Architekt Petr Všetečka, jenž je autorem přestavby a ctí původní záměr autora objektu, dává přednost střídmému řešení.
„Čím méně toho v patře bude, tím lépe,“ míní. „Je to jediný samostatně využitelný prostor v památníku, ale není bezbariérově přístupný a jeho přístupnost je omezená i s ohledem na požární bezpečnost. Dovedu si představit jeho využití například pro krátkodobé výstavy, aniž bychom ho příliš zaplňovali věcmi,“ nastínil Všetečka.
Architekt Všetečka je členem pracovní skupiny radnice, která další využití památníku řeší. Podle náměstka primátora Miroslava Adámka, jenž má památník v kompetenci, je důležité využití volných prostor neuspěchat. Kloní se také spíše ke střídmému řešení.
„Ať si lidé třeba rok užijí prostoru jako takového a památník si postupně hledá svůj život sám. Budeme to sledovat. Jsem pro, ať se potom horní prostor oživí,“ řekl Adámek.
Podle dalšího náměstka primátora, Pavla Brady, který je také v pracovní skupině, by mohl prostor sloužit pro prezentaci baťovského odkazu.
„Za hlavní hodnotu, zejména Tomáše Bati, považuji jeho myšlenky. Byl podnikatel, ale současně taky psycholog a filozof. Mohly by tam být uvedeny jeho myšlenky, citáty i časová osa baťovského impéria. Něco by se mohlo promítat přímo na stěny,“ uvažuje Brada.
Budovy a tedy architekturu považuje za formu, myšlenky za obsah Baťova odkazu. V úvahu, jak prostor využít, přichází také vystavení věcí, které souvisí s Baťovým životem. K dispozici jsou například hodinky či prsten. Všetečka by ale nechtěl, aby památník náplní suploval muzeum.
23. května 2019 |
„Hodinky jsou už téměř relikvie, nemůžeme je tam jen tak položit. Musí k tomu být nějaké libreto,“ domnívá se.
„Měli bychom nejprve přemýšlet o tom, jak památník rozvíjet. Současná čistá forma je silná a o jakémkoli zásahu do ní bychom měli dlouze diskutovat. Pro nejbližší období by bylo dobré, kdyby zůstal památník prázdný. Uvažujeme i o možnosti rozvinout Baťovu expozici v sousední budově gymnázia, kde má památník zázemí,“ upřesnil Všetečka.
„V horním patře by mohly být informace, které se nevejdou do zázemí. Všechno, co se váže k památníku a k Baťovi. To by udělali lidé, kteří se tím zabývají,“ podotkl Adámek.
Podle něho jsou umělci, kteří mají zájem uspořádat v památníku své vystoupení, zmínil houslistku a zpěvačku Ivu Bittovou či houslistu Václava Hudečka. Mohla by tam být také premiéra divadelního představení o Tomáši Baťovi juniorovi.
„Půjde ale vždy o to, aby se nenarušila pieta místa,“ poznamenal Adámek.
Kulturní akce by mohly přilákat další návštěvníky, i když památník jejich nouzí vyloženě netrpí. V letní sezoně ho navštíví zhruba tisíc lidí měsíčně, přes zimu kolem 700.
Zájem roste s tím, jak se informace o jeho podařené opravě dostává do povědomí nejen českých turistů. Nedávno se objevil článek o památníku v renomovaném časopise National Geographic, dokončuje se filmový dokument. Loni na podzim o něm vyšla reprezentativní kniha.
27. října 2018 |
„Doufám, že návštěvnost půjde ještě výš. Jsem zvědavý, jak se to bude dál vyvíjet,“ řekl Adámek.
Osmdesátikorunové vstupné město měnit nechce. Alespoň prozatím. „Památník není věc, která musí vydělávat. Nechal bych to jako zaváděcí cenu,“ naznačil Adámek.
Památník Tomáše Bati je ve staronové podobě od podzimu 2018, loni v květnu se v něm se zpožděním objevila maketa letadla, v němž se Tomáš Baťa zabil.
