Ve zlínské pálenici Navrátil, která má už téměř stoletou tradici, čelí neúrodě švestek i dalšího ovoce v posledních dvou letech tím, že pálí vlastní slivovici. Loni vyrobili přes tisíc lahví a letos chtějí produkci ještě navýšit.
„Dodáváme do klasických hospod v našem regionu, ale i do vyhlášených podniků v Praze, třeba do restaurace Alcron nebo do malostranské Terasy U Zlaté studně,“ prozradil majitel pálenice Radek Navrátil.
Zájem o klasický švestkový destilát je větší, než čekal. „S prodejem musíme brzdit, aby v žádném podniku až do letošní várky nedošly zásoby,“ upřesnil Navrátil.
V posledních letech zájem mezi lidmi o pálení klesá, což je dáno především tím, že úroda ovoce je špatná. I proto některé sady zanikají. Páleničáři, kteří vyrábějí vlastní destilát na prodej, ale musejí splnit řadu podmínek, což některé odrazuje.
„Pochybuji, že by se někdo další chtěl pustit do výroby vlastního produktu, jen málokdo si dokáže představit, jak je to pracné,“ míní Stanislava Chalupová z pěstitelské pálenice v Březnici.
Petr Kubas z pálenice ve Slavičíně se stejným nápadem přišel už před čtyřmi lety. Kvůli zpřísnění „lihových“ zákonů, jež vyvolala metanolová aféra, ho však zase opustil.
„Neměl bych tolik trpělivosti na byrokratické vyřizování,“ přiznal Kubas. Přílišné papírování vadí i Navrátilovi, avšak byrokratické překážky zatím překonává.
„Celní úřad nám klade takové podmínky, jako kdybychom byli velký koncern na výrobu alkoholu, přestože jsme jen několikačlenná rodinná firma,“ postěžoval si Navrátil.
Pěstitelé počítají ztráty už druhý rok po sobě
Kdo chce plnit a kolkovat lahve ve vlastní výrobně, musí složit kauci pět milionů korun. Navíc potřebuje kamerový systém, přes který provoz kontrolují celníci.
„Proto je pro nás výhodnější naši slivovici balit v likérce mého bratrance ve Štítině u Opavy,“ upřesnil Navrátil.
Ovoce kupuje od sadařů z Moravy, třeba z Uherského Brodu, Zádveřic a Olomoucka. A říká, že vždycky nějaká úroda byla. „Jarní mrazíky obvykle postihují jen určitý pás stromů v sadech,“ vysvětlil páleničář.
Jeho slova potvrzují pěstitelé, kteří druhým rokem počítají ztráty (více zde). „Běžnou úrodu švestek mívám kolem 200 tun, letos bude poloviční. A to ještě není jisté,“ popsal pěstitel Aleš Marčík ze Žlutavy, který má v sadě skoro šest tisíc švestkových stromů.
„Loni jsme nesklidili skoro nic, letos toho bude zase málo. Objednávky na prodej ovoce už nepřijímám,“ posteskl si.
Tři odrůdy švestek mu kompletně pomrzly, další jsou poškozené. Můžou za to právě květnové mrazíky. Ve Žlutavě v noci klesla teplota na více než čtyři hodiny na minus dva stupně ve výšce jednoho metru.
„Takový mráz vydrží květy či malé plody maximálně hodinu,“ upřesnil Marčík.
Nepomohl ani stroj na výrobu mlhy, foukal opačný vítr
Proti mrazu použil stroj na výrobu mlhy, přes niž se mráz nedostane a stromy zůstanou chráněné. Ovšem vítr foukal opačným směrem, od sadu. Počasí opět nepřálo. Navíc hrozí sucha, vody v půdě je stále méně. „Další švestky můžou ještě popadat,“ obává se Marčík.
Chladné dny v květnu navíc způsobily, že létalo málo včel a květy stromů neopylovaly. To znamenalo další pokles úrody. I proto mnoho lidí, kteří si pěstují švestky pro vlastní potřebu na slivovici, nesklidí vůbec nic.
Jako Petr Válek z Kroměřížska, který v dobrých letech měl i sto litrů švestkového kvasu.
„Letos nebudu mít žádný, na stromech nic není,“ konstatoval Válek. „Doufám, že budou alespoň nějaká jablka na calvados,“ doplnil.
Nedostatek švestek trápí i likérky, například v rodinném podniku Žufánek v Boršicích u Blatnice pálí slivovici výhradně z vlastních plodů. Letošní úrodu ale mají až o 60 procent nižší (loni byla o 50 procent nižší) než obvykle, a proto budou mít na prodej méně pálenky.
„Letošní úroda je ultrašpatná,“ hlásil spolumajitel lihovaru Martin Žufánek. „Na našich švestkách si ale zakládáme, nechceme je kupovat odjinud. Bylo by to na slivovici poznat,“ dodal.
