Pátek 1. července 2022, svátek má Jaroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 1. července 2022 Jaroslava

Na výsadkáře mířila děla tanků, kasárna v Holešově ale nevydali

  9:30
Od nadřízeného velitelství měli pokyn považovat sovětské vojáky za okupanty a nespolupracovat. Zároveň platilo, že armáda nemá klást odpor. Velitelé 7. výsadkového pluku v Holešově se v srpnu 1968 zařídili po svém.

Jediná kasárna v zemi v srpnu 1968 Rusové nedostali. Tehdejší velitelé 7. výsadkového pluku v Holešově se rozhodli bránit. | foto: Repro: KVV Holešov a publikace Osmašedesátý

Otřes, který se nezacelil. Válečný zločin porušující mezinárodní právo. Takovými slovy popisuje vpád spojeneckých vojsk do Československa v srpnu 1968 plukovník ve výslužbě Jiří Dufek.

Dnes 86letý muž byl jedním z velitelů 7. výsadkového pluku zvláštního určení v Holešově. A také mužem zodpovědným za to, že se tehdy sovětští vojáci nedostali do kasáren. „Vztah většiny Čechů k Rusku a strach z Ruska je nepochybně 21. srpnem poznamenán na dobu několika generací,“ míní Dufek.

Dnes žije v Praze a v den výročí srpnových událostí vážil cestu do Holešova, aby se v areálu kasáren znovu setkal s někdejšími vojáky.

Vraťme se ale o půl století zpět. Hlavní roli v příběhu, kterému čas hrany rozhodně neohladil, sehráli tři důstojníci. Osobní odpovědnost za rozhodnutí postavit se okupantům nesl především velitel pluku podplukovník Vladimír Košan, ale také náčelník štábu major Jiří Dufek a bývalý velitel pluku Miroslav Šedina. Ten tou dobou sloužil na Zpravodajské správě Generálního štábu, pod kterou holešovský útvar spadal.

Chtěli pozvednout zbraně

Invazi do Československa podnikla vojska SSSR, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky.

„Šlo o 29 divizí, z toho 15 tankových, což představovalo 300 tisíc vojáků a 7 500 tanků. Obsazovali krajská, okresní a ostatní větší města, budovy správních úřadů a orgánů komunistické strany. Těžká technika blokovala rovněž všechna kasárna,“ stojí v publikaci Osmašedesátý, v níž historii holešovských výsadkářů popsal František Sovadina.

Události se daly do pohyby už v prvních minutách 21. srpna. Když se velitel pluku Košan dozvěděl, že vojska překročila státní hranici, volal náčelníkovi štábu Dufkovi, aby okamžitě přijel do kasáren.

„Byl jsem tou informací šokován. Bylo mně tenkrát jasné, že sovětské vedení má k polednovému vývoji řadu zásadních výhrad, ale násilné obsazení republiky jsem nečekal,“ líčí Dufek ve zmíněné publikaci.

Vojáky vzbudil kolem třetí hodiny ráno bojový poplach, ale bez obvyklého humbuku. Nastoupili na chodbách ubikací a velitelé rot jim sdělili základní informace. Kolem páté hodiny ráno už dorazil do města elitní tankový prapor ze Lvova a zamířil ke kasárnám.

„Později nás osočovali, že v kasárnách vládly protisovětské nálady. To není pravda. Vedli nás k tomu, že politika zůstávala před branami kasáren, a tak to i bylo. Když ale přijeli, byli jsme všichni ochotní pozvednout proti nim zbraně,“ říká Josef Bartošek.

„Byli jsme strašně naštvaní, že sem vtrhli. Každého žralo, že si troufají na neozbrojené lidi. Bylo ale zoufale málo informací, nevěděli jsme, co se děje jinde,“ doplnil Jiří Müller.

Tehdy byli oba vojáci základní služby a vzpomínají, jak je překvapila přítomnost bývalého velitele Šediny v kasárnách.

„Nikdy jsme se nedozvěděli, proč přijel, ale účastnil se společně s Košanem i prvního jednání s velitelem sovětské armády,“ popisuje Bartošek.

„Pokud vás chytí, budete právě vy ti kontrarevolucionáři“

Zpravodajská správa vydala pro své útvary pokyn považovat sovětské vojáky za okupanty a nespolupracovat s nimi. Zároveň však platilo nařízení ministra vnitra, že armáda nemá klást odpor, opouštět kasárna a invazním vojskům musí vyjít vstříc a poskytnout jim maximální možnou pomoc.

V Holešově se k tomu postavili po svém. Vojáky vyzbrojili a zajistili kruhovou obranu kasáren. Pak vybrali deset mužů, kteří se měli dostat v civilu z kasáren a strážit strategické objekty ve městě. V kasárnách museli nechat vojenské knížky, a pokud by byli dopadeni, nesměli se hlásit jako vojáci. I oni byli ozbrojení.

„Řekli nám, že pokud nás chytí, tak to budeme my ti kontrarevolucionáři, kvůli kterým sem spojenci přijeli. Že je akce dobrovolná a kdo nechce, nemusí se jí účastnit. Neznám ale výsadkáře, který by odmítl,“ vzpomíná Bartošek.

Tou dobou už měl téměř za sebou vojenskou službu, během které jej cvičili na výsadky v týlu nepřítele. Nakonec byla první ostrá akce přímo v Holešově a na místo určení stačilo dojít pěšky.

Kasárna opouštěl s aktovkou, ve které nesl zbraň a zapečetěnou krabičku nábojů. Použít je měli v případě nejvyšší potřeby. „Vyšel jsem z brány a po žádném z tanků se ani neohlédl,“ vypráví Bartošek.

Co si tehdy mysleli a co cítili? Považovali to za začátek dalšího válečného konfliktu?

„To jsou otázky, na které odpovědět neumíme,“ shodují se Bartošek s Müllerem. „Voják dělá, k čemu je vycvičený, a poslouchá rozkazy. My jsme navíc byli hrdí, že jsme výsadkáři.“

Sověti nedostali ani vodu

Na úvahy ani nebyl čas. Zatímco Bartošek byl členem skupiny, která se tajně vydala bránit budovy spořitelny, městského úřadu či pošty a hlásila pohyb sovětských vojsk, Müller mířil do lesů nad Holešovem.

Vyvézt z hlídaných kasáren zhruba 80 ozbrojených vojáků byl složitý úkol, ale podařilo se. Na místě zvaném Hrádek, nad obcí Přílepy se vojáci zakopali a čekali na případný rozkaz k útoku.

„Z vojenského hlediska to byl naprosto perfektní tah, mít zálohu mimo kasárna. Byl to jedinečný čin,“ míní Bartošek.

Košan však byl za své velitelské schopnosti a strategické uvažování později „odměněn“ tím, že mohl pracovat jako traktorista. Stejně dopadli i Šedina s Dufkem. Ani jeden neobstál při rozsáhlých čistkách a v roce 1970 v armádě skončili.

Elitní holešovský pluk rozpustili už v roce 1969. Část vojáků i velitelů přešla do jiných útvarů.

„To byla obrovská chyba. Ideologické hledisko nadřadili nad odborné a nad bojovou pohotovost armády. Nešlo přeci vůbec o jednotlivce nebo aktéry této pomsty. Na několik let naprosto rozbili vývoj hloubkového průzkumu,“ připomněl Dufek. „Nikomu nezáleželo na tom, že zrušili plně bojeschopnou jednotku, systém přípravy i řízení,“ dodal.

Dohledat, jak dlouho sovětské tanky postávaly u kasáren, se nepodařilo. Děla byla na zdi areálu namířená několik prvních dnů. Pak je rozmístili na dvě příjezdové silnice do města, které jej lemují. A po dvou týdnech se okupanti stáhli do nedalekých Přílep, kde zůstali až do podzimu. Z kasáren po celou dobu nedostali ani vodu.

Srpen68 - články k výročí


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Takto mohla vypadat česká vlajka. Originály návrhu jsme našli v popelnici

Složka z pozůstalosti Josefa Záruby-Pfeffermanna nalezená v popelnici...

Chybělo jen několik hodin a sto let staré originální návrhy československé vlajky skončily namleté...

Informace o legionářích z Budkova se zachovaly díky odvaze místní rodiny

Pětaosmdesátiletý Svatopluk Jakš přebírá ocenění z rukou plukovníka Miroslava...

Sto let staré dokumenty o působení legionářů z Budkova na ruské frontě se podařilo uchovat...

  • Nejčtenější

Karlovy Vary bez extraligy? Majitel klubu uvažuje o prodeji licence

Extraligová budoucnost Karlových Varů je nejistá. Majitel klubu Karel Holoubek připustil možnost, že by Západočeši...

Největší stavba v Rožnově se zastavila, firma už dodělá jen základy

Vznik kulturního centra a knihovny v Rožnově pod Radhoštěm se prodražuje. Nejdříve měla stavba stát 120, později 325,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pro STAN v regionu je to katastrofa, říká o korupční kauze zlínský politolog

Hnutí Starostů a nezávislých (STAN) vzniklo před lety ve Zlínském kraji. Odtud dodnes jsou jeho hlavní tváře, zejména...

Stavba nové silnice v Prštném se blíží, uleví zahlcenému centru Zlína

V roce 2026 může začít stavba nové silnice v Prštném, která povede přes železniční trať. Pravomocné územní rozhodnutí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kam s novou internou? Projektant nedoporučil místo po prádelně

Nový centrální pavilon v Baťově nemocnici ve Zlíně nemusí stát na místě bývalé prádelny, jak se dosud vždy říkalo. S...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

S nástupem Tomáše Bati odešla minulost města, míní zlínský spisovatel

Miroslav Černý, výtvarník, hudebník, učitel výtvarné výchovy a spisovatel milující rodný Zlín, vydal publikaci nazvanou...

Zlínsko získá skoro miliardu z dotací, jejich čerpání se konečně daří

Zlínská aglomerace měla loni na jaře vyčerpáno pouze 30 procent přidělených evropských dotací. Jejich celková výše se...

Chrám zkrášlí barevné vitráže v oknech, autora inspiruje Bachova hudba

Ve sklářské dílně Martina Hoplíčka v Zábřehu na Moravě vzniknou tři pestrobarevné vitráže, jež vyzdobí Chrám Mistra...

Poutníci vyrazili z Velehradu do Nitry, cesta potrvá osm dní

Přesně za týden, v úterý 5. července, skončí celkem 210 kilometrů dlouhá pěší pouť z Velehradu do slovenské Nitry. Nově...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Herečka Eva Josefíková se o víkendu tajně vdala

Herečka Eva Josefíková (32) se na Instagramu pochlubila šťastnou novinkou. Během romantického obřadu řekla své ano...