Úterý 26. ledna 2021, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 26. ledna 2021 Zora

Adam Michnik: Mou generaci formovaly policejní obušky a naděje zrozené z pražského jara

  8:25
Adam Michnik, jeden z vůdců Solidarity a zakládající šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza píše o rozdílech mezi československou a polskou revoltou i mezi pražským jarem a listopadovým sametem.

V srpnu 1989 jsem v polském Sejmu předložil návrh rezoluce omlouvající se Čechům a Slovákům za polskou účast na invazi roku 1968. Cítil jsem, že historický kruh se uzavírá, píše Adam Michnik. | foto: Emil FafekKavárna

Mou generaci formovaly protesty, policejní obušky a naděje zrozené nejen z pražského jara, nýbrž i z polského studentského hnutí v březnu téhož roku, z květnového dění v Paříži a prvních náznaků ruské demokracie vyslovených v raných knihách Andreje Sacharova a Alexandra Solženicyna.

Pro nás, vězněné v Polsku, bylo pražské jaro zvěstovatelem naděje. I polské komunistické noviny, pročítané za mřížemi, nějak tlumočily zprávy o velikých změnách, jež se u našeho jižního souseda odehrávaly. Pamatuji si tedy, jak mnou otřáslo, když jsem se v srpnu dozvěděl o sovětské invazi do Československa, a jak ve mně toto trauma přetrvávalo ještě dlouho poté. U příležitosti desátého výročí invaze jsme se Václav Havel, Jacek Kuroń a já – společně s dalšími disidenty – sešli na česko-polské hranici. Ta událost je zachycena na fotografii: budoucí prezidenti, ministři a poslanci, tehdy pronásledovaní policií jako obyčejní zločinci. To setkání bylo prodloužením atmosféry pražského jara. Všichni jsme cítili, že tvoříme něco nového, co by se jednou mohlo ukázat jako důležitá složka demokracie v našich zemích.

A to se také stalo. V srpnu 1989 jsem v polském Sejmu předložil návrh rezoluce omlouvající se Čechům a Slovákům za polskou účast na invazi roku 1968. Cítil jsem, že historický kruh se uzavírá: myšlenky polského března a pražského jara i myšlenky našich horských setkání se stávaly politickými fakty. Tři měsíce nato v Praze začala sametová revoluce.

Nové politické vědomí
Rozdíl mezi pražským jarem a sametovou revolucí byl v tom, že první událost byla především dílem členů komunistické strany a dalších, kteří chtěli nastolit "socialismus s lidskou tváří“.

Někteří lidé dnes proto pražské jaro zavrhují jako mocenský zápas mezi komunisty. Ovšem existovalo mnoho cest ke komunismu – a skrze něj – a mnohé z nich se sbíhaly s národními tradicemi.

Komunismus byl skutečně z mnoha důvodů přitažlivý, mimo jiné kvůli myšlence všeobecné spravedlnosti a zlidštění společenských vztahů, kvůli reakci na velkou duchovní krizi po první světové válce a později na nacistickou genocidu a přesvědčení, že dominance Západu nad světem se blíží ke konci. Konečně ve světě rozděleném Jaltou byl komunismus pro některé lidi jedinou realistickou volbou pro střední Evropu.

Komunističtí reformátoři v Československu roku 1968 apelovali na demokratické ideály, hluboce zakořeněné v minulosti oné země před druhou světovou válkou. Alexander Dubček, předák československých komunistů a symbol pražského jara, zosobňoval naději na demokratický vývoj, skutečný pluralismus a mírovou cestu ke státu řízenému právem a dodržujícímu lidská práva.

. Teplo přichází z Prahy

I polské komunistické noviny, pročítané za mřížemi, nějak tlumočily zprávy o velikých změnách, jež se u našeho jižního souseda odehrávaly.

Naproti tomu v Polsku, které zažilo své vlastní váhavé otevření při březnovém studentském hnutí, nacionalistickoautoritářská frakce využívala všeho, co bylo v polské tradici netolerantního a neotesaného, a uplatňovala xenofobii a antiintelektuální rétoriku. Polský ministr vnitra Mieczysław Moczar, vůdce nacionalistické frakce, spojoval komunistickou rétoriku s jazykem vlastním fašistickým hnutím, aby mobilizoval masy proti "kosmopolitně liberální inteligenci“. Polské hnutí za svobodu z roku 1968 podlehlo ve střetu s policejním násilím; pražské jaro rozdrtily armády pěti členů Varšavské smlouvy. V obou případech ale rok 1968 přivedl na svět nové politické vědomí. Polské i české opoziční hnutí, vzniklé jen několik let poté, mělo své kořeny v událostech roku 1968.

Obezřetní a neposkvrnění
Pražské jaro bylo vyvoláno krizí v komunistické straně, avšak tvrzení, že bylo pouhým vyústěním politického hašteření mezi členy partaje, falšuje historii a odmítá význačný kus národního dědictví. Postoje vůči komunismu byly pro protikomunistickou opozici vždy kontroverzním tématem. Někteří komunismus odmítali ve všech podobách. Většina ovšem měla ke komunismu tím či oním způsobem vztah, prostřednictvím intelektuální fascinace, účasti ve státních institucích anebo chladného přesvědčení, že jedině přijetím reality života za komunismu lze nějak prospět své vlasti. Tito lidé "poskvrnění komunismem“ tvořili většinu účastníků všech revolt proti komunistickým diktaturám.

Existovala však ještě další kategorie lidí: "obezřetní a neposkvrnění“, kteří se světa politiky stranili. Komunismus sice nenáviděli, ale poněvadž byli přesvědčeni, že systém nelze reformovat, demokratické opozici se vyhýbali. Zatímco jiní riskovali a seděli ve věznicích, oni působili v úředních a právních strukturách. Nikomu bychom dnes takové chování neměli dávat za vinu. Ale je s podivem, když tito lidé obviňují účastníky pražského jara a demokratické opozice z vazeb na komunismus.

Komunismus byl zjevně nástrojem sovětské nadvlády nad podrobenými společnostmi, jenže pro velkou část těchto národů představoval za podmínek, v nichž byly nuceny žít, také modus vivendi. Imre Nagy, vůdce maďarského povstání v roce 1956, a pak Dubček se stali součástí legend svých národů, což je v rozporu s tvrzením, že komunismus byl výhradně cizím jhem.

Pražské jaro apelovalo na elementární hodnoty: na svobodu, pluralismus, toleranci, svrchovanost a odmítání dogmat komunistické ortodoxie. Když na tyto události po čtyřiceti letech vzpomínám, vidím nejen revoltu, nýbrž také velkou iluzi, že Kreml lze obelstít a společnost bezbolestně posunout od komunismu k demokracii. Šlo sice o naivní představu, ale rovněž to bylo oporou národního probuzení, při němž našel svůj hlas potenciál úsilí o svobodu.

© Project Syndicate

. Adam Michnik

Autor byl jedním z vůdců Solidarity a zakládajícím šéfredaktorem deníku Gazeta Wyborcza.

Autor:

Na co zírá mašinfíra: Za pány kluky podél Labe až do kopců u Zubrnic

  • Nejčtenější

Vláda uvažuje o povinných respirátorech v obchodech a MHD. Blatný je pro

Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Jan Blatný zvažují zavést jako jiné země povinné nošení respirátorů v...

Hnilička se kvůli oslavě vzdá mandátu poslance. Faltýnek tomu unikl

Milan Hnilička kvůli účasti na oslavě v hotelu rezignuje na mandát poslance. O setrvání ve své další funkci vládního...

Šarvátka ve Sněmovně. Volný bez roušky urážel a atakoval předsedajícího

Jednání Sněmovny o prodloužení nouzového stavu přerušila potyčka nezařazeného poslance Lubomíra Volného s několika...

Obchody s potřebami pro děti v úterý otevřou, očkovat se bude i v hale O2

Vláda schválila žádost o prodloužení nouzového stavu o třicet dnů, do 21. února, sdělil iDNES.cz premiér Andrej Babiš....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nouzový stav pokračuje až do 14. února, ve Sněmovně prošel návrh KSČM

Poslanci kývli na prodloužení nouzového stavu do 14. února, vládě opět pomohla KSČM. Před hlasováním šéf poslaneckého...

Veganství a vegetariánství je na vzestupu a je to dobře, říká lékař Jan Gojda

Premium Lékaři bývají obvykle k dietám všeho druhů skeptičtí. Nejinak tomu bylo v případě vegetariánství a veganství. Výhradně...

Malý stěhovák pro rodinu. Měřili jsme, který kombík je ten nejlepší

Premium Ve velkém testu jsme srovnali tři kompaktní kombíky, které mohou být alternativou populární octavie. Navíc nejsou tak...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

  • Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

VIDEA TÝDNE: Výbuch plynu v paneláku, sexy reklama i vypnutý mikrofon Babiše

Tragický výbuch plynu v panelovém domě v Prešově a sexy reklama na mobilní telefon. To jsou dvě nejsledovanější videa...

Dara Rolins je po další plastice nosu. Mnozí fanoušci ji nepoznávají

Dara Rolins (48) se netají svým kladným vztahem k nejrůznějším kosmetickým úpravám. Ke zvětšení prsou a pravidelným...

Mamograf nádor neodhalil. Nechala jsem si vzít obě prsa, říká Kuklová

Michaela Kuklová prožívala před časem těžké chvíle. Po složité diagnostice karcinomu prsu, kdy sama cítila, že je něco...

Lucka je mou oporou. Ze synů hokejisté nejspíš nebudou, míní Plekanec

Tomáš Plekanec (38) a Lucie Šafářová (33) promluvili o sportovním nadání dcery Leontýnky i o plánované svatbě. Bývalý...

Žiji s manželem v polyamorii. Jen o sex nejde, říká Těžká z dokumentu V síti

Terezu Těžkou (25) znají diváci jako jednu z hlavních představitelek náctiletých dívek v dokumentu o sexuálních...

Jsem řidičem autobusu pražské MHD, lidé mě nepoznávají, říká Václav Kopta

Václav Kopta se v době šíření koronaviru stal řidičem autobusu v pražské MHD. Herec tvrdí, že si tím splnil dávný...