Středa 26. ledna 2022, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. ledna 2022 Zora

Při masopustu si lidé dopřávali pořádné koblihy nebo zabijačku

  10:39
Masopust lze s trochou nadsázky přirovnat k svátku obžerství. Zvlášť na Valašsku si lidé v tomto období ve velkém dopřávali vydatná a tučná jídla, zatímco po zbytek roku byli střídmí. Letos si však společenských akcí s ním spojených, příliš neužijeme.

Masopust na Valašsku | foto: archiv Muzeum regionu Valašsko

Běžně bývají součástí masopustních obchůzek na valašských dědinách chlapci v maskách a převlecích s dřevěnou holí, na níž mají napíchnuté klobásy, slaninu či třeba uzené maso.

Může to působit kuriózně, ale celý tento výjev má svůj historický význam. Připomíná, že masopustní oslavy neznamenají jen zpěv, masky a tancovačky. Ale také o hojnost dobrého jídla a pití.

„Vědomí, že zanedlouho nastane čtyřicetidenní předvelikonoční půst, vedlo naše předky ke snaze dosyta se najíst,“ vysvětluje etnografka Muzea regionu Valašsko Milada Fohlerová, která se valašskými zvyky zabývá.

Zároveň připomíná, že podle tradice mělo bohatství jídla o masopustu působit příznivě na blahobyt v nastávajícím roce.

Masopust je období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou, která letos vychází na 17. února. Jde o období mezi dvěma největšími postními dobami – adventní a předvelikonoční.

Není tedy divu, že se lidé v tomto čase v jídle zrovna neomezovali. Roli ale hrálo i to, že Valaši byli až do počátku 20. století odkázáni na svou vlastní hospodářskou produkci, a tím pádem i na roční období.

„Jedlo se to, co se vypěstovalo na poli nebo v chlívku. Nejvíc zásob bylo po sklizni – na podzim a v zimě, nejméně na jaře,“ přibližuje Fohlerová. Ještě než se vyprázdnily zimní zásoby, chtěli si lidé dopřát jídla co nejvíce.

Už středověcí kazatelé přitom nadměrnou konzumaci jídla, pití a uvolněné mravy o masopustech kritizovali.

„Tomáš Štítný tak ve 14. století kritizoval, že o ‚hodu ďábelském‘, jak masopust nazval, tráví lidé dny v obžerství, pijí nad potřebu a pojídají koblihy.“

Právě koblihy se staly jakýmsi symbolem masopustní gastronomie. Však se také tomuto svátku už v 16. století říkávalo „karneval z Koblihovic“ a výraz pro slavení masopustu byl „koblihy jísti“.

Fašankové slavnosti online

Říká se, že kdo chce zažít fašank v té nejopravdovější podobě, měl by se vypravit do Strání.

Tamní Festival masopustních tradic je folklorní raritou, která už dlouhá léta ukazuje výjimečné lidové zvyky, včetně unikátního tance Pod šable. Letošní 34. ročník se však tradicím trochu vzepře. Veškeré veselí se totiž přesune pouze na monitory počítačů.

„Současná situace nám nedovolí sejít se a veselit se na našich tradičních programech, proto proběhne tento ročník pouze online,“ uvedla Barbora Macková z Mikroregionu Bílé Karpaty.

Organizátoři akci navrhli tak, aby si ji každý mohl užít z pohodlí domova. „Uvelebíte se v obýváku, nalijete si štamprlku slivovice, nakrojíte slaninu, nasmažíte koblihy a boží milosti. Hned poté si zapnete www.strani.cz nebo Facebook Strání živě a pak už se jen necháte námi bavit,“ láká Macková.

V sobotu 13. února bude od 17 hodin prezident festivalu Pavel Popelka komentovat dokumenty z dřívějších ročníků a v neděli od 15 hodin přijde na řadu živé vysílání věnované dětem.

Tradičním masopustním pokrmem jsou od středověku až po současnost.

Zatímco zbytek jídelníčku se často lišil podle oblastí či sociálních vrstev, koblihy jedli všichni.

„Toto smažené pečivo z kynutého těsta nesmělo o masopustu chybět hlavně pro svou mastnotu. Na Valašsku se smažívalo na sádle, kterého bylo v tuto dobu díky četnosti zabijaček dostatek, méně na másle, někdy i na bukvicovém oleji,“ líčí etnografka.

Koblihy, kterým se na jižním Valašsku říkalo „fašankové šišky“, uměly připravit všechny hospodyně. A nepřekvapí, že je v tomto regionu nejčastěji plnily švestkovými povidly.

Receptů však bylo mnohem více. Koblihy bývaly makové, kdoulové, fíkové či šalvějové. Za největší dobrotu pak platily koblihy řeřichové.

„Tyto koblihy vyráběli profesionální pekaři zvaní kobližníci a konzumovaly se v měšťanských domácnostech zřejmě už v 15. století.“

Alternativou bývalo v tomto kraji i další pečivo – boží milosti, které se připravovaly z nekynutého těsta obalovaného v cukru. Mimochodem, řádně promaštěné usmažené pečivo dokázalo naplnit známou poučku, že před popíjením slivovice je dobré mít v žaludku něco vydatně mastného.

Mrazáky lidé nepotřebovali

Vepřového sádla na smažení koblih bylo dostatek díky dalšímu masopustnímu fenoménu – zabijačkám.

Domácích porážek vepřů se v tomto období dělalo zdaleka nejvíce. V době, kdy v domácnostech nebyly ledničky a mrazáky, to mělo svou logiku. „Chladné počasí umožňovalo delší uchování masa a tuku,“ zmiňuje Fohlerová.

Pro Valachy byla zabijačka společenskou událostí, jedna z nejradostnějších v roce. Maso bylo vzácné a lidem nejenže obohatilo skromný jídelníček, ale domácnostem po ní zbyly zásoby uzeného masa a sádla.

„Zabijačky byly vítaným přilepšením i pro sousedy či příbuzné, protože bývalo obvyklé, že si lidé čerstvou zabijačku, která by se stejně do několika dnů zkazila, posílali v podobě výslužky. Zabijačkové výslužky si pak vzájemně opláceli,“ připomíná Fohlerová.

Tato tradice nevymizela ani dnes. Při masopustních obchůzkách patří zabijačkové speciality k pravidelným výslužkám. Masky si je napichují na rožeň, tedy dřevěnou hůl ve tvaru kordu, ukládají je do košíku či rovnou konzumují.

Koneckonců, pokud v příštím roce už masopustní akce nebude brzdit pandemie, typickou fašankovou gastronomii si do různých vesnic v regionu může jít vyzkoušet každý.

Vsetínské muzeum tyto lidové akce mapuje od 60. let 20. století a speciality vycházející ze stovky let starých tradičních receptů se tam objevují stále.

Oslavy konce masopustu v obcích ve Zlínském kraji

V Hostišové k této příležitosti připravili video zachycující tradici vodění medvěda v obci od roku 1985 až po loňský rok.

V Držkové budou v sobotu 13. února místo končinové obchůzky pouštět zdravici a tradiční skladby z obecního rozhlasu a na webu a kabelové televizi ukazovat staré fotografie.

Vlastivědný kroužek Holešov zase na úterý 16. února přichystal online přednášku o masopustních obchůzkách na Zlínsku.

  • Nejčtenější

Sparta zdolala Rostov, Kuchta dal gól Jablonci. Plzeň prohrála s Boleslaví

Fotbalisté Sparty na soustředění ve Španělsku porazili ruský Rostov 2:0 díky gólu Haraslína a vlastenci soupeře. Plzeň...

Koh-i-noor rozvíjí v Rožnově pod Radhoštěm výrobu pro elektroauta Tesla

Koh-i-noor holding rozvíjí v závodě v Rožnově pod Radhoštěm výrobní program pro elektrické automobily značky Tesla....

Očekávání se naplnilo. O dálnici, která se staví, znovu rozhodne soud

Stalo se to, co se dalo čekat, a anabáze kolem povolování dálničního úseku D49 z Hulína do Fryštáku ještě nekončí....

Nelegální pálení alkoholu je ve Zlínském kraji běžné, neodradí ani pokuty

Desetina destilátů vzniká podle celníků načerno. Stát tak přichází o statisíce korun. Bojovat proti nelegálnímu pálení...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sporný přejezd je zrušený, bránil elektrifikaci tratě Zlín - Vizovice

Státu se podařilo zrušit nebezpečný železniční přejezd ve Zlíně - Přílukách, takže příprava modernizace tratě ze Zlína...

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

  • Další z rubriky

Ředitel Baťovy nemocnice Filip končí, důvodem jsou plánované investice

Rada Zlínského kraje odvolala z pozice předsedy a člena představenstva Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Michala...

Slavný velký ateliér na Kudlově ožívá, chce znova přilákat filmaře

Po letech chátrání začne slavná „kudlovská stodola“ ve zlínských ateliérech zase sloužit filmařům. Zdevastovanou...

Ministr školství Gazdík končí na kraji, místostarostou Suché Loze zůstane

Petr Gazdík skončí po téměř čtrnácti letech jako krajský zastupitel STAN a odstoupí i z krajského výboru pro výchovu,...

Hostýn je pro každého, chce to však toleranci, říká znalkyně poutního místa

Autorka historických textů o Hostýně Olga Kozlová vypráví o slavné bazilice, soužití věřících a turistů i neodhalených...

V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště
V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště

Navzdory nepříznivé situaci dnešní doby, otevřelo obchodní centrum Galerie Butovice několik dalších obchodů a rozšířilo svou pestrou nabídku o...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Praktiky ve vile Playboy: orgie, orální sex se psem i ošklivé prostitutky

V novém dokumentu Secrets of Playboy (Tajemství Playboye) promluvily bývalé playmates o praktikách ve vile zakladatele...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...