životě, pracovních možnostech a rodinných vztazích. Výši částky pak právník odůvodnil mimo jiné srovnáním s odškodněními, které za poškození pověsti dostávají známí umělci či politici.
