Adam Michnik: Mou generaci formovaly policejní obušky a naděje zrozené z pražského jara

  8:25aktualizováno  8:25
Adam Michnik, jeden z vůdců Solidarity a zakládající šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza píše o rozdílech mezi československou a polskou revoltou i mezi pražským jarem a listopadovým sametem.

V srpnu 1989 jsem v polském Sejmu předložil návrh rezoluce omlouvající se Čechům a Slovákům za polskou účast na invazi roku 1968. Cítil jsem, že historický kruh se uzavírá, píše Adam Michnik. | foto: Emil FafekKavárna

Mou generaci formovaly protesty, policejní obušky a naděje zrozené nejen z pražského jara, nýbrž i z polského studentského hnutí v březnu téhož roku, z květnového dění v Paříži a prvních náznaků ruské demokracie vyslovených v raných knihách Andreje Sacharova a Alexandra Solženicyna.

Pro nás, vězněné v Polsku, bylo pražské jaro zvěstovatelem naděje. I polské komunistické noviny, pročítané za mřížemi, nějak tlumočily zprávy o velikých změnách, jež se u našeho jižního souseda odehrávaly. Pamatuji si tedy, jak mnou otřáslo, když jsem se v srpnu dozvěděl o sovětské invazi do Československa, a jak ve mně toto trauma přetrvávalo ještě dlouho poté. U příležitosti desátého výročí invaze jsme se Václav Havel, Jacek Kuroń a já – společně s dalšími disidenty – sešli na česko-polské hranici. Ta událost je zachycena na fotografii: budoucí prezidenti, ministři a poslanci, tehdy pronásledovaní policií jako obyčejní zločinci. To setkání bylo prodloužením atmosféry pražského jara. Všichni jsme cítili, že tvoříme něco nového, co by se jednou mohlo ukázat jako důležitá složka demokracie v našich zemích.

A to se také stalo. V srpnu 1989 jsem v polském Sejmu předložil návrh rezoluce omlouvající se Čechům a Slovákům za polskou účast na invazi roku 1968. Cítil jsem, že historický kruh se uzavírá: myšlenky polského března a pražského jara i myšlenky našich horských setkání se stávaly politickými fakty. Tři měsíce nato v Praze začala sametová revoluce.

Nové politické vědomí
Rozdíl mezi pražským jarem a sametovou revolucí byl v tom, že první událost byla především dílem členů komunistické strany a dalších, kteří chtěli nastolit "socialismus s lidskou tváří“.

Někteří lidé dnes proto pražské jaro zavrhují jako mocenský zápas mezi komunisty. Ovšem existovalo mnoho cest ke komunismu – a skrze něj – a mnohé z nich se sbíhaly s národními tradicemi.

Komunismus byl skutečně z mnoha důvodů přitažlivý, mimo jiné kvůli myšlence všeobecné spravedlnosti a zlidštění společenských vztahů, kvůli reakci na velkou duchovní krizi po první světové válce a později na nacistickou genocidu a přesvědčení, že dominance Západu nad světem se blíží ke konci. Konečně ve světě rozděleném Jaltou byl komunismus pro některé lidi jedinou realistickou volbou pro střední Evropu.

Komunističtí reformátoři v Československu roku 1968 apelovali na demokratické ideály, hluboce zakořeněné v minulosti oné země před druhou světovou válkou. Alexander Dubček, předák československých komunistů a symbol pražského jara, zosobňoval naději na demokratický vývoj, skutečný pluralismus a mírovou cestu ke státu řízenému právem a dodržujícímu lidská práva.

. Teplo přichází z Prahy

I polské komunistické noviny, pročítané za mřížemi, nějak tlumočily zprávy o velikých změnách, jež se u našeho jižního souseda odehrávaly.

Naproti tomu v Polsku, které zažilo své vlastní váhavé otevření při březnovém studentském hnutí, nacionalistickoautoritářská frakce využívala všeho, co bylo v polské tradici netolerantního a neotesaného, a uplatňovala xenofobii a antiintelektuální rétoriku. Polský ministr vnitra Mieczysław Moczar, vůdce nacionalistické frakce, spojoval komunistickou rétoriku s jazykem vlastním fašistickým hnutím, aby mobilizoval masy proti "kosmopolitně liberální inteligenci“. Polské hnutí za svobodu z roku 1968 podlehlo ve střetu s policejním násilím; pražské jaro rozdrtily armády pěti členů Varšavské smlouvy. V obou případech ale rok 1968 přivedl na svět nové politické vědomí. Polské i české opoziční hnutí, vzniklé jen několik let poté, mělo své kořeny v událostech roku 1968.

Obezřetní a neposkvrnění
Pražské jaro bylo vyvoláno krizí v komunistické straně, avšak tvrzení, že bylo pouhým vyústěním politického hašteření mezi členy partaje, falšuje historii a odmítá význačný kus národního dědictví. Postoje vůči komunismu byly pro protikomunistickou opozici vždy kontroverzním tématem. Někteří komunismus odmítali ve všech podobách. Většina ovšem měla ke komunismu tím či oním způsobem vztah, prostřednictvím intelektuální fascinace, účasti ve státních institucích anebo chladného přesvědčení, že jedině přijetím reality života za komunismu lze nějak prospět své vlasti. Tito lidé "poskvrnění komunismem“ tvořili většinu účastníků všech revolt proti komunistickým diktaturám.

Existovala však ještě další kategorie lidí: "obezřetní a neposkvrnění“, kteří se světa politiky stranili. Komunismus sice nenáviděli, ale poněvadž byli přesvědčeni, že systém nelze reformovat, demokratické opozici se vyhýbali. Zatímco jiní riskovali a seděli ve věznicích, oni působili v úředních a právních strukturách. Nikomu bychom dnes takové chování neměli dávat za vinu. Ale je s podivem, když tito lidé obviňují účastníky pražského jara a demokratické opozice z vazeb na komunismus.

Komunismus byl zjevně nástrojem sovětské nadvlády nad podrobenými společnostmi, jenže pro velkou část těchto národů představoval za podmínek, v nichž byly nuceny žít, také modus vivendi. Imre Nagy, vůdce maďarského povstání v roce 1956, a pak Dubček se stali součástí legend svých národů, což je v rozporu s tvrzením, že komunismus byl výhradně cizím jhem.

Pražské jaro apelovalo na elementární hodnoty: na svobodu, pluralismus, toleranci, svrchovanost a odmítání dogmat komunistické ortodoxie. Když na tyto události po čtyřiceti letech vzpomínám, vidím nejen revoltu, nýbrž také velkou iluzi, že Kreml lze obelstít a společnost bezbolestně posunout od komunismu k demokracii. Šlo sice o naivní představu, ale rovněž to bylo oporou národního probuzení, při němž našel svůj hlas potenciál úsilí o svobodu.

© Project Syndicate

. Adam Michnik

Autor byl jedním z vůdců Solidarity a zakládajícím šéfredaktorem deníku Gazeta Wyborcza.

Autor:

Maso vybírejte podle vůně a barvy, radil řezník Kšána ml.

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz