V rožnovském skanzenu by se v tuto dobu běžně lidé toulali mezi dřevěnicemi podzimním areálem a pracovníci by byli naplno ponoření do příprav na jednu z nejdůležitějších akcí roku – adventní jarmark.
Tak by to teď vypadalo ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kdyby byl normální rok. Jenomže není. Brány muzea jsou zavřené a je jasné, že vyhlášené předvánoční akce se tu letos konat nebudou.
„Adventní jarmark je pro nás top akce s obrovskou návštěvností, ale už dopředu bylo jasné, že ji kvůli současným opatřením nezvládneme udělat,“ uvědomuje si Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, pod nějž skanzen spadá. Rožnovské muzeum přitom letos slaví 95 let od svého založení.
„Je to historický moment. Stejně jako to, že přijdeme o vánoční pořady, které byly pravidelně součástí našeho programu,“ má jasno Ondruš.
Zatímco loni do skanzenu zavítalo přes 360 tisíc návštěvníků, letos to bude podstatně slabší. Jen do podzimu jich bylo o zhruba 90 tisíc méně než loni. Na úbytku se podepsalo hlavně zrušení velkých akcí.
„Zasáhl nás i limit tisíce osob, větší programy jsme museli zrušit. I tak zafungovala kreativita našich pracovníků a přes léto jsme udělali řadu menších úspěšných akcí,“ připomněl Ondruš s tím, že návštěvnost v letních měsících byla slušná a dosáhla na 90 procent normálu.
O tisíce turistů přišly skoro všechny památky v kraji. V období od ledna do října zavítalo na hrad Buchlov o 24 tisíc lidí méně než loni, zámek Buchlovice byl ve ztrátě 30 tisíc a Květná zahrada v Kroměříži 32 tisíc návštěvníků.
Turistické cíle musely dohánět ztrátu poté, co byly na jaře více než dva měsíce zavřené. „Přitom v prázdninových měsících se památkám dařilo a návštěvnost dosáhla podobné úrovně jako v minulých letech,“ upozornila mluvčí Národního památkového ústavu Dagmar Šnajdarová.
Na všech objektech, které má ústav ve správě, rovněž odpískali všechny obvyklé adventní i povánoční akce.
Návštěvnost na památkách v krajiHrad Buchlov Zámek Buchlovice Květná zahrada Zámek Vizovice Arcibiskupský zámek Kroměříž |
Většina památek přitom sezonu ukončuje posledním říjnovým dnem, kvůli protiepidemickým opatřením však své brány musely uzavřít už v první polovině října. Což znamená další ztrátu.
„Výnosy budou nižší nejen z důvodu menšího počtu návštěvníků, ale i kvůli poklesu pronájmů například z filmových natáčení, komerčních akcí a podobně,“ připustila Šnajdarová.
Právě tyto akce mnohdy zajišťují památkám výraznější část příjmů než pouhý prodej vstupenek.
„Svatby, firemní akce, konference a semináře, na které běžně pronajímáme naše prostory, bohužel nebyly vůbec,“ potvrdil výkonný ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Martin Krčma.
Také tady je sezona prakticky u konce, propad návštěvníků byl oproti loňsku téměř 13 tisíc lidí. Se speciálními zimními prohlídkami v povánočním týdnu se nepočítá.
„Na tyto akce se nám skupinky objednávají dopředu, což nyní nelze,“ zdůvodnil Krčma.
Ztráty se projeví, ale velké investice neohrozí
Ztrátu ze vstupného vyčíslil na milion korun, celkově však odhaduje, že letos zámek přišel o tři až tři a půl milionu korun. „To je problém, protože jde o třetinu našich celkových příjmů.“
A promítne se to i do provozu zámku a zahrady. I proto zřejmě budou muset hledat úspory v nákladech na provoz a údržbu.
„Dám příklad. V zámku máme stovky oken, každoročně provádíme nátěry desítek z nich. Jde o položku v řádech statisíců. To je něco, co se dá odložit,“ vysvětlil Krčma.
Naopak velká rekonstrukce zámku a zahrady za 200 milionů v ohrožení není. Financování je zajištěno z evropských peněz a práce běží dál.
Správci památek říkají, že letošní rok pro ně byl velkou zkušeností. A najdou na něm i pozitiva.
„Na jaře jsme hodně experimentovali. Dělali jsme různé typy prohlídek, zkoušeli jsme akci, kdy si lidé zámek prohlíželi bez průvodců, a podobně. Řada z těch věcí se osvědčila. Pokud by se situace z letoška opakovala i v budoucnu, budeme připravenější,“ zmínil ředitel správy kroměřížského zámku.
Zlepšila se online komunikace s návštěvníky
Dalším výrazným aspektem je podle něj rozvoj elektronických služeb, dálková rezervace vstupenek a obecně online komunikace se zákazníky.
„To jsou věci, které jsme zaváděli postupně, ale situace nás přinutila vrhnout se do toho po hlavě.“
Řada nových prvků se osvědčila také provozovatelům zříceniny hradu Lukova. Tam využili například samoobslužné pokladny se vstupenkami či okénka bufetu.
„Lidé si berou občerstvení a na oplátku nechají peníze v kasičce. Jsou to drobné příjmy, ale v současné situaci je každá kapka dobrá,“ je přesvědčen šéf Spolku přátel hradu Lukova Jiří Holík.
Ten sezonu nehodnotí tak špatně jako jeho někteří kolegové. Přišli sice o některé velké akce, ale celkový počet platících návštěvníků byl vyšší než loni. Pomohlo také, že areál zříceniny nemuseli v říjnu úplně uzavřít.
„Máme zavřené pokladny i expozice, ale ve venkovních prostorách se lidé za dodržování předpisů pohybovat mohou. Konzultovali jsme to s provozovateli podobných objektů,“ přiblížil Holík s tím, že podobný režim by měl platit i po zbytek roku.
Provozovatelé památek si však svorně přejí, aby se příští sezonu zase vše vrátilo do normálu.
„Letos jsme si ukázali, že se umíme vládním opatřením přizpůsobit, ale doufáme, že příští sezona bude moci proběhnout bez zásahů běžným způsobem,“ dodala Šnajdarová.
