„Povinnost třídit odpad vyplývá ze zákona a není přímo vázaná na pohyb cen druhotných surovin na trhu. Samozřejmě to bude mít dopad na zvýšení nákladů města,“ reagoval náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.
V porovnání s loňským lednem klesly ceny papíru u kartonů natolik, že se dostaly až do záporných čísel.
To znamená, že ve výkupně už za ně nedostanete peníze, naopak musíte zaplatit.
„Pokud přinesete kartony, budete za jejich likvidaci platit. Stejně tak obce nebo firmy,“ popsal situaci Radim Krejčí ze sběrny papíru Rojak v Ostratě.
Ceny v kraji se neustále mění k horšímu. Za odevzdání kilogramu kartonu může člověk zaplatit ve sběrně třeba 1,50 koruny. Nad nulou se drží jen novinový papír, časopisy, případně letáky s reklamou obchodních řetězců. Za takto vytříděný papír zájemce může dostat kolem 50 haléřů.
Momentální krize na trhu se sběrovým papírem tak jde přímo proti snahám měst a obcí přimět obyvatele k důkladnějšímu třídění odpadů. Ani to ale samosprávy neodradí.
„O rušení kontejnerů vůbec neuvažujeme,“ slíbila místostarostka Valašského Meziříčí Zdislava Odstrčilová. Ve městě si lidé právě zvykají na velkou změnu v nakládání s odpady. Ze čtvrtí s rodinnými domy mizí kontejnerová hnízda a nahrazují je menší popelnice na dvorech. Majitelé si mohli vybrat, zda chtějí nádobu na papír, plasty, bioodpad, nebo všechny tři.
Zároveň město dlouhodobě investuje do podzemních kontejnerů na panelových sídlištích. Podobný systém zavedli už dříve i ve Valašských Kloboukách.
Už teď se přitom materiál ve sběrných dvorech hromadí. Hrozí tak, že část vytříděného odpadu nakonec skončí na skládce.
Průmysl zatím drží zájem o obaly
„Obávám se, že to může nastat. Ale bylo by to nejzazší možné řešení, musíme mu předejít,“ poznamenal vsetínský místostarosta Pavel Bartoň.
Problém je o to horší, že nejde o lokální výkyv, situace je napjatá v celé střední Evropě. Od roku 2018 totiž postupně klesá vývoz sběrového papíru do Asie, především do Číny.
Podle odborníků se letos objem exportu dostane na čtvrtinu toho, co se vyváželo před čtyřmi lety.
Zároveň ale platí, že v Evropě roste poptávka po sběrovém papíru jako druhotné surovině, při životě ji drží zájem o kartonové krabice a další obalové produkty. Evropské zpracovatelské kapacity jsou však momentálně naplněné, což tlačí výkupní ceny papíru dolů.
Dobrá zpráva je, že se staví další linky, které budou zpracovávat sběrový papír. „Do provozu se dostanou zhruba v polovině roku, tím by se trhu trochu ulevilo,“ uvedl prezident Asociace českého papírenského průmyslu Jaroslav Tymich. „Nejsou sice v tuzemsku, ale v dosahu našich dodávek ano,“ dodal.
Zároveň připomněl, že významný a dobrý zdroj této druhotné suroviny vždy byly tradiční sběry ve školách. I ty se mění. Žáci v kraji mohou nově nosit jen noviny, časopisy a letáky. Pokud škola takovou informaci zatím nedala na vědomí, pak ji mohou žáci a rodiče s jistotou očekávat v nejbližší době.
„Sběrny už vykupují jen noviny, časopisy a letáky, tomu jsme se museli přizpůsobit,“ potvrdil Michal Zicháček, ředitel ZŠ Bratrství Čechů a Slováků v Bystřici pod Hostýnem.
Školy se se sběrnami dohodly
Rušit sběry ale podobně jako města nechtějí. „Vidíme v tom výchovný efekt, a proto je chceme zachovat,“ dodal Zicháček.
Bystřická škola byla jednou z prvních v regionu, které podmínky sběru upravily. Odběratel ji varoval už na podzim a vzápětí se informace dostala k žákům a rodičům.
„Zareagovali výborně a nosí vytříděný papír,“ pochválil Zicháček. Jen pro představu, papír vybírají každé pondělí a za první pololetí evidovali 6 006 kilogramů papíru.
I jinde zafungovala komunikace mezi výkupnami a školami dobře. Třeba ZŠ Slovenská ve Zlíně má s výkupnou v Ostratě dohodnuto, že mohou rodiče průběžně vozit sběr přímo do areálu firmy. Jeho množství se připisuje škole.
„Od školy bychom ale nemohli žádat peníze, to zkrátka nejde. Domluvili jsme se ale, že půjde jen o tříděný papír, a funguje to,“ vysvětlil Krejčí.
