Dosud sloužily hlavně cyklistům či pejskařům. Nyní ale město začalo hledat potenciál, který břehy řeky Bečvy ve Vsetíně mají. Několikakilometrový úsek se má proměnit v promenádu a klidovou zónu, jež nabídne odpočinek i možnost, jak aktivně trávit volný čas.
„Využít se dá několikakilometrový úsek od restaurace Snaha až po nemocnici. Na několika místech plánujeme třeba barbecue pointy, tedy místa určená ke grilování,“ uvedl místostarosta Vsetína Tomáš Pifka.
Na březích řeky by měly vzniknout vyhlídky a místa na sezení, kromě toho se počítá i s rozšířením cyklostezky Bečva, která už kapacitně nestačí. Nově by mohly vzniknout tři okruhy s různým stupněm náročnosti v celkové délce šest kilometrů.
O lanovce rozhodne ekonomická rozvaha
Zřejmě největší změna čeká prostor kolem lávky pro pěší. Ta vede od Panské zahrady naproti pod zámek. Z lávky má být, podle návrhu architektů Ateliéru 8000, kteří připravili první studie, most se skleněným průhledem na vodní hladinu.
Na jednom konci bude vystupovat ze zeleně parku, na druhém na něj navážou nové schody. Spolu s opravenou stezkou jsou navržené tak, aby zmírnily výstup do příkrého svahu a pěší dovedly až pod hradby na Horním městě.
„Bečva městem protéká v blízkosti centra, a proto se přímo nabízí využít břehy jako klidovou zónu,“ doplnila mluvčí města Adéla Kousalová.
Na papír se dostala i lanovka na sídliště Sychrov, které stojí na vrcholu kopce. Jestli se překvapivý nápad ujme, jisté není, teprve ekonomická rozvaha ukáže, zda by mohla někdy v budoucnu nahradit linky městské hromadné dopravy. Zcela jistě by se ale stala turistickou atrakcí.
„Chápu to spíš jako návrh, který nemá reálné ukotvení,“ reagoval zastupitel za Koalici pro otevřený Vsetín Michal Berg.
„Zpřístupnit břehy řeky je ale velmi dobrá myšlenka, která jde správným směrem. Zároveň však jde o tak zásadní změnu, že bude nutná veřejná diskuse,“ dodal.
Proti povodním má pomoct snížení dna Bečvy
Na samém začátku celé proměny jsou však protipovodňová opatření. Ta jsou stěžejní a teprve od nich se bude oživení břehů odvíjet.
„V současnosti je protipovodňová ochrana města zajištěna ochrannými hrázemi s kapacitou na dvacetiletou vodu. Záměrem je ale zvýšit kapacitu na stoletou vodu,“ vysvětlila Jana Kučerová z Povodní Moravy.
Město má hotový průzkum, který ukázal, že je možné vyhnout se technologicky komplikovanějšímu navyšování břehů. To by totiž znamenalo taky zásah do mostů, kterých je na území města 14.
Méně komplikovanou se nyní jeví takzvaná prohrábka, tedy snížení dna řeky. V případě Bečvy by šlo až o 70 centimetrů.
Město má geologický průzkum podloží i souhlas biologů. Teď se čeká na vyhodnocení ekonomické stránky.
Protipovodňová opatření by byla v režii Povodní Moravy, úpravu břehů by pak platilo město z dotací.
„Nechci se pouštět do odhadů, rozhodně se ale bavíme o částce v řádech milionů korun,“ naznačil Pifka. V příštím roce se radnice hodlá pustit do projektové přípravy.
