Mají zodpovědnost za majetek i zdraví lidí, za stovky zaměstnanců i za chod obchodní společnosti, která hospodaří s miliardovým obratem. Tříčlenné vedení čtyř krajských nemocnic ke svému platu dostává také roční, případně mimořádnou odměnu.
Za poslední čtyři roky si právě na těchto odměnách rozdělilo dvanáct lidí zhruba 34 milionů korun z nemocničního rozpočtu. Jestli Zlínský kraj při jejich schvalování vždy jednal s vědomím „dobrého hospodáře“, ale není úplně jisté. Nové vedení chce systém změnit.
„Určitě se na to chceme podívat a prověřit. Je pravděpodobné, že kritéria budeme nastavovat nově,“ potvrdil záměr kraje hejtman Jiří Čunek, který má zdravotnictví ve své kompetenci.
Před několika dny už doporučil vedení Baťovy nemocnice, aby si nevyplácelo poslední odměny za loňský rok, které těsně před svým odchodem schválila rada v čele se Stanislavem Mišákem (více zde). A to proto, že radní nepočkali na schválení dozorčí radou nemocnice, což jí ukládá smlouva.
V minulosti procházely návrhy dozorčí rady na výši odměn bez problémů. Například za rok 2013 dostali ve Zlíně, Kroměříži a Vsetíně od 2,3 do 3,1 milionů, v Uherském Hradišti to bylo o téměř milion více díky odměně za náročnou stavbu interního pavilonu. Kolem dvou milionů se odměny pohybovaly i v dalších letech.
„Myslím, že jsou nastavené na příliš vysoké hranici,“ zhodnotil bývalý zastupitel Ludvík Hovorka, který se dlouhodobě i v poslanecké sněmovně věnuje zdravotnictví. Jak vysokou částku kdo dostal, z výroční zprávy vyčíst nejde. Materiál, který schválila rada a který má MF DNES k dispozici, ale systém vysvětluje.
Každá nemocnice má maximální roční odměnu pro jednoho člena představenstva nastavenou jinak. Pohybuje se kolem 400 tisíc korun, pro Baťovu nemocnici by mělo jít o 600 tisíc kvůli výrazně vyššímu obratu.
„Podmínky a výše odměn byly nastavené už před námi,“ vysvětlil bývalý náměstek za zdravotnictví Lubomír Nečas.
Odměny jen když splní daná kritéria
Nárok na odměnu má vedení jen v případě, kdy splní daná kritéria, která kontroluje dozorčí rada. Bodů je pět a každý je ohodnocený určitým procentem.
„Patří tam třeba zvýšená efektivita hospodaření, počet zdravotnického personálu, investice do vybavení, nastavení řízení na jednotlivých úsecích nemocnice nebo plnění úkolů z valných hromad,“ vyjmenovala současná ředitelka v Kroměříži Lenka Mergenthalová.
Jedním z nejvýše hodnocených úkolů je kladný hospodářský výsledek. Za něj si představenstvo připíše 35 procent, za obhájení akreditací je to pět procent a za splněné úkoly, schválené valnou hromadou, 15 procent.
„My jsme za poslední tři roky vše splnili,“ uvedl ředitel uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek.
Jestli je na tom stejně i Baťova nemocnice, která se několik let potýkala se ztrátovým hospodařením, ale její ředitel Pavel Calábek redakci neodpověděl.
Problémy v hospodaření, a přesto dostali peníze
Z výročních zpráv ale vyplývá, že v minulosti putovaly peníze i za roky, kdy byly nemocnice ve velkých problémech.
Za rok 2012, který ve zlínské nemocnici skončil ztrátou v rekordní výši 190 milionů korun, krajská rada neboli valná hromada peníze pro vedení schválila. Šlo o více než 1,6 milionu korun. Podle Nečase to ale nebyly odměny.
„Ty jsme určitě neschvalovali. Šlo o odstupné pro odvolané vedení, na které měli nárok,“ prohlásil.
Nemocnici tehdy řídil Bohuslav Škubal. Právě rok 2012 je ale podle Hovorky jedním z nejspornějších, a sporné je tedy i vyplácení financí.
I bývalá členka dozorčí rady Hana Příleská tehdy upozorňovala na fiktivní a zkreslené účtování.
Podle informací MF DNES je právě toto podezření jedním z důvodů, proč Baťovu nemocnici vyšetřuje policie kvůli porušení povinností při správě cizího majetku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (více zde).
„Tehdy mělo být podáno trestní oznámení, ale nestalo se tak,“ připomněl Hovorka.
V případě porušení povinností nebo při důvodném podezření ze spáchání trestného činu pak platí, že na žádné odstupné nemá představenstvo nárok.
