Rok a půl byli bez stomatologa, předloni na podzim se to však v Karolince konečně podařilo změnit. Zubní ordinace se pak stala jednou z městských organizací a její dvě pracovnice jsou zaměstnankyněmi radnice. I díky tomu mají tamější obyvatelé širokou nabídku aktivit.
„Lidé tady mají k dispozici základní, mateřskou a základní uměleckou školu, nechybí prostory pro volnočasové aktivity ani velká prodejna potravin,“ popsala starostka Karolinky Marie Chovanečková.
Právě obyvatelé osmi obcí kolem Karolinky a Rožnova pod Radhoštěm dopadli velmi dobře při terénním šetření ministerstva pro místní rozvoj, které zajímala úroveň služeb.
„Zlínský kraj celkově vyšel jako nadprůměrně dobře vybavený. Ze třinácti oblastí obcí s rozšířenou působností je na tom nejlépe Karlovicko,“ uvedl Stanislav Polčák, europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv.
Průzkum přímo v terénu, tedy ne od stolu a na dálku, nechalo ministerstvo zpracovávat během tří let. Zaměřilo se na to, jestli je v místě bydliště obyvatelům k dispozici restaurace, obchod s potravinami, základní a mateřská škola, praktický lékař, pediatr, zubař, lékárna, pošta, kulturní sál a sportoviště nebo zda má obec čistírnu odpadních vod a vodovod a jaký je stav místních komunikací.
Šetřením prošly všechny obce do 10 tisíc obyvatel, jichž je ve Zlínském kraji téměř 300. Počet služeb pak zaznamenali do mapy a obce rozdělili do pěti kategorií úspěšnosti. V těch nejlepších napočítali 11 až 14 splněných kriterií, v nejhorších jen jedno až tři. Ukázalo se, že v průměru dosáhly obce na hodnotu 7,48. To je v rámci krajů třetí nejlepší výsledek v zemi.
Podobně nadprůměrné výsledky zaznamenali také v okolí Uherského Ostrohu, Hluku, Brumova-Bylnice, Koryčan nebo Hulína.
„Chybí nám hlavně zubař, to je velký problém. Jinak se snažíme zajistit, co jde. Vždy si někdo bude stěžovat, ale nabízíme i sběrný dvůr, kompostárnu, máme dětské centrum i chodník přes celou obec, což je pět kilometrů,“ vypočítal starosta Huslenek Oldřich Surala.
Data využijí při plánování dotací
Na opačném konci žebříčku jsou naopak velmi malé obce v příhraniční oblasti Bojkovicka nebo v některých částech Kroměřížska. Ty nejmenší postrádají školu, školku, lékaře, poštu i obchod s potravinami. V dostupné vzdálenosti ale většinou mají střediskovou obec nebo město, kde chybějící služby a vybavení najdou.
Průzkum také ukázal, že ani dostupné služby nejsou všemocné a neudrží všechny obyvatele v obci.
V kolika obcích ubylo obyvatelObce do 500 obyvatel
Obce 500 až 3 000 obyvatel
Pozn. red. Jde o období let 2014 až 2018. |
„Myslím, že nám nic zásadního nechybí. A přesto máme trvalý úbytek obyvatel,“ líčí starostka Koryčan Hana Jamborová.
„Největší potíž je, že tady třicet let není připravená lokalita pro stavbu rodinných domů, takže ani nemáme co nabídnout těm, kteří by se rádi usadili a postavili vlastní dům. Už ale jednáme s vlastníky, abychom mohli pozemky vykoupit a zasíťovat,“ vysvětlila.
Letos na podzim a také v prosinci budou mít v Koryčanech další potíž, protože odejdou dva zubaři. Nejbližšího pak budou mít v patnáct kilometrů vzdáleném Kyjově. Stomatolog chybí i v nedalekých Zdounkách.
Záporné saldo, tedy vyšší úbytek obyvatel než přírůstek, mají i nadprůměrně vybavené oblasti ve Zlínském kraji. U malých obcí do 250 obyvatel se počet lidí snižuje u více než poloviny. Podobné, nebo jen o málo lepší, je to i u vesnic do tří tisíc lidí.
„Investovat jen do občanské vybavenosti nestačí. Kraj by se měl postarat o to, aby byl v něčem jedinečný, inovativní, aby v něm sídlil nějaký centrální úřad. Tím by posílil svou inteligenční výbavu,“ naznačil Polčák.
Sdružení místních samospráv chce zastavit vylidňování obcí například změnou rozpočtového určení daní, které zástupci navrhnou ve sněmovně. Obce by podle nich například měli mít nárok na každoroční státem garantovaný příjem ve výši tří milionů korun.
„Není to jediné řešení, ale obzvlášť pro velmi malé vesnice by to byla finanční jistota peněz, které teď nemají k dispozici, protože jejich podfinancování se táhne už od 80. let. Přitom mají nárok na stejně kvalitní chodníky a infrastrukturu jako jinde. Často ale mají problém i s doplacením svého podílu při dotačním programu,“ doplnil krajský radní Jan Pijáček, který má na starosti rozvoj venkova.
Zpracovaný přehled základní vybavenosti obcí do 10 tisíc obyvatel poslouží pro budoucí plánování dotačních programů ministerstva pro místní rozvoj i krajů, aby se zlepšil život v menších obcích a zamezilo se vylidňování venkova.
Sbírání dat pokračuje, aby je bylo možné porovnávat v čase. Do budoucna by se měla doplnit i o dostupnost vysokorychlostního internetu nebo zajištění dopravní obslužnosti.
