Poklad odevzdal do Muzea regionu Valašsko muž, který jej objevil při procházce s přáteli už na začátku srpna. Hrníček s mincemi byl ukryt ve svahu v lesním porostu v obci Ústí.
„Vlastně ho vyhrabala při procházce naše fenka Máša, byl jen pár centimetrů pod zemí. Šlo o hliněnou nádobku, ze které vyčuhovaly mince. Hned bylo jasné, že půjde o nějaký starý poklad. Vytáhli jsme ho ven a nahlásili,“ popsal nálezce, který si ale přeje zůstat v anonymitě.
Nález už má za sebou čištění a první zkoumání. Odborníci odhalili, že jde o stříbrné pražské groše z druhé poloviny 14. století. Konzervátoři postupně z nádoby vytáhli 374 mincí a k tomu slepenec zřejmě dalších třech, který se zatím nepodařilo rozdělit. Část z nich byla ve zbytcích plátěného měšce.
Než mohli pracovníci muzea obsah z nádobky vyprostit, nechali jej mimo jiné prohlédnout na CT vyšetření ve valašskomeziříčské nemocnici.
„Potřebovali jsme vědět, co se skrývá pod horní vrstvou mincí, abychom mohli zvolit nejvhodnější a hlavně nejšetrnější způsob, jak vybrat obsah hrníčku,“ vysvětlil ředitel muzea Tomáš Vitásek, který poděkoval zaměstnancům radiodiagnostického oddělení valašskomeziříčské nemocnice za vstřícný přístup.
Snímky z CT odhalily, že nádoba je plná mincí, odborníci je vyprostili v minulém týdnu.
 |
Archeolog vsetínského muzea Samuel Španihel odhaduje, že poklad mohl být ve skutečnosti obchodnickým depotem. V době moravských markraběcích válek si jej mohl uschovat některý z obchodníků ve strachu z blížících se vojsk.
„Byla to turbulentní doba, Morava byla v rozkladu, víme, že tu probíhaly těžké boje, kdy bojoval v podstatě každý s každým. Mohlo se stát, že mince si někdo schoval, ale nezvládl přežít,“ uvažuje Španihel.
Podle něj nález představoval na tu dobu obrovský majetek, z něhož by běžný člověk žil roky. „Mohlo to představovat hodnotu například třech koní, což bylo na tu dobu velké jmění. Větším, než jakým disponoval například mnohý zeman,“ nastínil archeolog. Jakou hodnotu má v současnosti, zatím upřesnit nechce, dokud nebude ukončené zkoumání.
Příjemně jej však překvapilo, nakolik byl celý poklad i po tolika stoletích zachovalý. „Přitom byl těsně pod povrchem, byla to otázka centimetru hlíny a centimetru jehličí,“ zmínil Španihel, který na místě prováděl dohledávku, ale nic dalšího už neobjevil.
Odborníci se nyní budou snažit zjistit přibližný letopočet, kdy byl poklad uložen do země, ale podle složení například i region, odkud mohl pocházet hrníček.
Stříbrné mince našli i houbaři na Lukově
„Nález nyní projde dalším podrobnějším rozborem, který pomůže určit přesnější stáří i cenu nalezených mincí. Pečlivě prozkoumán bude i další obsah nádobky, zda se v něm nenachází ještě další zbytky tkaniny, rostlin a jiného materiálu. Složení keramického hrníčku a další fragmentů určí archeometrická analýza,“ doplnila krajská radní pro školství a kulturu Zuzana Fišerová.
Odborníci odhadují, že zkoumání zabere minimálně ještě půl roku. Mezitím už by si ale vystavené mince mohla prohlédnout veřejnost.
Ve Zlínském kraji jde v krátké době o druhý takto významný nález. Před nedávnem našli dva členové Spolku přátel hradu Lukov při houbařské procházce v místních lesích 392 pražských grošů a 27 haléřů markraběte Jošta, které byly uložené v malém džbánku.
„Stalo se tak díky velké náhodě. V dubovém porostu, kde pravděpodobně divočáci hledali žaludy a při tom notně rozryli terén, v jedné z jam zasvítily stříbrné mince,“ sdělil předseda spolku Jiří Holík.
Poklad momentálně zkoumají pracovníci zlínského Muzea jihovýchodní Moravy. Pro veřejnost však bude k vidění už v neděli 19. září na hradě Lukově v rámci akce Den hradu.
Nálezci by mělo připadnout nálezné, které se obvykle odvíjí od historické ceny nálezu. Tu musí archeologové nejprve stanovit.
