Letošní vítěz soutěže IT-SLOT, která testovala znalosti žáků z informačních technologií, matematiky a logiky, chodí do osmé třídy na Základní škole Uherský Ostroh. Až bude Tomáš Jestřabík za rok vybírat střední školu, otázek z matematiky se bát nemusí. V soutěži uspěl mezi skoro 2 200 žáky z celé země.
„Nepřekvapilo mě to. Je to šikovný a přirozeně inteligentní žák, který se ani nemusí moc učit. Navíc je schopný si spoustu věcí sám dohledat,“ uvedla Jana Venclíková, která Tomáše učí matematiku.
Z výsledků soutěže ale vyplynulo jedno nepříliš povzbudivé zjištění. Většina žáků zvládla otázky z informatiky s přehledem, jenže u příkladů vyžadujících logické myšlení a vlastní úsudek velká část z nich pohořela. Podle organizátorů se tato propast letos prohloubila.
„Z praxe mohu potvrdit, že je to obrovský problém,“ souhlasí Irena Bublíková, která učí matematiku a fyziku na ZŠ Emila Zátopka ve Zlíně.
„A při distanční výuce se ještě více rozevírají nůžky mezi žáky s dobrým přístupem a dostatečným technickým vybavením a těmi, kteří mají podmínky horší.“
Právě informatika je oblastí, na kterou dá stát v příštích letech velký důraz. Ministerstvo školství nyní upravilo takzvaný rámcový vzdělávací program, který určuje obsah učiva. Výuka by se tak měla zaměřit víc na práci s daty.
Na prvním stupni musí školy přizpůsobit výuku novým učebním plánům nejpozději od září 2023, na druhém stupni o rok později.
„Vítám to, po změně jsme volali. Informatika se dnes prolíná prakticky každou oblastí lidské práce, i dělník v továrně řídí stroje přes počítač,“ popsal Jan Vorba, ředitel ZŠ UNESCO Uherské Hradiště.
Nyní je pro informatiku vymezená jedna vyučovací hodina týdně za celý první stupeň a stejně na druhém stupni. Školy si mohly zvolit do kterých ročníků ji zařadí. Nově se má učit minimálně ve čtvrté a páté třídě a ve všech ročnících na druhém stupni.
Nemá přitom jít jen o výuku uživatelských dovedností, ale také takzvaného informatického myšlení. To se zaměřuje na práci s informacemi, vyhodnocování problémů a jejich řešení. Digitální technologie se mají více používat rovněž v dalších předmětech.
Práce s informacemi a řešení problémů
Školy v kraji v posledních dnech řeší, které jiné předměty se budou redukovat a kdy ke změnám přistoupí. Většina je chce spustit současně na obou stupních.
„Obecně tomuto trendu rozumím, ale pro děti to bude rozdíl. Teď máme na druhém stupni volitelné předměty, kdy si každý mohl vybrat, jestli se chce soustředit více na jazyky, nebo na IT. Tuto možnost žákům sebereme na úkor povinné informatiky,“ řekla Helena Slováková, ředitelka vsetínské ZŠ Ohrada.
„Stát chce u žáků prohlubovat logické myšlení v rámci informatiky, což je v pořádku. Ale nemělo by to být na úkor jiných vzdělávacích programů,“ podotkla Bublíková.
Naráží na fakt, že ministerstvo ve vzdělávacím programu také redukovalo některé části učiva ve fyzice, chemii, přírodovědě, zeměpisu, dějepisu, občanské, hudební či výtvarné výchově a prvouce.
Žáci druhého stupně tak například už nebudou muset ve fyzice umět využívat Newtonovy zákony či v dějepise vyjmenovat archeologické kultury na území Česka. Na prvním stupni se nebudou muset učit o surovinových zdrojích různých českých regionů, etice sexuality nebo o tom, jaké existují kulturní instituce.
„Neumím si představit, že přijdu o hodinu fyziky týdně. Už teď se potýkám s tím, abych s žáky stihla probrat všechno učivo,“ uvedla Bublíková, podle níž je změna nešťastně načasovaná i kvůli současné dálkové výuce, díky níž se žáci technicky zdokonalili.
„Distanční výuka sice nemá šanci nahradit sociální styk, ale aspoň u dětí posílila digitální kompetence. Koho by napadlo, že třeťáci se budou schopní sami připojit na online konferenci,“ poznamenal ředitel Vorba.
Připojit se do výuky bývá potíž
Jenže najdou se i úskalí. Řada učitelů totiž v posledních měsících zjistila, že školáci sice umějí používat mobil a sledují sociální sítě, ale mnohé další technologické znalosti jim scházejí. Někteří starší žáci ani nemají e-mailové adresy a připojit se do Microsoft Teams, přes který se školy učí, je dodnes častý problém.
„Myslela jsem, že jsou v tom jak ryby ve vodě, ale s posíláním domácích úkolů někteří dodnes bojují,“ všimla si Venclíková.
Otázkou také je, zda školy budou mít dostatek aprobovaných učitelů informatiky.
„Kdysi před lety jsem zažila, že informatiku učila přeučená tělocvikářka. A podle toho to taky vypadalo,“ popsala Venclíková.
„Přitom děti často záměrně testují znalosti učitele a dávají mu ‚špeky‘. Když jim ukážete, že jste schopný, pomůže to autoritě učitele a zvýší se i kázeň ve třídě. Platí to ale i naopak,“ upozornila.
