Sníh na Pustevnách

Sníh na Pustevnách | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Vody je letos v zimě ve Zlínském kraji dost, suché roky zřejmě končí

  • 5
Už dlouho neměli hydrometeorologové tolik důvodů k radosti jako tuto zimu, pokud jde o stavy podzemních vod ve Zlínském kraji. Poslední sezony bývaly bez sněhu a roky spíše suché. Situaci pomohl zlepšit deštivý podzim, sněhová nadílka a její tání.

Loňský rok a začátek letošního mají ale odlišný charakter, což se projevuje i v podzemních zdrojích, které někde dokonce překonávají dlouhodobá maxima.

„Současná situace je nadprůměrná, tedy velmi dobrá. A to na celém území Zlínského kraje,“ hlásí Hana Hornová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

„Aktuálně jsou reservoáry podzemní vody naplněny a na mnoha místech jsou i nad dlouhodobými maximy za období 1981 až 2010,“ přiblížila.

Například na vrtu ve Zlíně–Malenovicích hladina podzemní vody jenom během ledna stoupla o téměř 20 centimetrů na úroveň, která se blíží 5,8 metru pod povrchem. Předloni v tuto dobu byla o téměř metr níž, loni o půl metru. Průměr let 1981 až 2010 je kolem 6,2 metru.

Podobná situace je na dalších vrtech v kraji, například v Přílukách je dnes o půl metru vody více než minulý rok. Důvodem lepšího stavu jsou především častější srážky, ať už dešťové, nebo v poslední době sněhové. Podle odborníků ale také dochází ke změně periody, kdy normální střídá suchou.

„Po suché periodě, která byla od roku 2015 do roku 2019, musí zákonitě přijít normální perioda – to je příroda,“ nastínila Hornová. „Máme osmdesátiletá pozorování, kde je možné dobře vidět, že právě po zhruba deseti letech nastávají sucha, která pak vystřídají normální roky. Bohužel délka suchých období se prodlužuje.“

Jako příklad uvádí rok 1947, kdy zemi sužovalo katastrofální sucho. Obrat k lepšímu nastal po dvou letech. „Momentálně tento obrat nastal až po pětiletém období sucha,“ zmínila Hornová.

Sněhu je letos víc než v předchozích letech

Důležitým pomocníkem v boji proti suchu je sníh, jehož letos napadlo více než v posledních letech. Začátkem minulého týdne ho bylo v kraji ještě zhruba 95 milionů metrů krychlových, což znamenalo 24 litrů vody na metr čtvereční. Teď už část pokrývky odtála a je jí 33 milionů metrů krychlových, tedy přes 8 litrů vody na metr čtvereční.

Ve Velkých Karlovicích je dnes zhruba 30 centimetrů, v Horní Bečvě a na Kohútce kolem 20 centimetrů. Nejvíce zásob vody je v oblastech od nadmořské výšky 750 metrů výš.

„Oproti minulému týdnu se zásoby vody ve sněhu díky oblevě snížily na území Zlínského kraje třikrát,“ přiblížil hydrolog Šimon Bercha z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. „Tento týden by vzhledem k předpokládaným záporným teplotám k dalšímu tání docházet nemělo. Zásoby vody ve sněhu budou velmi mírně přibývat.“

Průměrná hodnota pro toto období je 83 milionů metrů krychlových sněhu. Největší zásoby vody byly v kraji v roce 2006, kdy napadlo více než 400 milionů krychlových metrů sněhu. Naopak třeba v letech 2007 a 2014 v tuto dobu nebyl žádný sníh.

Hladiny řek by tání zvedat nemělo

Důležitým faktorem je také tání, které je zatím poměrně mírné, což je dobře. „Voda z pozvolna tajícího sněhu je vhodná pro doplnění vlhkosti v půdě a pro doplnění podzemních vod,“ zmínil Bercha. „Pro krajinu a přírodu je ale ideální, když k tání dochází ve druhé polovině února a v březnu.“

Vzhledem k tomu, že tání není nijak prudké a žádné výraznější srážky nejsou zatím na obzoru, neměly by hrozit povodně. Hladiny řek a potoků by neměly překračovat ani hranice prvního stupně povodňové aktivity.

K lepšímu stavu podzemních vod přispělo i to, že minulý rok více pršelo. „Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální,“ řekl ČTK Zdeněk Žalud, který v projektu InterSucho zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.

Klíčovým měsícem podle něho byl studený květen, díky kterému poklesl výpar a srážky zlepšily vláhovou bilanci.

Jak bude ale z pohledu sucha vypadat celý letošní rok, podle odborníků není možné odhadnout. Pokud nastane období bez srážek a v létě přijdou vedra, může se zhoršit. „Minimálně do léta by ale situace mohla být dobrá,“ věří Hornová.