Zatím jde o nenápadný krok, na který však budou navazovat další, až vše vyústí ve výstavbu dálničního úseku D49 z Fryštáku do Lípy. Ta by mohla začít v letech 2028 či 2029 a potrvá tři roky. Pak bude hotový celý úsek z Hulína a 25 kilometrů dálnice by mělo začít plnit účel, jaký má. To znamená i jako obchvat Zlína, který v centru trápí návaly aut.
„Dálnici tady nazýváme i jako obchvat Zlína, který by to měl poznat, až bude dokončená. Jsme přesvědčení, že lidé, kteří k městu pojedou z východu, ji budou využívat. Třeba i ti, kteří pojedou do Otrokovic, protože to pro ně bude rychlejší,“ míní šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.
„Z našeho pohledu je to velmi důležitá cesta, ale důležité jsou samozřejmě i další navazující dálniční úseky,“ doplnil.
Dálniční úsek bude začínat ve Fryštáku, odkud v délce devět kilometrů povede na povrchu, v zářezech i po mostech mezi Štípou a Velíkovou, Hvozdnou a Ostratou, až se bude svažovat pod Veselou, kde vznikne velká okružní křižovatka.
Z ní se řidiči prozatímně napojí (než bude hotový další úsek) na stávající cestu ze Slušovic, která se napojuje na výpadovku ze Zlína do Vizovic. Podstatné je, že silničáři tady nenarážejí na odpor starostů či ekologických aktivistů.
„Máme to projednané se všemi starosty i s největšími majiteli nemovitostí. Jsou tam i zemědělci, s nimiž máme shodu. Nevidíme tam potíže,“ nastínil Chudárek. „Objevují se jen požadavky na doplnění protihlukových stěn, což pro nás není problém. Pokud se do toho neopřou ekologické spolky, projde dálnice územím jak nůž máslem,“ věří.
Varování? Předcházející úsek nabral zpoždění
Předcházející úsek D49 z Hulína do Fryštáku také nejdříve nebyl problematický, a nakonec se začal stavět až loni po mnoha letech příprav, jež komplikovaly zejména spory s ekologickými aktivisty.
Silničáři budou letos dělat na části Fryšták – Lípa první zásadnější formální krok, když požádají o územní rozhodnutí, jež by mohli získat do jednoho roku.
„Po jeho vydání budeme vykupovat pozemky a vypracovávat dokumentaci pro stavební povolení, což je otázka minimálně tří let,“ nastínil Chudárek. „Budeme rádi, když kolem roku 2028 nebo 2029 budeme stavět,“ dodal.
Starostové, přes jejichž katastr či v jeho blízkosti dálnice povede, s její trasou nemají větší potíže a někde ji dokonce i vítají. Například ve Veselé ale požadují, aby se chodci dostali přes novou kruhovou křižovatku pod obcí, nejlépe podchodem. „Chceme zajistit, aby se naši občané bezpečně dostali pěšky do Slušovic,“ upřesnil starosta Veselé Daniel Juřík.
Kruhová křižovatka bude nejprve částečně provizorní do doby, než se postaví navazující úsek dálnice do Vizovic. Pak se upraví.
„Obvykle už děláme u dálnic průchody, měly by být i tady,“ reagoval Chudárek.
Slušovice si přejí lepší napojení na hlavní cestu
V sousedních Slušovicích zase usilovali o to, aby se silničáři setkali s majiteli nemovitostí u plánované okružní křižovatky, což se už odehrálo. „Město samotná dálnice významně nezasahuje, protože vede za kopcem. Máme trochu štěstí, že není blízko zástavby,“ řekl starosta Slušovic Petr Hradecký.
Zmínil ale to, že je třeba vyřešit napojení cesty ze Slušovic na hlavní silnici ze Zlína do Vizovic. Už dnes bývá problém, aby z ní šoféři jedoucí od Slušovic kvůli husté dopravě odbočili. Tuto potíž by měla vyřešit další velká kruhová křižovatka, která se tam postaví.
„Rušení klidu asi úplně nezabráníme, ale dálnice je tady plánovaná dlouhodobě. Jsme s tím smíření, u nás v obci proti ní nebyly zásadní výhrady,“ poznamenal starosta Ostravy Arnošt Horák.
A naopak by spíše uvítal, aby se postavila co nejdříve a z územního plánu obce tak zmizelo ochranné pásmo, jež se vztahuje na koridor vymezený pro dálnici.
Hvozdné se uleví, dálnici tu chtějí co nejdříve
Také v nedaleké Hvozdné by byli rádi, kdyby se už začalo stavět. Doufají totiž, že by dálnice mohla pomoci obci k tomu, aby přes ni nejezdilo tolik aut, denně až kolem tří tisíc.
„Někteří řidiči používají cestu přes naši obec jako obchvat,“ posteskl si starosta Hvozdné Josef Říha.
Když je hlavní cesta mezi Vizovicemi a Zlínem ucpaná, dá se objet právě i přes Hvozdnou.
„Dálnice sice všechno nevyřeší, ale pomůže i v tom, že díky ní bude napojený region,“ řekl Říha. „Bylo by dobře, kdyby byla co nejdříve dostavěná až ke slovenské hranici,“ poznamenal.
Nejdříve ale bude třeba dokončit úsek D49 z Hulína do Fryštáku. Ten se po vleklých odkladech začal stavět teprve před koncem loňského roku. Spolek Děti Země se však obrátil na soud, který by mohl výstavbu zastavit.
22. srpna 2017 |
