Budova pobočky brněnského krajského soudu ve Zlíně.

Budova pobočky brněnského krajského soudu ve Zlíně. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Syn političky obíral o nemovitosti lidi ve finanční tísni, dostal šest let

  • 122
Za podvody v realitách a praní špinavých peněz uložil dnes zlínský krajský soud Janu Šojdrovi souhrnný trest šesti let vězení. Čtyřiatřicetiletý muž je synem europoslankyně a někdejší poslankyně za KDU-ČSL Michaely Šojdrové. Podmíněný trest dostaly i dvě jeho spolupracovnice. Verdikt zatím není pravomocný.

Když vymyslel svůj podnikatelský plán, bylo mu 21 let. Soudu se Šojdr snažil vysvětlit, že byl mladý a hloupý. Jenomže plán měl propracovaný, dal ho na papír a měl za sebou už několik podmínek za podvody a lichvu.

„Když řekl, že byl hloupý, chápe to soud spíše tak, že ho mrzí, že plán nebyl dokonalý a přišlo se na něj,“ konstatovala při vynesení rozsudku předsedkyně senátu Krajského soudu ve Zlíně Iveta Šperlichová.

Jan Šojdr před soudem připustil, že se cítí částečně vinen, hrozilo mu až osm let vězení. V kauze souhlasil s právní kvalifikací, rozporoval však výši způsobené škody, která podle soudu dosáhla téměř 9,3 milionu korun. V závěrečné řeči svého počínání litoval.

Soud Šojdrovi též zakázal na pět let zprostředkovávat spotřebitelské úvěry, navíc musí zaplatit peněžitý trest milion korun a uhradit škodu poškozeným.

Dvěma ženám, které podle obžaloby Šojdrovi při trestné činnosti pomáhaly, uložil soudní senát s předsedkyní Ivetou Šperlichovou podmínky. Obě před soudem odmítly vypovídat. Rozsudek není pravomocný. Obžalovaní dnes k soudu nepřišli a všechny strany si nechaly lhůtu na odvolání.

Sliby o navrácení nemovitostí nedodržel

Podle rozsudku Šojdr v letech 2011 a 2012 v Kroměříži a jinde v 11 případech využil tíživé finanční situace několika lidí, získal si jejich důvěru a nabídl jim zprostředkování a zajištění uhrazení dluhů.

Podmínil to uzavřením kupních smluv na jejich nemovitosti. Takto podle soudu jednal s cílem získat nemovitosti do své dispozice za pouhou část jejich ceny a současně získat část kupní ceny, která měla být vyplacena prodávajícím z hypotečních úvěrů.

Muž podle rozsudku domluvil lidem kupce, kteří o pořízení jejich nemovitostí ve skutečnosti neměli zájem, ale dostali finanční odměnu. Hypoteční úvěry podle soudu zprostředkoval právě Šojdr, splácely se z nájemného, které hradili původní majitelé domů, kteří v nich zůstávali i po prodeji bydlet.

Současně však podle rozsudku tvrdil poškozeným, že nemovitosti si budou moci následně převést na sebe zdarma zpět, což se nestalo. Navíc jim podle soudu sliboval, že kromě úhrady jejich splatných dluhů, které měli v exekuci, budou mít vyplacenu část kupní ceny v hotovosti, což se ale rovněž nestalo.

„Jedna z poškozených nám tady popisovala, že jim domů začali chodit makléři se zájemci o koupi a ona musela vždy odvézt onkologicky nemocného manžela pryč,“ podotkla Šperlichová.

Jiná žena zase o okolnostech podpisu uvedla, že se jí manžel přiznal, že nadělal dluhy v době, kdy pečovala o umírající matku. Zároveň přivedl Šojdra s tím, že už situaci řeší. Podepsala, aniž se stačila v celé situaci zorientovat.

Nelegální peníze se podle soudu snažil zatajit

Při hlavním líčení Šojdr potvrdil, že část kupní ceny nemovitostí si ponechal pro sebe, eventuálně pro další lidi jako provizi z takto uskutečněných obchodů. Popřel však, že by si poškozené vytipovával, tvrdil, že s jejich případy za ním vždy přišel zprostředkovatel.

Odmítl, že by chtěl nemovitosti, kterých se jednotlivé případy týkaly, získat pro sebe. „Mým cílem bylo vydělat provize na transakci,“ řekl Šojdr.

Podle soudu Šojdr navíc s úmyslem zatajit některé nelegálně získané prostředky převáděl peníze přes různé účty, případně za ně kupoval nemovitosti. Obžalovaný proto byl i z legalizace výnosů trestné činnosti, tedy takzvaného praní špinavých peněz.

„Bylo to jednání plánované, promyšlené a ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky,“ zhodnotila soudkyně. „Peníze jsou pro pana obžalovaného v žebříčku hodnot zřejmě výš, než svoboda,“ doplnila Šperlichová. V průběhu jednání totiž obžalovaný nevyužil možnost nahradit škodu a mít tak možnost jednat o nižším trestu.

Podle soudu měl navíc Šojdr figurovat také v jednom z mnoha podvodů s náhradami, které stát vyplácel podnikatelům při koronavirové pandemii.

Soud se ve svém výroku o vině a trestu v případě Šojdra z podstatné části ztotožnil s návrhem státní zástupkyně Pavlíny Nesvadbové.

Obhájce Petr Šimek pro svého klienta žádal podmíněný a peněžitý trest, případně povinnost uhradit škodu. Poukázal na značný časový odstup od trestné činnosti a částečné doznání Šojdra, který podle něj nahradil více než dvě třetiny způsobené škody.

Třiatřicetileté Janě Stašové, která je Šojdrovou družkou, uložil dnes soud trest odnětí svobody na dva roky s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let a trest propadnutí bytu v Kroměříži. Sedmatřicetileté Petře Skybové uložil trest odnětí svobody na 2,5 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let.

Za podílnictví či legalizaci trestné činnosti ženám hrozilo až šestileté vězení. Některé z podvodně získaných nemovitostí podle rozsudku zůstaly napsány na ně. Soud v případě žen vyhověl návrhu žalobkyně, jejich obhajoba žádala zproštění obžaloby.

,