Když u nich před časem skončila Jednota i soukromník, musela prodejnu potravin zřídit obec a najít provozovatele, jenž dostal symbolický nájem korunu ročně. V Komárně, malé vesničce v Hostýnských vrších s necelými třemi stovkami obyvatel, toho zpětně vůbec nelitují.
„Spousta obyvatel teď musí pracovat z domu a děti se učí dálkově. A když bylo zakázané jezdit přes hranice okresů, tak si mohli nakoupit v obci aspoň základní potraviny,“ říká starosta Komárna Milan Šindelek.
„Provozovateli se také zvýšil obrat, lidi k němu chodí často. Nedovedu si představit, jak bychom fungovali, kdyby tady obchod nebyl,“ poznamenal.
Právě během epidemie koronaviru se potvrdilo, jak důležité je pro obce udržet základní služby, mezi něž patří i obchod se smíšeným zbožím. Upevnila se také základna jejich věrných zákazníků.
„Covid ukázal, že potravinová dostupnost je pro vesnice nezbytná. Online obchody to nevyřeší, do řady míst totiž jejich rozvozy nejezdí,“ konstatoval Oldřich Vávra, místopředseda regionální pobočky Sdružení místních samospráv, který je zároveň starostou slovácké obce Tupesy.
Sám několikrát zajišťoval nákup pro obyvatele, kteří byli v karanténě. „Bylo podstatně jednodušší nakoupit pro ně tady v obci než jezdit do supermarketu v Uherském Hradišti. Někteří starší lidé navíc mají obavu chodit do velkých obchodů. Také u nás v Jednotě je poznat, že lidí tam chodí víc než před koronavirem,“ uvedl Vávra.
Vliv na tržby mají i turisté a počasí
Družstvo CBA CZ, které má na venkově přes tisícovku obchodů, loni v létě spočítalo meziroční nárůst obratu o 20 procent. Důvodem bylo také omezené cestování Čechů do zahraničí. Od podzimu se ale čísla začala snižovat.
„Obrat je normální, jen s menšími výkyvy. Některé obchody jsme museli kvůli karanténě na čas uzavřít, jinde se měnila otevírací doba,“ hlásí Zdeněk Kučera, předseda Jednoty COOP Zlín.
Podobnou zkušenost má celostátní síť prodejen Enapo, která sídlí ve Zlíně. „Velký boom byl loni v březnu během první covidové vlny, kdy Češi kupovali trvanlivé potraviny ve velkém. Tehdy letěla čísla raketově nahoru, ale dnes už je to v normálu,“ popsal výkonný ředitel firmy Ivo Pešák.
Podle něj více než epidemie ovlivňuje čísla prodeje na vesnicích počasí. „Když je pěkně a v létě jezdí turisté, stoupá spotřeba piva nebo zmrzlin. Teď bylo dlouho škaredě, takže lidé moc ven nechodili. S nástupem jara se to ale mění,“ všiml si.
Prodává se více alkoholu a cigaret
Covidová krize rovněž posílila trend vyššího prodeje alkoholu v maloobchodech, který byl poznat už poslední dva tři roky.
„A další věc: když jsou zavřené hospody, tak obchody suplují prodejce cigaret. Na tom ale nic nevydělají, cena krabiček je totiž daná automaticky,“ vysvětlil Pešák.
Každá obec přitom na svůj obchod nedosáhne. „Často mi volají starostové vesnic a chtějí, abychom u nich otevřeli. Jenže nikdo z nich nedokáže zajistit, že lidi budou do obchodu opravdu chodit,“ vysvětlil šéf Enapa, podle nějž platí, že třeba obec se 300 obyvateli pro prodejnu znamená měsíční obrat zhruba 300 tisíc korun.
„Z toho musíte zaplatit DPH, prodavačky a další věci. Během pandemie rovněž výrazně vzrostly náklady na dezinfekci či testování zaměstnanců,“ líčí Pešák.
Přijde finanční podpora od státu?
V posledních letech řada venkovských prodejen skončila. Roli hrál také fakt, že ze strany hejtmanství chyběla jejich finanční podpora.
„S minulým vedením kraje jsme jednali o dotacích, které fungují například na Vysočině coby pomoc obchodům v malých obcích,“ podotkl Vávra. „Teď všechno zamrzlo, ale uvidíme, jak to bude, až se všechno vrátí do zajetých kolejí.“
Asociace českého tradičního obchodu také řeší s ministerstvem průmyslu a obchodu nový dotační titul, zapojit by se do něj mohl rovněž Zlínský kraj.
„V jiných krajích funguje jako podpora prodejen v obcích s méně než 700 obyvateli, zároveň tam nesmí být jiný obchod,“ sdělil ředitel asociace Pavel Březina. „Peníze jsou čistě na provozní náklady, příspěvek na energii, nájem či mzdy pracovníků,“ dodal.
