Skanzeny z celé země se sjednotí, pomohou jim i odborníci z Rožnova

  14:33aktualizováno  14:33
Skupina nejvýznamnějších kulturních institucí, které nesou v názvu slovo národní, se rozroste. Od 1. ledna 2019 vznikne Národní muzeum v přírodě, kde pod správou Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm dále budou také skanzen Zubrnice v Ústeckém kraji, soubor lidových staveb Veselý Kopec na Vysočině a Hanácké skanzen v Příkazích.

Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

„K Národnímu divadlu, Národnímu technickému muzeu a Národnímu muzeu přibude Národní muzeum v přírodě,“ uvedl v Rožnově při podpisu ministr kultury Antonín Staněk.

Ačkoliv je to pro rožnovský skanzen zcela zásadní změna, návštěvníci ji v nejbližší sezoně prakticky nepoznají. V první fázi půjde o změny ve vnitřním fungování skanzenů.

„Zároveň ale budeme muset sáhnout do našich zaběhnutých postupů. A to vždycky přináší zlepšení,“ naznačil ředitel skanzenu Jindřich Ondruš, který povede i Národní muzeum v přírodě.

V otázce dlouhodobých vizí zatím nechce být konkrétní. Jisté je, že koncept živého muzea, který se osvědčil v Rožnově, rozšíří i do ostatních organizací.

„Nejsou to žádné Popelky, ale velmi kvalitní soubory historických staveb. Zhruba z padesáti procent dokážou být soběstačné,“ upozornila ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková.

Přechod tří památek z NPÚ pod přímou správu ministerstva kultury, které spravuje rožnovský skanzen, chápe jako logický krok.

NPÚ má ve své správě především hrady a zámky a péče o ně je po odborné stránce odlišná od fungování skanzenů.

Fotogalerie

„Přesto se rozvíjely správným směrem, kterým mají muzea v přírodě jít. Jen ne dostatečně. Proto je teď první úkol pomoct jim dostat to o úroveň výš,“ naznačil Ondruš.

Skanzen Zubrnice funguje od 70. let minulého století a vykazuje velmi dobré výsledky. Tvoří jej historická vesnice v Českém středohoří. Původní stavby doplňují přenesené objekty, včetně malého nádraží s muzejní expozicí dopravy.

Dobrou odezvu od návštěvníků má i soubor lidových staveb na Veselém Kopci u Hlinska, pod který spadá i památková rezervace lidové architektury zvaná Betlém v Hlinsku. Jsou to roubené objekty, které se začaly stavět od poloviny 18. století.

Soubor především hospodářských staveb v Příkazích je z trojice nejmladší. Doplácel na velkou personální nouzi, kterou NPÚ měl při správě památek.

„Je to velmi malá organizace. Lidé jí věnovali velké množství věcí, které odkazují na um našich předků. A jsou rozčarovaní, že to není adekvátním způsobem vystavené,“ upozornil Staněk.

Tam by zřejmě měla být změna viditelná nejrychleji ze všech míst. Rožnovský skanzen má 112 kmenových zaměstnanců. A tedy i dostatek odborníků v nejrůznějších profesích, které jsou při vzniku historické expozice potřeba.

Největší investici potřebují mlýny v Zubrnicích

Skanzeny ze své podstaty uchovávají nejen historii, ale i řemeslnou zručnost a postupy minulých generací.

„To je to, co potřebujeme. Ne pseudonárodovecké řeči, ale návrat k hmatatelným kořenům. Tedy k tomu, co naši předkové vytvořili a předali nám,“ prohlásil Staněk.

Společně s organizacemi přechází pod nové vedení i celkem 25 zaměstnanců a tři nově vytvořená pracovní místa, která mají chybějící personál doplnit. V provozních nákladech jde zhruba o 15,5 milionu korun.

Ekonomická stránka celého převodu zatím není zcela veřejná. Organizace mají dál fungovat samostatně, jako jednotlivá střediska. Provoz si dílem hradí z vlastních výdělků, dílem z peněz od státu.

Nejvíc peněz zřejmě aktuálně potřebují v Zubrnicích. „Je tam několik mlýnů, které chtějí rekonstruovat, nebo znovu vystavět. Budovy potřebují opravy,“ popsal technický náměstek ředitele rožnovského skanzenu Milan Gesierich. Odhadem může být potřeba asi 150 milionů korun.

Nejčtenější

Hněv v Opavě. Sudí prchali, zaskočený Csaplár reagoval: Míra zla je šílená

Spoluhráči i protivníci se snaží zastavit opavského záložníka Pavla Zavadila,...

Nadávky, výhrůžky, obrovská zloba. Na rozhodčí i na soupeře. Pořadatelé museli být v plné pohotovosti, když se v Opavě...

Muž dvou tváří Zavadil. Proč se nestárnoucí kapitán vzteká

Pavel Zavadil z Opavy během utkání s Jabloncem

Byl nepříčetný. Držel v podpaží balon a nasupeně kráčel k rozhodčímu. Tolik nadávek mu poslal a nemohl přestat....

Rarita, z rozehrávky gól. Takhle jsem si to vysnil, líčil fotbalista

SLAVIČÍNSKÝ KOUZELNÍK. Petr Švach vykouzlil v utkání v Hodoníně gól z půlky...

Petr Švach vstřelil unikátní gól. Kapitán divizního Slavičína nachytal hodonínského gólmana kopem ze středu hřiště hned...

U Otrokovic hořela trafostanice, tmavý kouř byl vidět kilometry daleko

Požár elektrické rozvodny u Otrokovic.

Hasiči zasahovali v pondělí odpoledne nedaleko nájezdu na dálnici D55 u Otrokovic na Zlínsku u požáru trafostanice. Z...

Projedl se k vítězství. Muž na Vizovickém Trnkobraní spořádal 190 knedlíků

Radim Dvořáček si vkládá do úst švestkový knedlík. (17. srpna 2019)

Na čísle 190 se letos na Vizovickém Trnkobraní zastavil vítěz soutěže v pojídání švestkových knedlíků Radim Dvořáček....

Další z rubriky

Krajští radní chtějí rozsáhlou studii, jak opravit zlínskou nemocnici

Takto má vypadat nová krajská nemocnice, která může vzniknout ve...

Zastupitelé Zlínského kraje budou v září znovu řešit situaci týkající se možné stavby nové nemocnice ve...

Pedofil zneužíval tříletou dceru i její kamarádky, čeká jej vězení i léčba

Justice, talár, soudce, zástupce, soud, spis, trest, odvolat

Šestileté vězení a ústavní léčení čekají muže ze Zlína za sexuální zneužívání dětí. Případ je mimořádný nízkým věkem...

V Kroměříži vznikne centrum pro žáky s problémy v chování a komunikaci

Ilustrační snímek

Nové Středisko výchovné péče vznikne od září v Kroměříži. Bude součástí Rodinného centra, jež pečuje o ohrožené děti....

60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?
60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?

Na 8. srpna připadá mezinárodní den ženského orgasmu! Jak svátek vznikl a proč ženy orgasmus někdy předstírají?

Najdete na iDNES.cz