„Může to být naprosto ojedinělé. V předchozích letech se ve Švédsku, Francii a ve Švýcarsku objevil jediný případ této nákazy a dál se nešířila, tak proč předpokládat, že by to u nás bylo jiné. Důvod k panice není,“ říká Semerád o takzvané Newcastleské nemoci.
U české drůbeže se po dvaceti letech objevil pseudomor, vzniká karanténa |
Takže se chovatelé drůbeže ani její konzumenti nemají čeho bát?
V tomto okamžiku by mohl být jediný problém s obchodováním do třetích zemí mimo Evropskou unii. Může se stát, že dovoz drůbeže třeba na měsíc zastaví, a nic s tím neuděláme. Teď ale nemám informace o tom, že by to mělo nastat. V roce 2017 bylo více ohnisek nákazy v Turecku a Řecku. Pak byly jednotlivé případy v některých dalších evropských zemích. To, že se nákaza objevila v Česku, je smůla. Zřejmě ji sem přinesl nějaký nakažený pták, možná holub. Mohl to přenést trusem, kontaktem nebo uhynul poblíž malochovu v Šanově.
Jak velká je pravděpodobnost, že se pseudomor objeví i v jiných malochovech, či dokonce velkochovech?
Pokud jde o velkochovy, tak tam je povinná vakcinace drůbeže a měla by tam platit přísná biobezpečnostní opatření. Krmivo má být chráněné a chovy chráněné sítěmi. Nedaleko Šanova chová firma 21 tisíc brojlerů, takže kdyby se nákaza dostala tam, byl by to problém. Znamenalo by to, že porušili biobezpečnost. To se ale nestalo. Malochovatel přišel o 34 kusů drůbeže, jeho soused o padesát. Česká legislativa jim ale přiznává plnou náhradu, což všude v zahraničí není. Momentálně to nevidím jako velký problém.
Jiné malochovy se likvidovat nebudou?
Okolo ohniska nákazy bylo na třicet dní vytyčeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech se udělá soupis drůbeže a Státní veterinární správa tam bude provádět kontroly. Kdyby se ale objevil další malochovatel s nakaženou drůbeží, tak by to znamenalo, že by se kolem musel vytyčit další desetikilometrový okruh. Pak by bylo na zváženou, jestli by v tomto území nebylo vhodnější utratit všechnu drůbež. Nebo by se v drobnochovech mohla nařídit vakcinace, kterou by platil stát. Pokud se ale do 30 dní další ohnisko neobjeví, bude vše, jak bylo předtím.
Lidé se nemají čeho bát?
Na člověka to přenosné není. Uvádí se, že lidé, co přišli do kontaktu s nakaženou drůbeží, měli zánět spojivek, který se běžně vyléčil. Může to nastat, ale byli to ošetřovatelé. Je to spíš výjimečné. Ani kdyby člověk pozřel nakažené maso, nic mu nehrozí.
Na Zlínsku se loni objevil africký mor prasat, který nikde jinde v Česku není. Teď je tady jediné tuzemské ohnisko pseudomoru. Existuje mezi tím nějaká vzdálená souvislost?
Nemá to žádnou logiku, je to naprostá náhoda. Ale máte pravdu v tom, že když v Česku začne nějaký problém, je to většinou na Zlínsku, ať jde o tyto nákazy, nebo aféru s metanolem či lihem. Může vás těšit ale to, že Zlínský kraj byl jediný v Česku, kde se loni nevyskytla aviární influenza, což je vysoce patogenní chřipka ptáků.
