Jde o jedenáct kilometrů dlouhý úsek. „Když jsme o tom diskutovali se všemi velkými zemědělci a obcemi poblíž trasy dálnice, nenarazili jsme na odpor. Šlo jen o drobnosti, které jsme byli schopni vyřešit,“ řekl šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic ČR Karel Chudárek.
Některé požadavky se týkaly například doplnění protihlukových stěn, čemuž jsou silničáři schopni vyhovět. Dálnice povede z Fryštáku mezi Velíkovou a Štípou a mezi Hvozdnou a Ostratou do Veselé, kde se napojí na stávající příjezdovou cestu do Slušovic. Klíčové křižovatky budou řešeny jako kruhové.
Obce jsou s řešením smířené. „Rušení klidu asi úplně nezabráníme, ale dálnice je tady plánovaná dlouhodobě. U nás proti ní nebyly zásadní výhrady,“ uvedl už dříve starosta Ostraty Arnošt Horák.
Naopak by uvítal, aby se postavila brzy, a z územního plánu obce by tak zmizelo ochranné pásmo vztahující se na koridor vymezený pro dálnici. Ve Hvozdné by zase dálnice měla pomoct zklidnit dopravu, dnes tudy projedou až tří tisíce aut denně. „Někteří řidiči používají cestu přes naši obec jako obchvat,“ všiml si starosta Hvozdné Josef Říha.
Silničáři u tohoto úseku zatím nezaznamenali výhrady ekologických aktivistů, což ovšem může nastat po vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení. „Pro některé spoluobčany je D49 jak červený hadr na býka. Uvidíme, co bude,“ poznamenal Chudárek.
Obce nejsou proti dálnici D49 do Lípy, bude sloužit i jako obchvat Zlína |
Ekologické spolky opakovaně napadaly stavební povolení na úsek D49 z Hulína do Fryštáku. I teď ještě leží jejich kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně, který může výstavbu zastavit.
„Když dávají odvolání a žaloby, není to o životním prostředí, ale o správním právu a o tom, jak je složité. Využívají slabin, které v něm jsou. Nemá to nic společného se životním prostředím,“ je přesvědčený Chudárek. Podle něho silničáři udělali pro životní prostředí vše, co bylo potřeba.
Spor o podobu cesty v Kostelci
Tento úsek D49 by se mohl začít stavět v letech 2028 či 2029, bude však záležet na případných odvoláních a na tom, jak dlouho se budou řešit. Výstavba by trvala tři roky. Pak by 25 kilometrů dálnice z Hulína do Lípy začalo plnit svůj účel. Tím je i obchvat Zlína, který v centru trápí návaly aut. Poznají to také okolní města a obce.
Součástí tohoto úseku dálnice je i první část dálničního přivaděče, který povede od nové okružní křižovatky ve Fryštáku směrem do Zlína mezi Malým a Velkým Kostelcem po křižovatku, na niž se odbočuje do Štípy. Ta se promění v kruhový objezd a mírně posune.
Trasa přivaděče je navržena kolem Fryštácké přehrady, ve dvou úsecích dlouhých přes 300 a 400 metrů i na pilířích. Blízko obytné části má být v zářezu, k čemuž však mají tamní obyvatelé výhrady. Požadovali, aby se cesta schovala do tunelu. Podle silničářů by to však vyšlo na více než půl miliardy korun, což je finančně nereálné. I kvůli sporům bylo územní řízení na tuto část přerušeno, i zde by však územní rozhodnutí mohlo být vydáno ještě letos.
Víc příznivců než odpůrců
„Počítáme, že tam dají připomínky a budou se odvolávat. Nemůžeme ale podléhat jejich vlivům. Každá stavba má své odpůrce a příznivce, tady je příznivců více než odpůrců,“ tvrdí Chudárek. Silničáři vedou spor s obyvateli Kostelce už zhruba dvacet let.
„Námi požadovaná tunelová varianta byla ze strany silničářů jednoznačně a bez jakékoli alternativy zamítnuta jako drahá. A to velmi obecně a formálně podle obecných tabulkových propočtů,“ postěžoval si opakovaně Ivo Kovář ze Sdružení pro ekologii Kostelec. „Nebrali v potaz kromě ekonomického hlediska také ekologické a krajinotvorné. Vypočetli nejdražší variantu, aby ji mohli ihned zamítnout.“
Lidé přivaděč odmítají i proto, že nestabilní jílový svah, přes který má vést, může ujet a v půdě se ztratí voda. Opírají se přitom o hydrologické a geologické posudky. Chudárek připustil, že problémy s vodou nastat mohou, podle něho je to ale stejné riziko, i kdyby dálniční přivaděč vedl tunelem. Uznává také, že zdejší půda není pevná, což mají vyřešit opěrné stěny.
