Zatímco nad stropem Sněmovního sálu dělníci prozkoumávali střešní konstrukci, pod ním se odehrála historická událost. Oficiálně začala vůbec první spolupráce správců a majitelů památek, které nejsou ve vlastnictví státu.
Dohodu o vzniku Asociace nestátních otevřených památek (ANOPA) podepsala šestice signatářů včetně biskupa Josef Nuzíka z olomouckého arcibiskupství, které je majitelem kroměřížského zámku a Podzámecké zahrady.
„Epidemie představuje pohromu pro nestátní památky, a proto je právě nyní dobré spojit síly, aby náš hlas byl ve společnosti a před státními úřady lépe slyšet,“ uvedl při slavnostním podpisu Nuzík.
Kulturních či technických památek, které vlastní města, obce, kraje, církev nebo soukromé osoby a které jsou zároveň přístupné veřejnosti, je v zemi 326.
Další mají třeba jen malý návštěvnický potenciál, jednu síň nebo galerii. Kromě toho ale poskytují služby v cestovním ruchu. Například ubytování. Dohromady jich je kolem pěti set.
Zájem je velký, přihlásilo se 150 objektů
Zájem o členství v nově vzniklé asociaci už projevilo asi 150 správců a majitelů objektů.
Cílem spolupráce je zviditelnění nestátních památek, jejich propagace a sdílení nápadů i problémů. A také narovnání podmínek pro jejich podporu. Zakladatelé asociace se totiž shodují, že i když jsou kulturním dědictvím a ve svých regionech představují klíčové turistické cíle, z pohledu státní podpory jsou zcela opomíjené.
Olomoucké arcibiskupství je mezi majiteli památek nováčkem a členství v asociaci vnímá také jako možnost přiučit se. V roce 2017 se domohlo vrácení arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady.
O Květnou zahradu, která je společně s nimi zapsaná na seznamu UNESCO zatím vede soudní spor. Správu svých památek ale reálně převzalo teprve před jedenácti měsíci.
„Zámek byl vždycky důležitým prvkem života nejen diecéze, ale celého regionu, potažmo země. Nechceme, aby to v této naší době skončilo,“ vysvětlil Nuzík.
„Chceme se inspirovat u dalších správců, jak památky oživit,“ dodal.
Hrady a zámky přišly o miliony, podporu ale nezískaly
Ještě ve správě Národního památkového ústavu zámek ročně navštívilo zhruba 180 tisíc návštěvníků. V loňské sezoně ovlivněné koronavirovou pandemií zaznamenal objekt čtyřmilionovou ztrátu na vstupném a pronájmu.
Potřeba řešit následky pandemie vznik asociace uspíšila. Kompenzační programy se na nestátní památky nevztahují vůbec, nebo jen omezeně. Například hrad Svojanov v minulé sezoně přišel o 30 tisíc návštěvníků a ekonomický propad vyčíslil na více než dva miliony korun.
„Podporu od státu jsme nedostali žádnou,“ uvedl ředitel hradu Miloš Dempír. Totéž potvrdila i majitelka zámku Loučeň Kateřina Šrámková.
V rámci Zlínského kraje jsou památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) celkem čtyři, hrad Buchlov, zámky v Buchlovicích a Vizovicích a také kroměřížská Květná zahrada.
Ostatní zámky či zříceniny hradů mají jiné majitele. Ti ale zatím o nově vzniklé asociaci nevědí, nebo jen velmi krátce.
„Skutečně platí, že při jednání s ministerstvem kultury jsou nestátní objekty vnímány trochu jinak než ty, které jsou ve správě NPÚ,“ potvrdil správce hradu Lukov Karel Holík. Vznik organizace, která nestátní památky sdruží, podporuje, v tuto chvíli ale o členství žádat nebude.
Stejně tak třeba město Holešov, které vlastní zámek. Řadu let ho rekonstruovalo a podařilo se mu vybudovat v něm kulturní centrum pro celý region. Kromě toho spravuje město komplex židovských památek, synagogu a hřbitov a také barokní kovárnu. Všechny památky jsou veřejně přístupné.
„O iniciativě nevím vůbec, musím zjistit, o co jde. Dosud jsme byli zvyklí spoléhat sami na sebe,“ uvedl starosta města Rudolf Seifert.
